Zbytek rodiny, sestra a bratr to podle jeho slov „celkem zvládají“. Sám Faun, který je milovníkem literatury a bukinistou, odsuzuje pokrytectví, s nímž se mnozí na porno dívají. „Když někdo s odsudkem ukazuje: Hele, on točí porno, říkám na to: Jak o tom víš? Asi se o to zajímáš, asi se na to koukáš? Ano? Tak co nasazuješ psí hlavu? Kdyby ses nedíval, netočí se to,“ komentuje reakce jiných.
A nezastírá, že jej mnoho dnešní pornoprodukce nebaví. „Když sem koncem osmdesátých let porno přišlo, tehdy to byly videokazety, líbilo se mi to, co točili Francouzi, Němci. Dějové porno, komedie, detektivky, kostýmové porno, mělo to vtip, bylo to o něčem,“ vzpomíná. Dodává však: „Od devadesátých let to bylo jako reklama na fitness. Svalovci do toho bušili, silikony lítaly přes celou obrazovku. Je to, jako když si v zoo natáčíte paviány,“ recenzuje.
Rád by natáčel porno s příběhem. „Občas jezdím do Budapešti k Mariovi Salierimu, držiteli mnoha porno Oscarů. Koupil tam ateliery, má tam mučírnu, vězení, hotelové pokoje. Ve své první scéně jsem tam scházel s partnerkou po schodech do vězení, přišel bachař, ona mu dala peníze a on nám dovedl holku. A onen začátek jsme točili sedmkrát, vždycky se mu tam něco nelíbilo. A já si říkal, že jestli mi tohle začne dělat při sexu… vykašlu se mu na to a jedu domů,“ popisuje se smíchem přístup prestižního italského pornorežiséra.
A nezastírá, že jakkoli s točením přestat nehodlá, naráží na limity. Za svou dlouhou kariéru prošel mnoha produkcemi. A je ho již všude plno.
