Jsou pedagogové, na něž se po celý život vzpomíná. Někteří se ke svým žákům chovali vlídně a s pochopením, jiní zas naopak ctili zásadu, že přísnost je nade vše. K těm druhým patřil i Vojtěch Lepeška, který v době našeho příběhu, tedy roku 1927, vyučoval na píseckém gymnáziu matematiku, fyziku a základy astronomie. Kdo neovládal tyto předměty, musel počítat s tím, že bude mít velký problém.
Lepeška nejenže dával nedostatečné, ale byl navíc znám svým ostrým jazykem a mnohdy leckterý nešťastník odcházel od tabule nejen se známkou „nedostatečně“, ale nádavkem i s doprovodem ironických poznámek. V tom si pan profesor získal značnou proslulost a leckteří studenti chodili na jeho hodiny téměř se strachem. Netušili, že jejich přísný profesor nyní sám prožívá velké rodinné drama, jež už brzy překročí hranice města.
