Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rozkoš v mé práci nehledejte, říká česká pornohvězda a playmate Angel Wicky

aktualizováno 
Tělo vytvarované do nepřirozených poloh, křeče, bolest. Leckdy i šestnáctihodinová pracovní doba. „To všechno musíte při natáčení maskovat, aby se zdálo, že porno vznikalo s radostí,“ líčí česká pornohvězda a modelka Angel Wicky.

Dveře do pornobyznysu prý otevřela bez obav. „Jsem exhibicionistka, šílená a ujetá,“ směje se Angel Wicky. | foto:  David Neff, MAFRA

Pojďme se hned zkraje uvést do obrazu. Porno někdy viděl každý, popišme však, co jeho natáčení obnášení pro pornoherečku. Jak vypadá váš pracovní den?
Sejdu se s produkcí, dohodneme se na make-upu, oblečení, doladíme scénu. Jdu se opláchnout a nechám se nalíčit, to je hodinka, hodinka a půl. Tutéž dobu trvají vlasy. Poté se zkouší oblečení.

Pak už konečně na scénu?
Ano. Nejprve focení, nejdřív celek, poté detaily. Představuje to dvě až čtyři hodiny. Poté se jdu opláchnout, opraví se líčení a vlasy, a co se nafotilo, se jde natočit.

Fotogalerie

Abychom si to představili: prostě vlezete do postele a natočíte to najednou, nebo kousek po kousku?
Jsou videa, obvykle amatérská, kde je to v kuse, ale zpravidla se jede krok za krokem. A každá věc se opět dělá z dálky a v detailu, vše tedy nejméně dvakrát třikrát. Takže přicházím do místnosti – nejprve celá postava, potom jen detail, například obličej. Potom na postel, líbačka – zase z dálky i z blízka. Pak mu například zajedu do rozkroku – a totéž. Potom přijde samotná poloha – zase celkový záběr, potom detaily, jak se mi houpají prsa, jak vzdychám, jak mě hladí po zadku. Všechno se kousíčkuje a kontroluje, zda se držíme fotek a scénáře.

Dostáváte scénář? Jak vypadá?
Někdy ho obdržíme pár dní dopředu, někdy těsně před scénou. Je v něm rozepsané, co, kde a jak máme dělat dlouho, v jaké pozici, jak mít nastavené končetiny, kam koukat. A na place je režisér, aby to hlídal, případně ukazoval.

Celé to rozhodně zní spíš jako gymnasticko-řemeslné martyrium než jako sexuální povyražení.
Ono to také náročné je, jste unavení, bolí vás svaly, spousta lidí to fyzicky nedává. A sexuálno v tom nehledejte, to vlastně nastupuje, až když se produkt dostává k divákovi.

Jak dlouho trvá natáčecí den od příprav po konec scény?
Šest až šestnáct hodin.

Pochyby nebyly ani na začátku

Jak začala vaše cesta za pornem? Kdy vás napadlo poprvé, že by to byla práce pro vás?
V patnácti, šestnácti. Nejprve jsem samozřejmě viděla časopisy s modelkami, říkala jsem si, že bych chtěla dokázat, že se na titulky oněch magazínů může dostat i holka z města o 10 tisících lidech, zapadákova, který nikdo nezná. Když jsem uviděla erotiku, porno, fascinovalo mě, že ta holka je tam ústřední, ta princezna, že to ona je ta důležitá, že z ní jsou všichni hotoví. A že takovou chci být i já.

Bylo to tak snadné? Čekal bych, že patnáctileté slečně hned zazvoní v hlavě: Je to normální? Co na to okolí?
Nic takového. Já byla vždycky šílená a ujetá. Studovala jsem konzervatoř, hrála divadlo, zpívala jsem, bavilo mě být před lidmi, předvádět se.

Ale toto je opravdu velmi specifické „předvádět se“. To tam opravdu nebyl ani stín pochyb, špetka váhání?
Mně to nikdy nepřipadalo divné, naopak, nahota mě přitahovala. Nikdy jsem to nebrala jako „Hele, ona má větší výstřih, je to lehká holka“. Možná je to i tím, že jsem bisexuální, že se mi líbí ženy, nahaté ženy. Navíc, je to práce, mám to striktně oddělené od soukromí.

Šestinásobná playmate

Kromě pornoagentur se v osmnácti vydala i do modelingových společností. A i tam našla dveře otevřené, kromě pornografie se tedy věnovala i klasickému modelingu. Nakonec to dotáhla až na titulní stránky Playboye. Přiznává však, že lehké to nebylo.

„Svět modelingu a porna je velmi přísně oddělený a hlídaný. Měla jsem štěstí, že jsem se pohybovala v obou najednou. Zpočátku samozřejmě byl problém. O to víc se mi však dostávalo pozornosti,“ líčí. „Udělalo se první větší focení a rozhovor, byl to úspěch, zaznamenali to ti správní lidé, ozývaly se další a další magazíny.“

Nakonec ji pozval i Playboy. „Dostala jsem výjimku, jsem jedna z mála pornostar, která může fotit i pro Playboy,“ říká. Na obálce magazínu se objevila celkem šestkrát.

V současné době je její pracovní náplň tvořená z poloviny pornografií, druhou půlku obstarává modeling. „Nyní rozjíždím vlastní web, kde nabídnu exkluzivní fotky a videa v Playboy stylu,“ prozrazuje.

Pardon, ale nemůžu tak docela uvěřit, že to tak úhledně srovnané může mít člověk v šestnácti letech.
Uvědomit si rozdíly mezi prací, soukromím, šéfem, kolegou a partnerem mi přijde jako základní věc. Jsem exhibicionistka. Okolí jsem neřešila: buď to lidi akceptují, nebo ne. Prostě jsem si řekla, že jednou budu slavná, krásná, playmate, striptérka, pornoherečka, že všem prostě natrhnu zadek a dokážu, že to jde.

Takže jste oslovila agentury.
To mi bylo osmnáct, absolvovala jsem casting, s velmi příjemnou slečnou. Vyplníte dotazník, co vše jste ochotný dělat, nafotíte se, agentura vaši kartu zveřejní na stránkách a čeká, zda si vás nějaká produkce vybere. Nikdo mě do ničeho nenutil.

Jaké bylo vaše první erotické angažmá? Obavy nepřišly ani před ním?
Vůbec ne. Bylo to v Brně, asi týden po castingu. Fotograf byl příjemný, milý. Hned poté jsem měla natáčení, sólíčko. Tam byl jiný fotograf, pamatuju si, že byl nervózní, popíjel tam víno, to trochu odrazovalo. Přišla tam však i moje agentka, hned ho zpacifikovala. Omluvil se, že má rodinné trable, a nakonec to bylo prima.

Jaký pocit se vám vybaví, když si na premiéru vzpomenete?
Studený! Dostala jsem skleněné hračky, byly krásné, ale děsně studené. A když jsem dělala orální sex, několikrát jsem se cinkla do zubů. Hrozně vtipné. Pořád jsem se smála.

Když už jsme u premiér, kdy byla ta ve dvou?
Asi o měsíc později v Praze. Jela jsem tam poprvé sama, táhla jsem kufr, rvala jsem ho až do pátého patra. Měla jsem tam scénku s holkou.

Ženu jste si na start vzala záměrně?
Ne. Taková prostě přišla nabídka. Holčina dorazila o hrozně dlouho později, takže stresy, ale byla s ní sranda. Po natáčení jsem se už osprchovaná oblékala, když najednou přišel producent, že jim vypadla holka na klasiku, jestli bych tedy nezvládla ještě jednu scénku. Řekla jsem si, že když už tam jsem. Posunula jsem si jízdenku na večer a kývla. Přišel starší charismatický Němec a říká: „V klidu, nic nemusíš dělat, já to pojedu sám.“ Asistentka mi vždycky ukázala polohu, kam dát ruce, jak se tvářit. Takhle jsme to kousek po kousku dojeli. Takže na začátky mám fajn vzpomínky, všichni se ke mně chovali hezky.

Nechci být za potížistu, ale přece jen: sex s vámi měl někdo, koho jste potkala pět minut předtím.
Tak jasně, že s tím člověkem nebudu nejdřív zkoušet žít, než mu dovolím, aby se mnou točil! Vůbec jsem to neřešila. Penis jako penis. Kdyby se místo vaginy při natáčení pracovalo, co já vím, s mým uchem, bylo by to pro mě stejné. Stejně neosobní. Navíc o chlapa až tak nejde, to holka hraje prim. Já jsem tam byla od toho, abych zahrála krásné video. Já jsem ta důležitá, kdo je pode mnou, to je mi úplně jedno. Úplně.

Hvězdu dělá hvězdou všestrannost

Skočíme-li teď do současnosti, najdeme vás jako nejslavnější aktivní českou pornoherečku. Povězte, co vše se musí dobrá žena z branže naučit?
Samozřejmě musí umět pracovat s kamerou, umět se natočit tak, aby nezakrývala podstatné detaily. Musí si diváka omotat kolem prstu. Musí se umět tvářit tak, že to prožívá. I když to zrovna bolí.

Takže i bolest je součástí vaší práce?
Leckdy máte zkroucené ruce, nohy v nepřirozených úhlech, chytne vás křeč do lýtka, do chodidla, ale musíte točit dál. V jistých polohách naráží penis na děložní či anální stěnu, na čípek tak, že to prostě bolí. Musíte to maskovat, nesmí být poznat, že to, co má být sexy, vznikalo s bolestí.

Zpočátku bylo těžké proniknout na titulní stránky magazínů jako pornoherečka.

Zpočátku bylo proniknout na titulní stránky magazínů jako pornoherečka těžké.

Polovinu její práce teď tvoří modeling, onu druhou porno.

Polovinu její práce teď tvoří modeling, onu druhou porno.

Vzpomínala jste, jak jste na prvním castingu zaškrtávala v dotazníku. Rozšířily se jeho položky za roky práce, přibírala jste další kategorie?
Samozřejmě! Na začátku jsem tam měla sólíčko, potom scénu s holkou, klasiku s chlapem. Pak jsem přidala, že můžu být domina, lehké sadomaso. Potom přibyl anální sex, velké hračky a pak naskakovaly další a další položky.

Přibírala jste je proto, že vás lákaly, nebo proto, že to produkce chtěly?

Já chtěla vyzkoušet nové věci. Koukala jsem na videa a například dvojitý průnik vypadá hrozně hezky a sexy. Takže jsem chtěla vědět, jak bych vypadala já. A samozřejmě, ptala se mě na to produkce i fanouškové. Uděláte jim tedy radost a získáte další.

Úspěšná pornostar je herečka, která si může dovolit mít v tomto ohledu omezený repertoár a dělat jen, řekněme, snadnější, konvenčnější praktiky? Nebo naopak ta, která jich má na seznamu co nejvíce?
Pornostar je jednoznačně titul pro tu, která je úspěšná a zvládne skoro všechny praktiky a fetiše. I tahle všestrannost znamená být top. Neexistuje pornostar, která by dělala třeba jenom vaginal nebo jen lesbíčko. To neexistuje. Musí obsáhnout největší škálu, dokáže nabídnout hodně věcí.

Čím jiným se pozná?
Že je na videu uvěřitelná. I hloupá klasika vypadá od zkušené pornostar lépe než od jiných holek. Umí se u toho udělat hezká, umí pracovat se svým tělem, s polohami, výrazy. Dokáže překvapit. I když je to vlastně pořád totéž dokola.

Páni začínají gay pornem

„Jestli si kluk představuje, že přijde na casting a dostane hned nějakou pornohvězdu, plete se,“ varuje pornoherečka. „Produkce nemá záruku, že mu bude fungovat erekce, odehraje, co má, zvládne scénář a polohy, a že kvůli němu tedy nepadne natáčecí den. Aby se vyhnula případným ztrátám, nejprve si ho zkouší v gay filmech. Tam totiž, pokud selže, pořád může dělat pasiva. Teprve pokud se mu daří tam, dostává i heterosexuální role. Většina kluků si ale gay porno drží i tak, platí se v něm totiž víc.“

Dá se říct, že pornohvězda bere jen dlouhé, profesionální filmy a vyhýbá se krátkým?
Ne, dělá se všechno. Teď jsem dělala scénu, trvala skoro osmnáct hodin. Hrála jsem paničku na zámku, která se hněvala na poddanou, bylo to hravé, taková oslava fetiše, detaily a tak. Na druhou stranu jsem dělala video, které zabralo se vším všudy patnáct minut. Přišla jsem jako domina, druhá dívka již byla nahá a přivázaná ke stropu, okamžitě jsem jí nasadila kolíčky, bití, zneužití a konec. Čistě jen akce.

Říkala jste, že fanoušci píší přání. Je to obvyklé?
Ano. A produkce se snaží vycházet vstříc. Mnohdy jsou to velmi specifická přání, a tak vznikají vlastně soukromé pornofilmy, které si platí bohatý klient. Lidé v nich souloží v šílených polohách, převlečení za pterodaktyly, koně, jsou tam brutální praktiky.

Holek, co to chtějí dělat dobře, je málo

Řekla byste, že je porno práce jako každá jiná?
Rozhodně. Máme jasně stanovené povinnosti, hierarchie, postihy.

Bez moralizování se dá namítnout, že v jednom aspektu to není jako jakákoli jiná práce. Vagina je totiž intimní orgán, mimo jiné určený pro rozkoš, ale pro vás je pracovním prostředkem.
Tak to je. V soukromí pro mě sex bez lásky neexistuje. Jenže v práci to je jen hraní rozkoše. Váš partner je prostě jen nějaký týpek, co si přišel odvést zase svou práci. Tím to končí. Máte divně vytočenou nohu, ruku na stranu, pumpujete tělem, bolí vás z toho záda, trvá to celý den – co si na tom chcete užívat?

Naposledy k vaší vagině. Tím, že se stala pracovním nástrojem a svým způsobem veřejnou, změnilo se nějak vaše vnímání této části vašeho těla?
Vůbec ne! Pro mě je to pořád zkrátka otvor do těla, který se dá použít dvěma způsoby. Pro rozkoš a pro práci. V práci je to pro mě totéž jako otvor do ucha. (smích) Neberu to jako nic jiného.

Určitě jsou však i herečky, které se svou prací nejsou tak vyrovnané jako vy.
Těch je hodně. Psychicky je pro lidi nejtěžší oddělit práci a soukromí. Obtížné je vypořádat se s odsudky okolí, nejbližších. Nezpychnout. Leckterá udělá tři scény a tváří se jako největší hvězda. Nezbláznit se z peněz. Držet si přátele z jiného prostředí.

Na osud pornohereček se dá dívat ze dvou extrémních pohledů. Buď jako na oběti, nebo naopak jako na emancipované ženy, jimž tělo zaručuje nezávislost. Hádám, že ani jeden nesedí úplně.
Ani jeden z nich není správný. Nejsou oběti, každá tam jde dobrovolně, ví, co bude dělat. Jak se s tím vyrovná, zda OK, nebo jestli skončí na drogách, alkoholu, to je čistě její problém. Pro takové chudinky a trosky nemám pochopení. Kazí náš průmysl. A nedá se ani říct, že by porno automaticky vedlo k zaopatřenému životu. Spousta těch holek není zabezpečená, dělá u toho escorty, priváty nebo má obvyklé zaměstnání, aby dosáhla na normální příjem.

Takových je většina?
Těch co normálně pracují a mají porno jako občasný přivýdělek? Ano, těch je většina.

Od jakých cifer podle vás začíná být práce pornoherečky finančně na úrovni?
Naprosto šílené je točit porno za tři tisíce korun. Lepší úroveň začíná na třech stovkách eur.

Vám ona nižší kategorie nehrozí.
Nic takového neberu. Ale pořád se najdou společnosti, co mi volají: „Hele, Wicky, udělala bys to pro nás za pět tisíc? To bude rychlovka, pět minut, to ani neucítíš.“ Nepochopitelné.

Jak jednoduché je dostat se na přijatelnou úroveň?
Ne tak docela. Společnosti jdou s cenami dolů, někoho, kdo jde pod cenou, najdete snadno. Každý měsíc se objevují desítky nových holek. Raději roztáhnou nohy, než aby dřely za směšné peníze u pokladny. Na druhou stranu si agentury umí vážit holek, které to chtějí dělat seriózně, těch je totiž málo.

V soukromí pro ni sex bez lásky neexistuje, v práci je to jen hraní sexu.

V soukromí pro ni prý sex bez lásky neexistuje, v práci je to prý jen hraní sexu.

„Většina holek si pornem jen přivydělává, nemají to jako práci nastálo,“ říká.

„Většina holek si pornem jen přivydělává, nemají to jako práci nastálo,“ říká.

Seriózně? Jak to myslíte?
Většina holek se o porno otře, natočí pár filmů. Další jsou nespolehlivé, natáčejí, jen když jsou ve finanční tísni. Holek, které nejsou schopné dodržovat režim, nejsou moc chytré, nemají pracovní návyky, je spousta. Nezvládají udržet si normální práci a nezvládnou ani tuhle. Nepřijdou na natáčení, což pro produkci znamená ztráty, platit za lokace a tým je nákladné. Holka, která to bere jako normální práci, ne jako úlet, která bere role, je ochotná zaskočit, učí se nové věci, vychází vstříc, dbá o sebe, má proto šance dostat se výš. Produkce si recenze na holky sdílejí, dostane se tak do kurzu, získá dobré renomé.

Problémy s kvalitou pracovní síly, nazveme-li to tak, byly v pornu vždy?
Právě že ne, to internet snížil úroveň. Před boomem internetového porna točily opravdu hlavně holky, které to chtěly dělat seriózně, braly to jako skutečnou práci, nestyděly se a neflákaly to, měly to stejně jako já. Pak přišel internet, výroba porna zlevnila, lidi chtěli nové tváře a nové fetiše, dveře se tak otevřely holkám, které jsou problémové, nemají k tomu vztah, pracovní morálku.

Jaký máte názor na jiné podoby sexuální práce, například na prostitutky?
Mně prostitutky ani společnice nevadí. Pár jich znám, jsou to strašně fajn holky. Je to jejich tělo, ať si s ním dělají, co chtějí. Kriste, ony si díky vagině vydělají za hodinu mnohem víc než jiné za celý den běžné práce! Jak by mi to mohlo vadit? Ale když už to dělá, měla by to dělat pořádně. Na úrovni.

Několikrát jste zmínila, že vám tuto profesi ulehčuje pocit, že to vy jste ve středu dění, zájmu, vlastně taková královna. Jenže porno je pro chlapy, to o ně nakonec jde, vy jste tam jen jako objekt pro jejich potěšení.
Ano, jsem zboží, to jsme ale všichni, modelky, pornoherečky i servírka tady v kavárně, kde sedíme. Všichni jsme tu k uspokojení potřeb. Kuchař uspokojuje strávníky, vy čtenáře. Já uspokojuji sexuální fantazie a touhy diváků.

Říkala jste, jak je pro lidi z vaší branže důležité separovat od práce osobní život, pěstovat si osobní vztahy s lidmi odjinud. Jací jsou vaši přátelé?
Z naprosto jiného prostředí. Například lidi od deskových her, sejde se tam lékař, chemik, skladník i vysokoškolští studenti.

Hrajete deskové hry?
Je to prima, potkáme se, dáme si bylinkový čaj, nebo sklenku domácí medoviny, nějakou dobrotu. Scházíme se v čajovně nebo u kamaráda doma. Naprostá pohoda a super lidi.

Autoři: ,



Nejčtenější

VIDEO: Míra žije v souladu s přírodou. Chodí po Praze nahý, bydlí v křoví

Míra už 12 let žije v souladu s přírodou. Nejraději chodí nahý, vše získává z...

Před 12 lety se Míra Ahimsa, kterému je nyní 39 let, dobrovolně rozhodl, že začne žít jinak. V souladu s přírodou....

Ostrov hrůzy: po dva roky byla hrstka osadnic v moci maniaka

Fotografie tyrana Álvareze se nedochovala, snímek nešťastného guvernéra...

Na ostrově odříznutém od vnějšího světa převzal vládu nad hrstkou žen a dětí psychopat, který dva roky vraždil a...



Jak se čachruje s loteriemi: obyčejné šejdířství i chytrá matematika

Radost šťastných výherců. Takto v roce 2013 slavili britští penzisté Dennis a...

Děti tahaly z osudí podle instrukcí jen ty těžší kuličky, prodejci losů lhali klientům a na jejich losy si sami...

Předhodit vepřům, uvařit v louhu: jak se mafie zbavují obětí

To je on, pan Čistič. Santiago Meza Lopez neměl přezdívku El Pozolero náhodou,...

Zmizí tělo, zmizí problém. V aplikaci oné poučky jsou drogové kartely a mafie více než kreativní. Své oběti rozemílají...

Sex zajistí lepší spánek. Musí však vyvrcholit orgasmem, říká věda

Sex a spánek spolu souvisejí víc, než bychom si mysleli.

Nesnažte se usnout u filmu, odložte mobil i tablet, zapomeňte na knihu na usnutí. Chcete-li upadnout do spokojeného...



Další z rubriky

Čeká nás bouřlivé období, teď jsme na vrcholu, říká egyptolog Bárta

Rozstřel s ředitelem Českého egyptologického ústavu Miroslavem Bártou (26. 6....

Naši společnost čeká velká proměna, a to nejspíš už za pár let. Neznamená to, že vymřeme a svět zanikne, ale musíme...

Šimpanzi jsou cholerici, říká jejich ošetřovatel

„Pro mě je to práce snů,“ říká ošetřovatel primátů v hodonínské zoo Lukáš...

Jejich křehkou důvěru si vydobyl až po několika letech, ve střehu však musí být stále. Jeho svěřenci jsou silní,...

Jako dítě jsem na kole terorizoval policii, říká biketrialista MacAskill

Kluk ze severozápadního Skotska, který se stal světovou hvězdou. Danny...

Psali o něm v New York Times, před pěti lety v Londýně nesl olympijskou pochodeň a časopis National Geographic ho v...



Najdete na iDNES.cz