Z ulice až do výlohy. Pražský nevěstinec Ve Smečkách nabízel slečny ve výkladní skříni.

Z ulice až do výlohy. Pražský nevěstinec Ve Smečkách nabízel slečny ve výkladní skříni. | foto: ČTK

Deset eur místo 300 marek. Proměny prostituce popisují lidé z branže

  • 36
Přesun z ulic do bytů, desetinové ceny, ale i drogy, násilí a lidské trosky na trase. Nejstarší řemeslo prošlo v Česku od divokých 90. let velkou proměnou. Majitel night klubu, žena z privátu i pracovnice nevládní organizace popisují jakou.

Jestli se dá o některém odvětví říct, že po revoluci zaznamenalo opravdový rozmach, je to prostituce. „Otevřely se hranice a slečny zjistily, že svým tělem vydělají dobré peníze. Zejména naši západní sousedé chtěli vyzkoušet, jak to vypadá v postkomunistické zemi. Jezdilo sem daleko víc cizinců,“ vzpomíná na 90. léta Jan Novák ze západočeského pohraničí. Jan Novák ale není jeho skutečné jméno a penzion, který dlouhá léta provozuje, není tak úplně obyčejný penzion, kam by se dalo vyrazit na prodloužený rodinný víkend. Jeho klientela je orientovaná na zcela jiné zážitky a čas, jenž zde tráví, je podstatně kratší.

Za dlouhé roky, co se Novák pohybuje v oblasti sexuálních služeb, vypozoroval řadu změn, které byznys ovlivnily. V první řadě je to cena. „Dříve byl Němec schopný zaplatit slečně u silnice i tři sta marek,“ říká. Postupem let šly ovšem sazby prostitutek rapidně dolů. „Dnes jsou klienti schopní usmlouvat cenu s děvčetem i na deset eur,“ šokuje s tím, že průměrné ceny žen, které vydělávají takzvaně na trase, se pohybují v pohraničních oblastech v lepším případě kolem dvaceti až pětadvaceti eur.

Změnily se ovšem nejen ceny, ale i samotné pouliční prostitutky. „Já sám jako chlap bych řekl, že děvčata byla daleko hezčí. Dnes většinou připomínají doslova trosky. Jsou samý pupínek, vyrážka. Můžou za to hlavně drogy,“ líčí muž, který se v sexbyznysu pohybuje už třetí dekádu.

Že se drogy staly součástí zejména pouliční prostituce, potvrzuje Monika Kochlöflová, vedoucí jihočeského terénního týmu organizace ROZKOŠ bez RIZIKA. „Samozřejmě nelze říct, že by to platilo pro všechny, ale pravdou je, že většina žen, které pracují na ulici, jsou uživatelky drog. Právě to také do jisté míry hodně srazilo ceny dolů,“ vysvětluje.

Ani ženy, které popisuje Novák, si ale většinou na nedostatek práce nestěžují. Zvláště cizinci mají totiž podle něj často zvláštní chutě. „Mám-li to říct po pravdě, hezká holka u nich nemá šanci. Spousta klientů, kteří dřív chodili do klubů, kde se přeci jen dbá o nějakou hygienu, se našla v tom, že seberou na ulici tu největší šmudlu a s tou jdou,“ líčí, jak se může měnit v průběhu let zákaznický vkus.

Stejně tak se mění požadavky cizinců. „Řekl bych, že dříve si klienti vystačili častěji s klasikou. Chtěli si zkrátka především zkusit české děvče. Dnes víc vymýšlejí různé věci navíc. Naprosto normální je, že požadují orální sex bez prezervativu, což dříve nebylo vůbec běžné,“ říká Novák.

Podle Kochlöflové zůstává pro ženy v sexbyznysu největší a nejčastější hrozbou násilí ze strany klientů. „Takové případy jsou bohužel velice běžné. Dá se říct, že téměř každá žena se někdy setkala s určitou formou násilí,“ říká s tím, že s prostitutkami na trase zákazníci jednají zpravidla nejhůř. Postrádají totiž jakoukoli ochranu a zázemí.

Přítel, co jen sedí v herně

Dříve měla téměř každá žena, která stála na ulici, svého manažera čili pasáka. „Ten hlídal ceny, dával pozor, aby dívka nebrala drogy, hlídal, aby nešla s klienty bez kondomu,“ vzpomíná Novák. Pasáci postupem času z ulic vymizeli.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

„Dnes to funguje tak, že slečna má sice nějakého svého přítele, který dohlíží na to, aby vydělávala peníze, ale sám už jí neposkytuje servis jako dříve. Sedí doma nebo někde v herně a je mu de facto jedno, jakým způsobem slečna prostituci provozuje,“ dodává Novák.

Jeho slova potvrzuje také Monika Kochlöflová. „Zvláště drogově závislé ženy se často dostanou do pasti, kdy je u sebe jejich manažer nechá bydlet, dá jim najíst nebo peníze na drogy, a za toto zázemí od nich inkasuje výdělky. Nijak je však nechrání,“ popisuje.

Zkušenost s hrubostí klienta má i paní Iva. „Při domluveném klasickém styku zezadu na mně zákazník násilně provedl anální styk. Nebezpeční jsou také muži, kteří jsou hodně nadržení. Abych z takové situace vyvázla bez zranění, je pro mě nejlepší zatnout zuby a snažit se ho co nejdřív uspokojit, protože to ho zklidní,“ líčí své zkušenosti žena, na kterou v minulosti klient dokonce mířil pistolí.

Před šesti lety se jako nezaměstnaná matka uchýlila na privát. Na ulici by se podle svých slov nikdy nepostavila. Ani k tomu nemá důvod. Zákazníků, kteří na ni najdou kontakt na internetu, má prý víc než dost. A nejspíš nepřehání. Během našeho sotva půlhodinového hovoru jí zazvoní druhý telefon a vzápětí se s omluvou loučí. Na cestě už je totiž další bleskově sjednaný klient. Navzdory tomu, že je všední den, teprve dvě hodiny po poledni.

Právě privátní sféra se v sexuálních službách prudce rozmohla a klasickou pouliční prostituci ve velkém vytlačila. „V dnešní době internetu ženy běžně inzerují na sexserverech a ceny jsou podstatně příznivější než například v nočních klubech. Má to své výhody, především co se týče soukromí. Jak pro ženy, tak pro klienty, kteří nemusí parkovat před nočními kluby a riskovat tak, že je uvidí někdo známý,“ říká Kochlöflová.

Západočeský podnikatel souhlasí. „Stačí napsat do internetové diskuse nabídku, že si pán rád pozve slečnu od 25 do 35 let na privát, a začne chodit jedna zpráva za druhou,“ popisuje Novák, podle kterého je dnes možné přes internet sjednat sex s krásnou dívkou často i „za pár šupů“ – tedy do pěti set korun.

Svět internetové nabídky a poptávky má ovšem také svá „ale“. „Může se vám stát, že dorazíte za dotyčnou do bytu, nebo ona za vámi, a místo pětadvacetileté slečny na vás čeká postarší dáma v teplácích,“ líčí.

Matky vydělávají dětem na vysokou školu tělem

Trendem posledních let je, že do sexbyznysu vstupují ženy i v pětačtyřiceti letech. Nemají totiž peníze na to, aby udržely své děti na vysoké škole. „Když má žena dvě děti na studiích a za jedno vydá tři tisíce na menzu a tři tisíce na kolej, pouze na tyto základní věci potřebuje měsíčně dvanáct tisíc korun. To není málo, zvláště pokud je sama,“ vysvětluje Monika Kochflöflová. Dříve bývaly klasickými příklady matek, které provozují prostituci, ženy s malými dětmi či na mateřské dovolené.

Dávno již též neplatí, že prostitutky preferují movitou západní klientelu. „Čeští chlapi byli na začátku devadesátých let odstrkovaní. Když jste tehdy promluvili česky, mnohde vás ani nepustili do bordelu,“ vzpomíná Jan Novák. Karta se ale otočila. Že bohatý zákazník zdaleka neslibuje také bohatý výdělek, potvrzuje i prostitutka paní Iva: „Čím majetnější dotyčný je, tím víc šetří a snaží se smlouvat.“