Dobrý den,
chci se vás zeptat na váš názor, popřípadě poprosit o radu. Mám už nějaký ten rok po dvacítce a za sebou jen dvě sexuální partnerky. Mohlo jich být víc, ale od mládí jsem byl časově vytížený (zájmové aktivity), naivka, který se snadno zamiluje, neoplýval jsem velkým sebevědomím, proto jsem radši čekal, až nějaká holka "uloví" mě (a ten zájem vskutku byl, jen jsem si nevěřil), než abych se sám snažil. Z toho vyplývá, že mám docela málo zkušeností, dokonce i takových, jako je obyčejné randění s osaháváním, líbáním, nezažil jsem nikdy žádný úlet s kamarádkou a podobně. Zažil jsem sice spoustu krátkodobých známostí (v řádech týdnů), ale téměř nikdy k ničemu intimnějšímu nedošlo.
Nyní mám holku (jsme spolu tři měsíce), která je o něco málo zkušenější a často nadnese téma "minulost". Jsem z toho nesvůj, protože moje ješitnost nechce přiznat, jak jsem byl "blbý" a že jsem nevyužíval příležitosti a držel se nějakých "hloupých" ideálů typu: musím se nejprve zamilovat, nemohl bych mít vztah na jednu noc, pro mě úlety nejsou, protože bych se zamiloval a byl pak zklamaný… A když se teď občas dozvím, co zažila (a není to nic, co nezažívá většina vrstevnic i mladších), jsem ze sebe znechucený, de facto jí její zážitky závidím a mám z toho mizernou náladu.
Osobně o řešení minulosti moc nestojím (říct svůj příběh nechci, protože bych se pak cítil ještě víc méněcenný) a ona mě tak má za starého proutníka (ale ne v pohrdavém smyslu). Nevím, jak se s tím srovnat, co dělat, abych na to nemyslel a netrápil se svou minulostí. Možná řeknete, že jsem asi nevyzrálý a dost možná budete mít pravdu, ale vím, že nejsem jediný na světě, kdo tohle řeší.
Díky za názor či radu.
S pozdravem,
Viktor
Viktore,
děkujeme vám za váš dopis a předem bych ráda zdůraznila, že váš přístup rozhodně není nevyzrálý. Naopak váš dopis svědčí o tom, že o věcech hodně přemýšlíte a máte k nim zodpovědný přístup. Stejně tak si nemyslím, že byste si měl vyčítat svou minulost, protože to, co nazýváte naivitou, vidím spíše jako zodpovědnost a citlivost. A to nejsou charakteristiky, za které byste se měl stydět.
PoradnaVaše otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz. Zodpoví je psycholožka Bára. |
Je sice pravdou, že v současné době se spíše prosazuje cynismus a promiskuita je vnímána jako životní styl, nicméně to neznamená, že jde o funkční chování. Pokuste se nepodlehnout módnímu trendu promiskuity a stůjte si za svými "ideály". Přeznačkujte je však a místo toho, abyste o nich mluvili jako o hloupých a naivních, z nich udělejte svou přednost. Je přece naprosto v pořádku, že nemáte zkušenost s "úlety", románky na jednu noc a podobnými zážitky, které se sice možná jeví jako atraktivní v hospodě u piva, ale ve skutečnosti jde o neperspektivní a rizikové chování.
Možná navíc budete překvapen, jak pozitivně bude váš "handicap" vnímat vaše přítelkyně. Jednou z možností, proč se vás vyptává na vaši minulost, je totiž, že se sama cítí vedle vás "méněcenná" kvůli svým vlastním sexuálním zkušenostem. Uvědomte si také, že funkční vztah s vyhlídkou do budoucnosti by měl fungovat na upřímnosti. Lhaní hned v jeho počátečních fázích mu nevytváří příliš pevné základy. Nesnažte se dohnat ani vymyslet si zažitá sexuální dobrodružství a místo toho prezentujte sám sebe jako muže, který ví, co chce, a nemá zapotřebí si zvyšovat sebevědomí prchavými sexuálními románky. A to nejen před svým okolím, ale především sám před sebou.
Psycholožka Bára
