Hatzegopteryx: kolos z Rumunska
Hatzegopteryx zvládl lovit větší kořist než jiní ptakoještěři.
Nenačrtla by je sebevětší představivost milovníků záhad nebo autorů fantasy literatury. Připomínali draky s obrovskými křídly, například takové, jací vystupují v perských bájích. Právě po nich, azhdarech, dostali oni ptakoještěři ostatně název své čeledi Azhdarchidae. Hatzegopteryx je přitom mezi jinými nepřehlédnutelný.
Jeho ostatky se našly na rumunském ostrově Haţeg a napovídají, jak se obr, který žil na konci křídového období zhruba před 66 miliony let, vyvinul do své gigantické velikosti. Pomohla mu právě izolovaná evoluce. Díky ní se dopracoval k rozpětí křídel deset až dvanáct metrů, ke krku dlouhému metr a půl a úctyhodné, až tři metry dlouhé lebce.
Takto nějak vypadal Hatzegopteryx podle vědecké rekonstrukce.
Hatzegopteryx se vyvinul v izolaci, to proto je mezi jinými ptakoještěry čeledi Azhdarchidae unikátní.
Mezi oběti obřích ptakoještěrů patřili i iguanodonti.
Král oblohy. Hatzegopteryx ve srovnání s Pelargonisem a albatrosem
Na svém domovském ostrově byl podle všeho alfa predátorem, jeho kořistí se stávali malí titanosauři a iguanodonti. A jak vlastně kolos své tělo vůbec dostal do vzduchu? Vědci si jeho techniku vysvětlují jako „quadrupedal launch“, při přechodu k letové fázi si k výskoku vypomohl všemi čtyřmi končetinami.
