Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Přiopilí lidé řeší problémy kreativněji. Nelpí na prvním nápadu

aktualizováno 
Na potíže jdou nekonvenčně, rozlousknou je proto rychleji. Paradoxně za to může fakt, že přiopilí lidé neudrží koncentraci. Nezastaví se proto u první myšlenky a vpouštějí do hry i zdánlivě bláznivé nápady, tvrdí americká studie. Jenže pozor, platí to jen do jistého stupně opilosti. A studie se navíc opírá o velmi malý vzorek.

Přiměřená konzumace alkoholu může podle kontroverzní studie s velkými limity napomoci kreativnímu myšlení. | foto: Profimedia.cz

Její autor Andrew Jarosz ostatně sám přiznává, že se jeho výzkum zaměřil na to, jak alkohol ovlivní schopnosti vypořádat se jen s jedním typem problému, s úkoly, které vyžadují kreativitu. A zdůrazňuje, že například na komplikované matematické úkoly se jeho pokus se svými závěry rozhodně nevztahuje.

Jarosze zajímalo, jak se konzumace alkoholu projeví při řešení výzev, k nimž je potřeba tvůrčí uvažování. Svým dobrovolníkům předložil test vzdálených asociací, který zkoumá kreativní potenciál člověka: dostane tři na první pohled nesouvisející slova a jeho úkolem je vymyslet čtvrté, které souvisí se všemi třemi.

Alkohol nese otevřenost, ta zase víc „aha“ efektů

S úkoly se přitom lépe vypořádali lidé, které Jaroszovi pomocníci pečlivě dovedli, díky vodce s brusinkovou příchutí, na hranici 0,75 BAC. Nejenže vyřešili o dva až tři úkoly víc než střízliví respondenti, v rámci minutové lhůty na rozluštění každého z úkolů dospěli k cíli rychleji. „To nás možná překvapilo ještě víc,“ přiznává Jarosz.

BAC

„Blood Alcohol Content“ (BAC) je jednotka používaná k měření intoxikace alkoholem ve Spojených státech, Kanadě a Austrálii.

A naznačuje dokonce, proč přiopilí dobrovolníci uspěli lépe. „Když jsme se účastníků pokusu zeptali, nakolik spoléhali na strategické uvažování a nakolik na náhlý nápad, ukázalo se, intoxikovaní lidé problémy řešili v desetiprocentní míře víc skrze instinkt,“ rekapituluje vědec. A objasňuje, že si zkrátka více dovolili připustit i nekonvenční nápady. U toho se však Jarosz nezastavil.

Uvažoval nad tím, co je spouštěčem, který mozku otevře i nevyšlapané cesty. A dospěl k odpovědi: „Mám za to, že kreativní problémy jsou oblastí, kde je klíčový efekt opilosti, tedy ztráta soustředění, dobrou věcí. V úkolech, jako je test vzdálených asociací, je důležité nefixovat se na první myšlenku. A alkohol, zdá se, napomáhá tomu, aby do rozvah vklouzly i na první pohled zdánlivě irelevantní nápady.“

To nakonec vedlo u alkoholem intoxikovaných respondentů k více „aha“ efektům, jak psychologie označuje náhlé pochopení dříve nesrozumitelného problému vhledem. „Místo toho, aby podstupovali velmi soustředěné, na cíl orientované hledání odpovědi, prováděli to, čemu neurovědci říkají šíření aktivace. Pokud byste pozorovali s pomocí magnetické rezonance jejich mozky, viděli byste, jak se jednotlivé oblasti rozsvěcují. To znamená, že podvědomě kvůli hledaným slovům aktivují všechna zákoutí své paměti,“ líčí Jarosz.

Přímá úměra „čím víc alkoholu, tím méně koncentrace, tím větší otevřenost všem myšlenkám, tím rychlejší řešení“ však samozřejmě neplatí. Jarosz varuje, že stoupne-li hladina alkoholu v krvi nad 0,80 BAC, kreativnímu myšlení to uškodí: „Můžete mít problém vyloučit nesmyslné myšlenky z úvah.“ Při pokusu tak části respondentů dopřáli během půl hodiny přesně tři drinky, namíchané z vodky a džusu v poměru jedna ku třem. „Těžší lidé dostali o trochu větší skleničku,“ dodává Jarosz pro úplnost.

A připomíná, že lepší výsledky přiopilých respondentů nemohly být způsobeny tím, že byli prostě chytřejší. Ještě před testem samotným totiž vědci na základě paměťových zkoušek roztřídili všechny účastníky pokusu do skupin.

Podle kritiků má však jejich studie jiná úskalí.

Malý vzorek – žádná váha

Především je to miniaturní počet účastníků, Jarosz si jich vzal k ruce jen dvacet. Studie zabývající se účinky konzumace alkoholu přitom obvykle vycházejí z rozsáhlých statistických dat, jako například studie Univerzity Santiago de Compostella. Pokud jsou založeny na pokusech, čítají mnohem víc respondentů, kupříkladu práce NYU School of Medicine ohledně vlivu alkoholu na bakteriální prostředí v ústech obsáhla více než tisíc lidí.

Profesor psychiatrie a behaviorálních věd Daniel Blazer z Duke University tak pro magazín Observer Jaroszovu studii diplomaticky úplně odsunul stranou. „Z tak malé studie nelze dělat žádné závěry. Výsledky mohou být založeny na nahodilé chybě,“ odtušil.

Jaroszova studie však s sebou nese i jiné limity, zahrnovala navíc pouze muže od jednadvaceti do třiceti let. „Tato oblast je otevřena budoucím výzkumům,“ přiznal Jarosz, dodal však, že neočekává, že by výsledky dopadly jinak. Ostatně jistou relevanci jeho práci dodává i fakt, že se jí věnoval prestižní server Harvard Business Review.

Vztah alkoholu a kreativity vědce láká

A jak se k tématu Jarosz vlastně dostal? Přiznává sice, že je ctitelem speciálních piv, dodává však, že tématem jeho vědecké práce není ani tak alkohol jako potenciál pro dovednosti zaměřené na řešení úkolů. „Známe starý příběh o Archimedově ´aha´ efektu při koupeli. A mě vždy zajímalo, co způsobuje, že lidé zažijí náhlé záblesky vhledu,“ popisuje Jarusz.

Upozorňuje, že není sám. „Studie Michaela Sayetteho z University of Pittsburgh a spoluautorů uvádí, že lidé pod vlivem jsou náchylnější k toulání mysli. To může být v některých procesech užitečné, v jiných škodlivé,“ říká Jarosz.

Další střípek do mozaiky přinesl i jeden ze spoluautorů jeho studie Gregory Colflesh. Respondentům předložil test typu „poznej rozdíl mezi dvěma obrázky“. Zjišťoval, zda se pracovní postup střízlivých lidí a subjektů intoxikovaných alkoholem bude lišit. Lišil. Ti první postupovali systematicky, zkoumali každý pixel na monitoru. Druhá skupina jen zírala a vyčkávala, až na ně rozdíl „vyskočí“ a břinkne je do očí.

„Střízliví lidé postupují metodičtěji, opilí jsou citlivější na to, až je rozdíl ´uhodí´,“ potvrzuje Colfleshova a Jaroszova kolegyně Jennifer Wiley. A ke své studii nazvané Drunk, but not blind, tedy Opilí, ale ne slepí, dodává, že pro splnění některých úkolů je lepší nesnažit se tlačit do hledání odpovědí přímo.

Server The New Republic poté doplňuje, že z docela jiného úhlu pohledu se na vztah mezi alkoholem a kreativitou podívali v roce 1995 švédští psychologové Ronald Gustafson a Torsten Norlander. Nezkoumali, zda alkohol povzbuzuje kreativitu, ale opačný směr. I jejich studie však byla malá, dvaačtyřicet studentů rozdělili do tří skupin, první přidělili těžkou tvůrčí práci, druhé lehkou, třetí úkoly, které neměly s kreativitou téměř nic společného.

Po práci všem nabídli alkoholické i nealkoholické pití. Jak vědci očekávali, po toniku sáhli ti, kteří čelili menším kreativním výzvám nebo čistě mechanické činnosti. Většinu ginu s tonikem vypili studenti, kteří se museli popasovat s náročnými kreativními úlohami.

Autoři:


Nejčtenější

Vyšehradští jezdci: sígři, kteří v padesátých letech děsili Prahu

„Páskovská“ móda Vyšehradských jezdců zahrnovala speciální účes „eman“. Nosil...

Královští vyšehradští jezdci. Skupina sígrů, která se v padesátých letech stala legendou. Frajírci, rebelové, rváči....

VIDEO: Moje sexuální robotka mi bude partnerkou, říká Američan

Toto je Harmony. Sexuální robotka, ale „nejživější“ ze všech.

Před deseti lety se rozvedl a nelituje. Tím spíš, že má novou přítelkyni. Jmenuje se Harmony. Není živá, ale jako by...



Upalujeme, abychom nabrali ovečky. Studie vysvětluje čarodějnické procesy

Čarodějnické procesy zasáhly na 80 tisíc žen, polovina z nich za ně zaplatila...

Kdo upálí víc čarodějnic, je lepší ochránce lidí. A bude mít víc věřících. Středověké hony na čarodějnice byly...

Věčně namol: alkohol byl britským námořníkům věrným druhem

Hladinku je třeba udržovat. Námořníci čekají na svůj příděl na lodi HMS HMS...

Tlumil nudu všedních dnů, ale i strach před bitvou. A britské vojenské námořnictvo, stejně jako armády jiných zemí,...

VIDEO: Na Highjumpu skákala světová elita až ze 30 metrů

Skoky do vody v sobě kombinují akrobacii, gymnastiku, vyžadují ale i...

Devadesátka skokanů z celé planety, včetně světové špičky. Závodní skoky ze dvanácti, šestnácti a dvaceti metrů,...

Další z rubriky

Elektrošoky na násilníky. Stimulace mozku může snížit skony k agresivitě

Násilí sídlí v mozku a elektrickým proudem ho z něj dokážeme vyhnat, naznačují...

Je to zjištění, které rozhodně povede k vášnivým polemikám. Podle vědců lze totiž stimulací mozku snížit pohnutky k...

Americký obchodník léčil lidi radioaktivní tinkturou, vydělal miliony

Radioaktivní tinktura vynesla podvodnému lékaři miliony.

Měla to být zázračná medicína, místo toho vás postupně kontaminoval radioaktivitou. Počet lidí, kteří líbivé reklamě...

Klystýr, kterým darujete život. Nové transplantaci se však nedostává dárců

Jakkoli můžeme nad využitím exkrementů v lékařství povytahovat obočí nebo se...

O prospěšnosti krevních transfúzí nikdo nepochybuje. Světovým klinikám se však v poslední době silně nedostává jiného...

Najdete na iDNES.cz