Dobrý den,
jsem muž, je mi 35 let, partnerce 31 let. Spolu jsme třináct let, osm let spolu bydlíme. Máme pět let starého syna. Dostal jsem se do svízelné situace. Partnerka mě po těch letech nebere vůbec v potaz. Neustále tvrdí, jak se mnou nemůže žít, že toho má dost. Doma se nic neděje, myslím to tak, že se nevaří, neuklízí apod. Společné vycházky nepřipadají vůbec v úvahu. Bohužel mně to přijde, že přede mnou utíká. Byla to rána z minuty na minutu.
Ona tvrdí, že už jí to trvá déle, a to v horizontu 5 let, ničeho jsem si ale nevšiml. Celou dobu jsem myslel, že je vše v pořádku. Normální partnerský vztah, ne jak v začátcích, prostě stereotyp. Samozřejmě mě nenapadlo nic jiného, než že má jiného muže, ona však tvrdí, že ne. Mám ale pochybnosti. Když chci problém řešit, je zle. Okamžitě se brání, že už to nevydrží a odejde bydlet sama.
V mém zájmu je situaci ustát a udržet celou rodinu pospolu, jen nevím, co mám dělat. A nevím, jestli je to vůbec reálné.
Předem díky za odpověď. S pozdravem.
David
Davide,
děkujeme vám za dotaz. Rozumím tomu, že situace, kdy vy stojíte o pokračování vztahu, ale vaše partnerka má odlišný postoj, je pro vás velmi náročná a vyčerpávající. Z vašeho dopisu je patrné, že máte skutečně zájem na udržení manželství a že vám na něm záleží. Obávám se však, že pokud s vámi partnerka už skutečně nechce dál být, nemáte příliš možností, jak její rozhodnutí změnit. Z toho, že se odmítá o tomto tématu vůbec bavit a rovnou vyhrožuje odchodem, je patrné, že o řešení situace skutečně nemá příliš zájem.
PoradnaSvé otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz, zodpoví je psycholožka Bára. |
Můžete jí však zkusit navrhnout, aby ona sama řekla, co přesně od vás požaduje a očekává. Nedrážděte ji tím, že budete analyzovat příčiny vašeho současného stavu, ale nechte ji, aby ona sama definovala své požadavky a návrh řešení. Je možné, že z její strany zazní konkrétní přání týkající se například změny vašeho chování, rodinného rozvrhu, jejích vlastních aktivit nebo jiný konkrétní podnět. Je však samozřejmě také možné, že už ani sama nevidí z této situace východisko a chce vztah skutečně ukončit.
V takovém případě ještě můžete zkusit navrhnout dočasné odloučení na dobu několika týdnů až měsíců, během něhož byste si mohli oba srovnat myšlenky, získat patřičný nadhled a rozhodnout se, zda chcete dát svému vztahu druhou šanci, nebo jej definitivně ukončíte.
Jestliže se však vaše manželka i poté rozhodne pro ukončení vztahu (nebo nebude chtít na dočasné odloučení vůbec přistoupit), obávám se, že musíte její rozhodnutí respektovat, protože za takové situace není udržení funkčního vztahu možné.
Psycholožka Bára
