Už delší dobu je vám nějak divně. Těžko se to popisuje, kvůli tomu ostatně se svými potížemi nejdete k lékaři, ale rozhodně se necítíte ve své kůži. Jste permanentně unavení bez ohledu na to, jestli jste v pracovním kolotoči, nebo za sebou máte dvoutýdenní dovolenou u moře. Jdete z jednoho nachlazení do druhého a v podstatě už si ani nepamatujete, jaké to bylo, když vás nic nebolelo a cítili jste se v pohodě.
Máte pocit, že kdykoli kolem vás letí viróza, je stoprocentní jistota, že ji dostanete. Často se bez jakékoli zjevné příčiny potíte, bolí vás dlouhé kosti a podezřele často se vám spouští krev z nosu. I když se o to vůbec nesnažíte, hubnete a stačí minimální náraz, aby se vám udělaly modřiny. Pak se vám na kůži objeví drobné červené tečky, takže se vypravíte k lékaři a diagnóza je zdrcující: dozvíte se, že máte leukémii.
Likvidační bílé krvinky
Abyste pochopili, jakým způsobem ovlivňuje fungování lidského těla leukémie, měli byste vědět, že dutiny kostí vyplňuje hmota nazývaná kostní dřeň. Její funkcí je tvorba tří hlavních typů krevních buněk: červených a bílých krvinek a krevních destiček. Existuje mnoho typů leukémie, které se liší agresivitou i projevy, ale ve většině případů dojde při leukémii ke zmnožení abnormálních bílých krvinek, které místo toho, aby vykonávaly svou obrannou funkci, naopak utlačují ostatní krvinky i krvetvorné buňky v kostní dřeni.
Rakovinné bílé krvinky se množí na úkor zdravých bílých a červených krvinek i krevních destiček. Mohou se hromadit v orgánech, které se zvětšují. V některých případech se proto leukémie projevuje i pocitem nafouklého a oteklého podbřišku v důsledku zvětšených orgánů. Protože rakovinné bílé krvinky potlačují tvorbu zdravých bílých krvinek, imunitní systém nemá dostatek prostředků k boji s infekcemi, právě proto jste permanentně nemocní a „z provozu“ vás vyřadí i běžné infekce, které by za normálních okolností zdravý imunitní systém zvládl.
Spolu s tím, jak ubývají červené krvinky, jste stále unavenější, můžete trpět závratěmi a snadno se zadýcháte. Nedostatek krevních destiček, které utlačují rakovinné bílé buňky, zase vede k častému krvácení z nosu, vzniku petechií (shluky drobných krvavých teček pod kůží) a modřin. Někdy se proto také leukémie pozná na základě těžko zastavitelného krvácení po banálním lékařském výkonu, například po vytržení zubu.
Nádor v krvi
Leukemické bílé krvinky jsou na rozdíl od zdravých krevních buněk nezralé a podle toho, jaký druh těchto nezralých bílých krvinek je vylučován do krevního oběhu, se liší i jednotlivé typy leukémií. Další rozdíl mezi leukemickými bílými krvinkami a zdravými krevními buňkami tkví v délce života, která je u leukemických krvinek mnohem delší. Kromě toho, že žijí déle, se také dokážou množit, takže doslova zaplavují krevní řečiště a některé orgány. Laicky řečeno, nádor vlastně pluje v krvi, a tím pádem i v celém těle.
Důvody, proč k vypuknutí leukémie dochází, jsou bohužel stále neznámé. Je zřejmé, že k onemocnění mají větší tendenci lidé s některými chromozomálními poruchami, jako je například Downův syndrom. Riziko zvyšuje například i kouření, věk (větší riziko vzniku chronické leukémie mají lidé ve vyšším věku), dlouhodobý kontakt s některými chemickými látkami (například benzenem), ale i některé vzácné virové infekce. Protože není zatím známa příčina ani mechanismus vzniku leukémie, jsou možnosti prevence bohužel pouze mizivé.
.
