Čtenáře Jirku opustila přítelkyně.

Čtenáře Jirku opustila přítelkyně. | foto: Profimedia.cz

Poradna: Rozešla se se mnou a chová se divně

  • 74
Přítelkyně se se mnou rozešla a chová se velmi podivným způsobem. Nevím, co mám dělat a jestli mám ještě šanci, píše čtenář Jirka.

Dobrý den,

právě jsem se rozešel s přítelkyní. Opustila mě, ačkoli mi vždy říkala, že by se rozešla, jen kdyby viděla, že to pro mě bude lepší. Během vztahu mi také slibovala věci jako: "Kdybys umřel, zabila bych se také. Kdybychom se rozešli, ať už z jakékoliv strany, zabila bych se." Ačkoli jsme se rozešli, zatím oba žijeme.

Byl jsem s ní devět měsíců. Poslední týden jsme byli jen spolu. Parádní vztah, jen jsem ji občas kritizoval za její nestarostlivost a podobně. Pak jsem od přítelkyně odjel a dostal jsem depresi. Stále jsem jí psal a naléhal, ať přijede. Ale ona, že nemůže. O víkendu jsem měl za ní přijet já, napsala mi ale, že všechny moje zprávy ukázala tátovi – a on nechce, abych přijel. Trvala na tom, i když jsem jí říkal, že by mi to pomohlo.

Potom mi zavolala, že se rozcházíme. Já na to, že by se tedy měla zabít, když to slíbila.

Teď se vrátila z rodinné dovolené a napsala mi, že se tam prý hrozně změnila a zkazila. Že bych prý takovou holku už nechtěl. Napsal jsem, že chtěl, ona však prý teď vztah nechce, pokud o ni ale stojím, mám se snažit a uvidím, zda to dopadne. Od té doby mi nezvedá telefon ani nereaguje na zprávy, ani na ty, v nichž jsem psal, že by se mi mohlo něco stát.

Prý tam také poznala kluka, který ji chápe, ale je pro ni moc starý. Můžete mi poradit, co dělat? Nejraději bych ji získal zpět.

Děkuji Jirka

(redakčně kráceno)

Jirko,

děkujeme vám za dopis, ze kterého je patrné, že je pro vás stávající situace skutečně náročná a frustrující. I když s vámi soucítím a chápu, že to pro vás není jednoduché, musím bohužel konstatovat, že váš popis je ukázkovým popisem nevyzrálého vztahu. Nepíšete, kolik je vám ani vaší přítelkyni let, ale troufám si tvrdit, že ani jeden z vás se zatím nenachází v takové citové vyspělosti, aby byl schopný navázat plnohodnotný dlouhodobý vztah.

Jako obzvlášť varující vnímám skutečnost, kdy oba používáte argument se smrtí/sebevraždou víceméně jako konverzační obrat, aniž byste si zjevně uvědomovali jeho závažnost. Ujišťování vaší přítelkyně, že se kvůli vám zabije, i vaše vyjádření po rozchodu, že by se tedy zabít měla, je nejen necitlivé, ale především dětinské a nevyzrálé. Ve funkčním vztahu dvou dospělých lidí takové "argumenty" skutečně nemají místo. A to je bohužel jen jeden z řady jevů, který ukazuje na nefunkčnost vašeho vztahu.

Z vašeho dopisu je patrné, že vaše přítelkyně skutečně sama nemá jasno v tom, co chce. Ačkoli její chování vypovídá spíše o tom, že by preferovala rozchod, na druhou stranu ve vás vzbuzuje naděje. A lze jen velmi těžko odhadovat, jestli to dělá pro to, že si není rozchodem ještě úplně jistá, nebo vás udržuje v napětí, aby měla jakousi "zálohu" (například pro případ, že by se setkání s oním mužem nevyvinulo podle jejích představ). Pokud jste její vyjádření a chování popsal popravdě, jde o značně zmatenou směs činů a slov.

Na druhou stranu váš popis toho, jak jste po odjezdu přítelkyně upadl do "deprese", ze které vám mohla pomoci jen její přítomnost, je klasickým příkladem citového vydírání. Dospělý, zralý muž chápe, že partnerský vztah není žádnou formou vlastnictví a že partneři musejí být schopni fungovat nejen spolu, ale i samostatně, protože potřebují i svůj vlastní prostor. Otázkou je, co vás k podobnému chování, respektive soustavnému naléhání, vedlo. Jestli jste si například nejistý věrností své přítelkyně, nebo bez ní skutečně nedokážete strávit několik dní. Měl byste si uvědomit, že city druhého člověka si nelze vynutit a že k fungování vztahu je nutné respektovat osobní prostor své partnerky/partnera.

Pokud stále ještě stojíte o návrat své přítelkyně i za stávajících podmínek, sdělte jí jasně, že máte zájem o pokračování vztahu a jste připraven řešit problémy, které jste mezi sebou měli. Pak už záleží jen na ní, jak se k vaší nabídce postaví a zda ji využije. Je však potřeba, abyste se nad svým chováním zamysleli oba dva a razantně ho změnili. Přeji vám hodně štěstí.

Psycholožka Bára