Dělat si poznámky na laptopu je rychlejší. Deseti prsty na klávesnici dokážete po troše tréninku zapisovat s téměř stenografickou přesností každé řečníkovo slovo či myšlenku. Proto dnes univerzitní učebny při přednáškách stále častěji připomínají počítačová centra. Moderní praxe má ale svá úskalí, na která nyní upozorňuje Daniel M. Oppenheimer, psycholog z Kalifornské univerzity v Los Angeles. Ten si povšiml rozdílu mezi znalostmi svých studentů, kteří si poznámky psali postaru ručně a těch, kteří zaznamenávali informace v elektronické podobě.
Když technika nepomáhá
„Na studenty skryté za monitory svých laptopů vlastně nikdy nehleděli univerzitní profesoři s láskou,“ připouští Oppenheimer. To proto, že žáci se na noteboocích často věnují surfování na internetu, čtou zprávy, dopisují si na sociálních sítích a zájem o přednášku byl je jedním kamínkem v mozaice multitaskingu.
Jenže co když jsou studenti nad očekávání poctiví a techniku skutečně využívají jen k psaní poznámek? Oppenheimer se proto spolu s princetonskou kolegyní Pam Muellerovou pustil do neobvyklého experimentu. Jeho cílem bylo zjistit, zda už pouhá přítomnost laptopů může ovlivnit schopnost uživatelů produktivně myslet.
„Vzhledem k tomu, že notebooky studentů pronikají na střední školy a na běžná pracovní jednání ve firmách, je to důležitá otázka,“ zdůrazňuje Muellerová. V prostředí vysoké školy se takový experiment naštěstí dal realizovat snadno: polovina účastníků z řad studentů si poznámky z přednášky zpracovávala perem na papír, druhá byla požádána o práci na osobních počítačích.
Závěry byly jasné a přesvědčivé. Studenti, kteří si pravidelně psali poznámky v elektronické podobě, dlouhodobě vykazovali sníženou úroveň pochopení přednášené látky. A to i přes to, že jejich poznámky byly daleko obsažnější než studentů s ručně popsanými listy.
Jenže vědce navíc zajímalo, co za tím může stát.
Monitory škodí všem okolo
„Předpokládáme, že příčina tkví v procesním zpracování informací a potlačené činnosti mozku,“ soudí oba autoři. „U uživatelů laptopů se slova přednášejícího mění v psaný text poznámek mnohem rychleji, aniž by se ´zastavila´ v jejich hlavě.“
Oproti tomu studenti, kteří si píší poznámky ručně, jsou v zápisu pomalejší. Každou větu totiž musejí zpracovat, a „kondenzovat mluvený materiál“ jednodušší formou. Výsledkem je sice o poznání stručnější výtah, který ale strukturovaně zahrnuje ty nejdůležitější problémy, které byly řešeny v diskuzi přednášky. Lidé za klávesnicemi nezískali informacemi nabitý materiál, ale jen komplexní nesourodý přepis. Formálně byli sice rychlejší, ale k osvojení znalostí se díky tomu nepřiblížili.
I z tohoto důvodu si americké univerzity už léta pohrávají s myšlenkou, že by notebooky v přednáškových sálech postavili mimo zákon. Snadné to ale není. „Jsou to svéprávní a dospělí lidé. Mohou volit, sloužit v armádě a vlastnit majetek,“ píše Susan Dinarsky, specialistka na vzdělávání z Harvardské univerzity.
Dobrý důvod, proč studentům zapovědět práci s laptopy v učebně, ale vidí. „Protože přítomnost zapnutého počítače narušuje proces učení. Když ne u nich samotných, tak u jejich okolí.“ S tímto průkazným zjištěním totiž přišli před časem výzkumníci z kanadské McMaster univerzity. Jak? Požádali pár studentů vybavených laptopy, aby si během přednášky prošli i nesouvisející informace o filmových novinkách na internetu.
Z hodiny si samozřejmě odnesli méně informací, což se projevilo během testů. Ale dosažené výsledky se zhoršily i u studentů, kteří notebook neměli, a jen tu a tam nakoukli přes rameno k sousedovi na monitor.
Negativní externalita v zasedačce
„V ekonomice se pro podobný jev používá termín negativní externalita,“ vysvětluje Dinarsky a vysvětluje, že jde o situaci, kdy jedincovo jednání poškozuje širší okolí. Je to podobné jako v životním prostředí: jeden bodový zdroj znečištění, uhelná elektrárna, zamoří ovzduší na mnohem širší ploše.
„A s laptopy v učebně je to podobné. Studenti v okolí obrazovky počítače mají rozptýlenou pozornost, nesoustředí se na téma. Podléhají jiným lákadlům, protože na monitoru často nevidí jen sepisované poznámky, ale komunikaci na sociálních sítích, novinky ze světa nebo vyřizované e-maily,“ shrnuje.
Oppenheimer a Muellerová pak připomínají, že notebooky dělají medvědí službu i těm uživatelům, kteří je disciplinovaně používají pro zápis. „Laptopy ve třídě proces učení nezlepšují. Píšeme totiž rychleji, než myslíme. V praxi tak jen přepisujete mluvená slova řečníka, aniž byste o nich přemýšleli. Neprovádíte sumarizaci, předávané informace svým mozkem nezpracováváte a netrávíte.“
