náhledy
Ano, skutečně existoval. Opravdu přečkal život na pustém ostrově. Stal se divokou šelmou oděnou do kozí kůže, která téměř zapomněla lidskou řeč. V osamění se však zbavil hrubiánství a našel mír. Po svém vysvobození, od něhož 2. února uplyne 310 let, se stal Alexander Selkirk excentrickou celebritou a údajně jednou z inspirací pro postavu Robinsona Crusoe.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Narodil se roku 1676 a rodina z něj neměla radost. Byl horkokrevném prchlivcem a násilníkem, o jehož proviněních našli historici mnohé zmínky v dobových záznamech rodného města Lower Largo ve Skotsku. Dnes tam najdete tuto Selkirkovu sochu.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Nakonec před problémy utekl na moře. Nechal se zapsat na bukanýrskou loď Williama Dampiera. To je on. Byl velmi rozporuplnou postavou, opilec, násilník nenáviděný vlastní posádkou, ale též amatérský objevitel, antropolog a přírodovědec.
Autor: Profimedia.cz
Selkirk u něj nastoupil jako navigátor, prý měl ze školy dobré znalosti matematiky a zeměpisu. Pirátská romantika však na něj na palubě nečekala: korzárské lodě byly plné zvířat, exkrementů, muži spali v mokrých šatech, lodě byly semenišťem tyfu, cholery, úplavice. Kosily je kurděje.
Autor: Profimedia.cz
Byl to život plný napětí. Nešlo jen o hrozbu ztroskotání a bitvy s obchodními loděmi a plavidly nepřátelských zemí, především španělských. Nepřáteli byli posádce mnohdy samotní korzárští důstojníci, situace byla často na hraně vzpoury.
Autor: Profimedia.cz
Milovaný svým vyčerpaným mužstvem nebyl ani Dampierův zástupce Thomas Stradling, který velel lodi Cinque Ports, na níž sloužil Selkirk. Loď byla rozežraná červotoči, tekla do ní voda, stožáry hrozily zhroucením. Selkirk se dožadoval okamžitých oprav. Lodi se jich mělo dostat na opuštěném ostrově.
Autor: Profimedia.cz
To je on, v roce 1966 ho chilská vláda pojmenovala jako Robinson Crusoe Island. Má asi 75 kilometrů čtverečních, je pokrytý vulkanickými pahorky, na jeho severovýchodě je však přátelská pláž. Tam se Cinque Ports roku 1704 vylodila. Nabrala zásoby ulovených zvířat, potřebných oprav se však nedočkala.
Autor: Profimedia.cz
Po měsíci měla opět vyjet. Selkirk nesouhlasil. Protestoval. Vzplál. Vyzval posádku, ať raději na ostrově zůstane. Nakonec na něm skončil sám, neměl o mnoho víc než mušketu, pistoli, střelný prach, sekeru, Bibli, lahev rumu. Doufal, že po pár dnech ho vyzvedne některá projíždějící spřátelená loď. Pletl se, na ostrovu zůstal čtyři roky a čtyři měsíce.
Autor: Profimedia.cz
První měsíce měl blízko k sebevraždě, postupně však v izolaci nalezl útěchu. Lovil ryby a divoké kozy, jídelníček mu doplňovalo ovoce, tuříny, řeřicha, scházela mu sůl a chléb. Ochočil si několik divokých koček, po ostrově chodil bosý. Četl Bibli a obdivoval cizokrajná zvířata, želvy a lachtany.
Autor: Profimedia.cz
Každý den vyhlížel lodě, před španělskými se však měl na pozoru, byly známé tím, že dělaly z posádek nepřátelských zemí otroky. Jedné španělské výpravě prohledávající ostrov unikl jen tak tak schovaný v koruně stromu.
Autor: Profimedia.cz
A poté přišlo vysvobození, druhého února 1709 dorazila k jeho ostrovu majestátní loď Duke kapitána Woodese Rogerse (na obraze je již jako bahamský guvernér se svou rodinou). „Natolik zapomněl řeč, že jsme mu jen těžko rozuměli, slova říkal jen z poloviny,“ zapsal si Rogers. A dodal, že mu Selkirk přiznal, že se stal ve svém opuštění lepším křesťanem, než býval. V roce 1711 „Robinsona“ Duke dopravil do Londýna.
Autor: Profimedia.cz
Díky svědectví, které Rogers o jeho osudech sepsal, se stal Selkirk svého druhu celebritou. Po dlouhé měsíce žil Selkirk z toho, že po hospodách vyprávěl své příběhy za pivo a jídlo zdarma. Civilizace z něj jeho ctnosti nabyté v samotě vymýtila, propadl pití a rvačkám.
Autor: Profimedia.cz
Jeho příběh však zaujal i Daniela Defoea, spisovatele a politického aktivistu. Ačkoli se pravděpodobně nepotkali, na základě Rogersova vyprávění napsal příběh o dobrodružstvích Robinsona Crusoe. Kniha je umně svázaným mixem napínavého děje s politickou kritikou a sociální teorií a utopickým útokem na britskou společnost, povrchní morálku obchodu a pokrytectví církve.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
A Alexander Selkirk? V listopadu 1720 se dal znovu najmout na loď. Smrt, která se mu vyhnula na ostrově, jej dostihla na její palubě. Padl za oběť žluté horečce, možná tyfu. Třináctého prosince roku 1721 svrhli jeho tělo přes palubu.
Autor: Profimedia.cz