Je to mistrovské dílo, zářící a vyvedené do posledního detailu. Na bradě uvidíte naznačené strniště, kolem očí vrásky. Každičký nýt je oslavou dokonalosti. Aby ne, vyjít totiž helma měla z dílny Konráda Seusenhofera, vyhlášeného evropského zbrojíře.
A měla velké diplomatické poslání. V roce 1511 měla stvrdit spojenectví mezi anglickým králem Jindřichem VIII., který se chopil trůnu dva roky předtím, a císařem Svaté říše římské Maxmiliánem I. Habsburským. Spojenectví, které roku 1511 vzešlo z účasti obou zemí ve Svaté lize.
Tím záhadnější ovšem je, proč dostala helma do vínku tak absurdní prvky. Protože jak rohy, tak cvikr nesly symboliku, která mohla vést především k urážce královského majestátu.
Brýle pro blázna, rohy pro paroháče
Brýle si totiž středověk spojoval s bláznovstvím, byli s nimi zpodobňováni dvorní šašci. Proč by však jimi nechal císař vybavit dar stvrzující alianci? Podle jedné z interpretací, popisuje server Ancient Origins, chtěl groteskním prvkem Maxmilián I. Habsburský sdělit hluboké poselství pokory, naznačit, že něco bláznovství si v sobě nese každý člověk – šašci i králové.
Sociální nerovnost vepsaná do kostí. Středověké ostatky vydaly svědectví Mrzačící práce, chudoba, domácí i pouliční násilí. Sociální traumata se ve středověku doslova zahryzávala do kostí a sociální třídy jim nečelily se stejnou intenzitou. Britské archeologické nálezy dosvědčují, jak fyzickou podobu má sociální nerovnost. |
Zcela vyloučena však není ani varianta, podle níž nechal Jindřich VIII. brýle na přilbu přidělat až později, z ryze praktických důvodů – dějiny vědí, že byl krátkozraký.
Dřív byla ve hře též možnost, že helma nebyla určena anglickému panovníkovi, ale jeho dvornímu šaškovi Willu Sommersovi. Podle serveru Atlas Obscura však byla vyvrácena – ví se, že Jindřich VIII. se v bizarní helmě účastnil přehlídek.
Je to tím podivuhodnější, že cvikr nebyl jedinou součástí helmy, která vzbuzuje otázky. Výkladu se totiž příčí i význam beraních rohů. Ty totiž tradičně symbolizovaly buď ďábla, nebo paroháče, podváděného manžela. Proč by však císař posílal svému protějšku tak urážlivý dar? To se stále neví. „Je to záhada, o níž stále zuří vědecká debata,“ přiznává na blogu Two Nerdy History Girls Beckie Seniorová, mluvčí Royal Armouries Museum v Leedsu, v jehož expozici helma je.
Podle některých názorů možné urážlivé poselství helmy vyvažoval fakt, že šlo o tak povedený a kuriózní kousek. Na Jindřicha VIII. udělala dojem, předčila výrobky anglických zbrojířů. Král proto sezval do svého paláce v Greenwich zbrojíře z Německa, Flander a Itálie, aby z nich sestavil špičkovou dílnu, díky níž se jeho říše zručnosti kontinentální Evropy vyrovná. Fungovala až do poloviny sedmnáctého století.
Helma byla původně součástí celé zbroje, s níž byla též vystavena na králově pohřbu. Po anglické občanské válce však vše ostatní skončilo pravděpodobně ve šrotu. Bez ohledu na groteskní prvky přitom byla a je funkční, jejími otvory se dá dívat, dýchat, mluvit, zdůrazňuje kurátorka muzea Karen Wattsová.
