Krávy se z pozice vleže nedokážou zvednout. Spí vestoje. Nezbední venkované posilnění alkoholem se k nim zvládnou nepozorovaně přiblížit, aniž by je probudili, a svou humpoláckou silou do nich znenadání ze strany strčí, aby je překotili. Nešťastné zvíře se skácí na bok a nezbývá mu než s nemohoucně napřaženýma nohama útrpně ležet. Obhroublí sedláci se baví. Reka, který krávu skolil, opilí kumpáni ze statku oslavují jako siláka.
Tak zhruba ona legenda zní. Podle amerického novináře Jacka Steelhammera se objevila v sedmdesátých letech minulého století a nejsilnější ozvuky měla o dekádu později, rezonuje však dodnes. Především mezi Američany, kteří na statku, na farmě nikdy nebyli.
Nepravdivé je na oné legendě téměř všechno. Přesto stále přežívá. Farmáři onen mýtus popírali vždy, nakonec však údajnou svéráznou venkovskou sportovní disciplínu musela jako neproveditelnou odsoudit i věda.
Věda říká: nemožné nebo ještě nemožnější
Zaprvé, vestoje spí koně, ne krávy, dává server Modern Farmer slovo panu Nate Willsonovi ze Sinclairville, který farmaří od roku 1970. Vysvětluje, že krávy na zemi naopak tráví docela dost času, zažívají potravu, dřímají. A poté se na nohy postaví docela samy.
Nešlo by však krávu na trávu shodit, aby platila aspoň část údajného venkovského sportu? Stěží. Jako ostatní kopytnatci, připomíná server AllThingsNature, jsou krávy velmi ostražité. Když se díváte na skupinu krav na pastvě, nikdy se dvě z nich nedívají stejným směrem, souhlasí Wilson. To kvůli instinktu, aby stádo chránily před predátory, jimž kdysi čelily. Mají perfektní čich a sluch. Ani v noci je není možné překvapit.
Kdyby však přece jen, šla by kráva překotit? klade si otázku časopis Modern Farmer. A tady vstupuje do hry věda. Donekonečna omílaný mýtus, který se ukázal být zcela rezistentní všem svědectvím, dokladům, faktům a který se dokonce přenesl přes to, že na internetu není jediné video z úspěšného překocení krávy, se totiž v roce 2005 rozhodla prověřit Margo Lillie, zooložka z Univerzity Britské Kolumbie. I když na posouzení proveditelnosti onoho kousku docela stačí selským rozumem zohlednit hmotnost krávy a fakt, že má díky velmi nízko umístěnému těžišti těla skvostnou stabilitu.
Profesorka Lillie se svou studentkou Tracy Boechlerovou k otázce přistoupila s exaktní pečlivostí, jejich práci z roku 2005 se nejen díky tomu dostalo velké pozornosti. Autorky vyšly z toho, že průměrný člověk je schopen vyvinout sílu 660 newtonů. Jeden by podle jejich výpočtů krávu neměl šanci svrhnout. Dva? Možná. Jenže pouze teoreticky. Ony úvahy totiž počítají s tím, že by se kráva nehýbala a nechala do sebe tlačit jen tak. Snad aby dodržela pravidla mýtické disciplíny. Toho by se však její vyzyvatel nedočkal.
Místo toho by mohutné zvíře na tlak reagovalo, vzepřelo by se mu. Zaujalo by širší, stabilnější postoj, využilo by efektivněji hmotnost, opřelo by se do protlaku. Člověk by se tomu mohl pokusit předejít velmi rychlou akcí, která by nedala krávě čas útoku fyzicky oponovat, jenže to by vedlo k dalšímu problému. „Čím rychleji se musejí lidské svaly stahovat, tím menší sílu dokážou vyprodukovat,“ poznamenala Boechlerová magazínu The Register. Nakonec autorky došly k závěru, že v praxi by překocení krávy vyžadovalo sílu čtyř nebo pěti, s největší pravděpodobností však šesti lidí. Rovnou říkají, že v praxi to je, s ohledem na citlivé a obezřetné smysly krav, které znemožňují překvapivou, bleskovou ninja akci, na její hmotnost, na silové limity člověka, nemožná věc.
Mnozí však byli jejich závěry popuzeni, Lillie například líčila telefonát, kterým ji po zveřejnění studie poctil kdosi z Texasu. Podělil se s ní o recept na úspěšné překocení krávy: je prý třeba se rozběhnout a do zvířete vrazit v rychlosti z jedné strany, zatímco váš pomocník krávu jaksi podebere z druhé, musí se však bleskurychle prosmýknout, aby tur nespadl na něj. Jednak by to bylo podvádění, jednak by to byla velmi nebezpečná, stupidní operace, komentovala manévr zooložka. Dodala však, že stupidní je to celé od samého začátku.
Jiní vědci přitom měli ještě přísnější soudy. Biolog Steven Vogel se domnívá, že Lillie s Boechlerovou přecenily velikost lidské síly. Podle jeho mínění by k překocení krávy bylo třeba deseti lidí. „A pokud by kráva jen mírně rozšířila postoj, dokonce aniž by výrazněji posunula těžiště, bylo by třeba už čtrnácti lidí,“ vynáší soud Vogel a dodává: „A to je velkou výzvou, aniž byste krávu rozzuřili.“
Mýtické disciplíně se však nevěnuje pouze zoologie a biologie. Je tématem především pro experty na lidské chování. Proč se ona hloupost, vlastně docela očividná, tak houževnatě rozšířila? Podle profesorky antropologie a folkloristiky Sabiny Magliocco prostě proto, že je zábavná, je vlastně vtipem. Zahrnuje symbolickou inverzi, převrácení. A lidé už odpradávna vtipkovali o převrácení světa nohama nahoru. Toto je jen jiná variace, něco velkého, zdánlivě nehybného se hrubou, prostou silou překotí hlavou dolů. Kromě toho může převracení krav odkazovat na stereotypizující mínění o americkém venkovu, jemuž vládne zaostalost, nedostatek příležitostí ke kulturnější zábavě.
