Dobrý den,
je mi 37 let a jsem 15 let ženatý. Manželka je o rok starší a celkem spolu žijeme už 17 let. Máme dva syny v pubertě. Manželství jsme neplánovali a brali jsme se kvůli příjmení dětí, ale těhotenství bylo očekávané a chtěné. Po porodu se žena logicky věnovala hlavně dětem a já jsem byl připraven na to, že budu na vedlejší koleji. Snažil jsem se pomáhat, pral jsem, uklízel i vařil, ale z našeho vztahu se vytratily veškeré intimnosti. Žena se mi nevěnovala vůbec a já se všeho vzdát nechtěl. Jsem otevřená povaha, takže jsem s ní o tom mluvil, ale nikam to nevedlo. Jak šel čas, vzdal jsem pokusy o sblížení, přestal žadonit o sex a dál plnil roli otce, který se postará.
Najednou jsem zjistil, že si se ženou nemám o čem povídat, že nemáme nic společného a uvědomoval jsem si, že namísto lásky od ní dostávám jen stále silnější kritiku na cokoli (od mého stylu oblékání až k tomu, s kým se přátelím a jaké mám rád filmy). To mě od manželky odcizilo a uzavřel jsem se do sebe. Dál jsme spolu spali jen sporadicky, a když k tomu třeba jednou za měsíc došlo, bylo to fajn. Sex byla dokonce jediná věc, kterou na mně žena chválila, říkala, že lepšího milence nikdy neměla. Stále jsem se jí snažil říct, co mi chybí, co mi vadí a jak těžko snáším její kritiku, ale ona jako by mi nerozuměla.
Děti rostly a vztah s nimi jsem měl a mám bezvadný, ale čím lepší byl jejich vztah se mnou, tím horší byl se ženou. Nakonec to vygradovalo v časté hádky, protože žena začala být kritická stejně jako ke mně i k synům. Dospělo to tak daleko, že jí oba synové řekli, že by po případném rozvodu zůstali se mnou. Samozřejmě mě vinila z toho, že ji u synů pomlouvám a nabádám je k tomu, aby ji neměli rádi. To jsem ale nikdy nedělal.
Po letech trápení jsou synové velcí a samostatní (je jim 15 let) a já čekal, že se náš vztah začne lepšit. A opravdu, najednou se mnou začala spát, byla milá a já byl šťastný. Jenže jen do chvíle, kdy jsem zjistil, že si našla o čtyři roky mladšího milence. Když se mi dostaly do ruky e-maily, které mu psala, byl jsem v šoku. Všechno, co mi říkala, byla lež a to, co napsala jemu za dva měsíce, mi nedala za 17 let.
Nejdřív jsem propadl panice, pak jsem byl vzteklý a ponížený. Cítil jsem nenávist a cítil jsem se okradený o to, o co jsem celý život žadonil.
Nakonec mi řekla, že mě opouští i přesto, že se s ním už rozešla. Byl jsem nešťastný a kontaktoval jsem jej. On manželku "zazdil" a napsal mi, že to byla jen hra a že má svůj život. Když jsem před ženou klečel a ptal se jí, proč to udělala a jestli mě už nemiluje, řekla jen, že mě má ráda. Když jsem se ptal, jestli miluje jeho, zasněně se usmála. Když jsem jí ukázal, co mi napsal její milenec, rozplakala se, byla uražená, a pak souhlasila, že to spolu ještě zkusíme.
Byl jsem na sebe hrdý, že jsem to dokázal překousnout. Začali jsme spolu mluvit, sex byl pravidelný a skvělý, chodili jsme do kina, divadla a na večeře, trávili spolu víkendy. Pak jsem si ale uvědomil, že dělám jen to, co chce ona, že je to stejné jako před tím, že ji nezajímá, co já, ale jen ona a ona... Začal jsem pomalu brzdit ve své vstřícnosti a čekal, jak to dopadne. Během týdne začaly hádky, přestala pohoda a přišla kritika.
Najednou jsem si uvědomil, že mě využívá a začalo mě z ní být špatně. Vím, že ji miluji, ale i když mám chuť na sex a jsem ho schopen kdykoli, neuspokojuje mě. Hnusí se mi na ni sahat, je mi odporná, nevěřím jí a cítím se jak ve vězení. Nechci o ni přijít, ale neumím se naprosto podřídit a ani nechci, cítím závazky k synům a toužím po pozornosti, důvěře, obdivu a všem tom, co jí dopřávám já. Ona má pocit, že je vše v pořádku, ale já vím, že není.
Díky za radu, i když asi vím, jaká bude. Třeba to ale pomůže ostatním v podobné situaci, aby svou milovanou raději nechali odejít, když je čas.
Standa
(redakčně kráceno)
Stando,
děkujeme za váš dotaz. Chápu, že situace, kdy máte pocit, že se dlouhodobě pouze podřizujete a nedostáváte za to žádnou protihodnotu, je značně frustrující a vyčerpávající. Z vašeho dopisu však není zcela patrné, co vlastně považujete za největší problém svého vztahu, co přesně chce řešit a co od řešení očekáváte. Tvrdíte, že se vám intimnosti s ní hnusí, nevěříte jí a cítíte se ve vztahu uvězněn, zároveň však jedním dechem dodáváte, že o ni nechcete přijít. Píšete, že se váš vztah zlepšil po stránce sexuální i volnočasové, ale nehodláte ve své vstřícnosti dál pokračovat. Základem všeho je, abyste si sám pro sebe ujasnil, zda o pokračování vztahu ve skutečnosti máte, nebo nemáte zájem.
PoradnaSvé otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz, zodpoví je psycholožka Bára. |
Jestliže dospějete k názoru, že ve vašem vztahu převažují negativa a nechcete do jeho záchrany investovat další energii, vaše volba bude zřejmě jasná. V případě, že o své manželství stojíte a jste ochoten pro jeho znovuobnovení podniknout další kroky, doporučovala bych vám řešit problémy, které se v něm nahromadily, postupně.
Stěžujete si na přílišnou kritiku ze strany manželky. Dalším zmiňovaným problémem je její neochota ke kompromisu a ústupkům. Zkuste si o tom s manželkou promluvit a můžete se například pokusit malý experiment, který odhalí, zda je váš pohled objektivní. Zapisujte si po dobu jednoho týdne důsledně všechny kritické poznámky, které se snesou na vaši hlavu, ale i ty, které směrem ke své manželce pronesete vy. A podobně dokumentujte i situace, kdy jeden z vás udělá ústupek tomu druhému. Je však nutné, abyste se na dokumentovaných situacích shodli oba dva a nešlo pouze o jednostranný pohled. Možná zjistíte, že situace není tak černobílá, jak ji vidíte vy, nebo naopak tato dokumentace pomůže vaší partnerce, aby si nevyváženost vašeho vztahu sama uvědomila.
Dalším problémem vašeho vztahu je prožitá nevěra. Ačkoli píšete, že jste se přes ni dokázal přenést, z vašich dalších řádek je zřejmé, že jste jí zatím nedokázal odpustit. Nevěra představuje velkou zátěž i pro vztah, v němž předtím nebyly patrné žádné problémy, což bohužel není váš případ. V případě, že se rozhodnete pro pokračování vztahu, bych vám doporučovala vyhledat pomoc odborníka, který by s vámi na překonání vašeho problému pracoval.
Psycholožka Bára
