Robotickou vizí budoucnosti však nejsou posedlí jen nadšenci ze sféry vývoje a výzkumu umělé inteligence. Sdílí ji i bezpočet expertů z aplikované robotiky. Hned 352 z nich popsalo předpokládaný budoucí vývoj technologie v konkrétních oblastech pro další léta. A jejich bilance dává velmi neradostný pohled na samotnou budoucnost lidské práce. Podle nich bude v roce 2060 existovat jen velmi málo oborů, ve které by nás uměle stvoření roboti a nejrůznější procesní jednotky netrumfli.
Svět slov, kde jsou lidé nadbyteční
Odborníci přitom nešetří příklady a na základě stávajících trendů vývoje a vědy předkládají poměrně plastický obraz příštích let. V roce 2024 nás umělá inteligence poprvé definitivně překoná v oblasti tlumočení a překladu jazyků.
Je to prosté. Stačí dokonale zpracovaný slovník, gramatika a přesná terminologie, okořeněná o pár praktických tipů a hovorové pojmy. Nic nového. Jenže to vše bude sloužit bezchybné a průběžně se zdokonalující aplikaci, která bude umět číst a psát, naslouchat i hovořit. Ve světě globálního obchodu a mezinárodních konferencí to bude naprosto nezbytná pomůcka, která má potenciál definitivně nahradit lidské překladatele. Tím ale vývoj nekončí.
Rok 2026 má být bodem, kdy nás umělá robotická inteligence překoná v psaní středoškolských esejů a slohů. Aplikace, která bude schopna čerpat z desítek milionů slohových prací, dokáže na základě algoritmů vyhodnotit čtenářsky vděčný obsah a ten replikovat nebo upravit do žádoucí podoby.
Že slohovky středoškoláků nepovažujete za průlom? Je to první krok. V roce 2030 by už umělá inteligence podle odborníků neměla mít problém čerpat z neomezeného katalogu digitalizované beletrie a sama psát vlastní romány. Ne napodobeniny Tolstého nebo Victora Huga, ale vlastní „dokonalé“ příběhy.
Nepotřebný lidský rizikový faktor
Vývoj GPS navigačních systémů, propojených s jednotkou řízení automobilů prozatím sledujeme s lehkým pobavením. Výsledky jsou totiž poněkud rozpačité a umělá inteligence jako řidič vozu, který je schopen nabourat do lampy pouličního osvětlení jen proto, že na silnici sedí kos nebo leží přejetá veverka, si úsměv zaslouží. Jenže i tady jde pokrok rychle kupředu.
Čtěte také |
V roce 2027 už tyto systémy plně ovládnou sféru nákladní přepravy. Kamiony bez obsluhy budou schopny křižovat světem tisíce kilometrů, jen se zastávkami na doplnění pohonných hmot. K čemu pak budou řidiči, speditéři, rozvozci a doručovatelé? Nadbytečnými se stanou i taxikáři, řidiči autobusů. Automatizovaný model dopravy osob a materiálu nepotřebuje rizikový lidský faktor.
Přeprava čehokoliv kamkoliv, po zemi, pod zemí i vzduchem, se v budoucnu bez lidí obejde. A kdo je na řadě dál? Ženy a muži za pultem. Výdej požadovaného zboží a jeho směna za peníze je ve své podstatě velmi jednoduchý úkon. A nakupování se podle vědců značně zjednoduší i z druhé strany. Umělá inteligence bude jako váš domácí pomocník vědět, že v pondělí ráno je třeba koupit kávu a rohlíky, že ve středu vám došel toaletní papír. V podstatě nemusíte dělat nic, objednání zboží za vás obstará robotická jednotka. V roce 2031 budou prodavači omezeni na pouhý dozor nad skupinou výdejních automatů. A ty se nikdy nebudou mračit a vždy vám popřejí hezký den.
Lidská a umělá inteligence? Nekompatibilní
V roce 2040 lidem ubude další kratochvíle. Nákupy a prodeje akcií firem na burze je poměrně dynamické odvětví a vstup umělé inteligence přinese do sektoru uvolnění, protože dokonalý odhad rizika bankrotu a růstu cen dokáže předpovídat. Budete raději podnikat s omylným lidským makléřem, nebo strojem, který nedělá chyby?
Kolem roku 2045 už prý budou na základě našich vlastních preferencí psát jednotky umělé inteligence scénáře filmů a seriálů, natočí je však i tak lidští herci, aspoň to. A o pět let později se nepotřebnými stanou i lidští lékaři. Včetně chirurgů. Chytré medicínské systémy už dnes vynikají v diagnostice a díky pokroku v senzorové technice už dnes překonávají naše „obvoďáky“. Léky vám předepíše a vydá stroj, který vám teoreticky zajistí i potřebnou péči.
„Přijde vám to jako vědecká fikce?“ ptá se Katja Grace, vývojářka v Institutu robotického vývoje v kalifornském Berkeley. „To vše je obraz budoucnosti, na jejímž prahu stojíme. A to včetně všech dalekosáhlých dopadů na lidskou společnost.“
Co roboty dovedou dnes
 V hotelu Henn na Hotel jsou recesisté. Jeden z robotů na recepci vypadá jako dinosaurus. Ubytovat vás však zvládne též.
|
Zatímco prý řešíme banality, třeba jak budou učitelé hodnotit robotem sepsané eseje, nerozeznatelné od lidských originálů, pokračuje se ve vývoji strojů, které nahradí práci milionů lidských rukou. „Máme poměrně dost důvodů věřit tomu, že chytré stroje dokážou překonat lidskou inteligenci v celé řadě komplexních úkolů,“ doplňuje Eleni Vasilaki, profesorka kybernetiky z Univerzity v Sheffieldu. „Ale zatím máme jen málo dokladů o tom, že lidská inteligence bude při práci s tou umělou kompatibilní.“ Lidé prý totiž do neomylných systémů, založených na přesném statistickém vyhodnocení situace, vnášejí nesourodý chaos.
Policisté, právníci a soudci na baterky
A to je problém. V rámci správného fungování robotických systémů bude zapotřebí odstínit lidskou omylnost. Aby umělá inteligence spolehlivě běžela, nebudeme se jí moci plést do práce. Už dnes dokážou systémy umělé inteligence lépe odezírat ze rtů, vyhodnocovat grimasy lidského obličeje, sledovat tepelné pozadí činnosti lidského mozku nebo vyhledávat v kartotékách.
Co to znamená? Že roboti jsou mnohem lepší a méně omylní vyšetřovatelé zločinů. Neošidíte je, neoklamete je, nepodplatíte je. A smysl pro spravedlnost? V současnosti už běží testovací projekt, kdy automatická jednotka na základě dat z procesů realizovaných Evropským soudem pro lidská práva vyhodnocuje soudní pře se devětasedmdesátiprocentní správností rozsudku. S trochu širší databází a trochou práce vývojářů může být do deseti let na světě první neomylný soudce. Jen ho stačí nakrmit daty o zákonech té které země.
Georgis Yannakakis z Maltské univerzity v Msidě se zájmem pozoruje nárůst umělé kognitivní inteligence, tedy rozpoznávacích schopností strojů. Ať už v oblasti paměti na lidské tváře, hlas, nebo písmo. „Mnohem zajímavější je zatím upozaděný rozvoj umělé inteligence emoční. Myslím ale, že se poměrně brzy dočkáme nezaujatých, a přesto angažovaných robotických filmových a divadelních kritiků,“ říká.
Stojíme tedy na prahu nové dějinné éry, která bude mít na lidskou civilizaci podobný dopad, jako průmyslová revoluce v 18. a 19. století? Nikoliv, už jsme její součástí. Mezi světové průkopníky automatizace provozů dnes patří Jižní Korea, kde na 10 tisíc pracovních míst obsazených lidmi připadá 437 pozic obsazených roboty. Jen o něco hůře si stojí Japonsko (323) a Německo (282). Důvody jsou čistě praktické, s patrným ekonomickým přesahem.
Lidé jsou nahraditelní a trh je nebude postrádat
Dělník v německé automobilce pracuje za 40 eur na hodinu, zatímco náklady na provoz robota se pohybují mezi pěti až osmi eury za tutéž dobu. „Výrobní robot u konstrukční linky je tedy levnější než námezdní dělník v továrně v Číně,“ píše ve své aktuální zprávě Institut pro výzkum globální zaměstnanosti (IBA). „Kdo chce ušetřit, musí jít s dobou. Přesunutí výroby do Asie už není odpovědí. Cestou pokroku je zaměstnávat robotické zaměstnance.“
Cihly dokáže Hadrian X pokládat s přesností půl milimetru.
Nikdy neonemocní, nezakládají odbory, nebudou stávkovat, neberou si volno, neplatíte jim odstupné nebo pojištění. Proto jsou tak populární. Americká asociace robotického průmyslu vyhodnotila, že v první polovině roku 2016 bylo jen ve Státech prodáno 14 583 robotických systémů, nahrazujících lidské ruce. „Ve světě, zejména pak v Japonsku nebo Číně, je touto dobou v provozu přibližně 260 tisíc takových jednotek,“ uvádí.
Systémy s podporou umělé inteligence se sápou i na vedoucí pozice. Nestálé manažery nahradí počítače. Podle odhadů by kolem roku 2019 měla už pětina největších korporací přiřadit do svých vedoucích týmů i automatickou procesní jednotku, která bude obchodní kroky společnosti vyhodnocovat a stanovovat míru podnikatelského rizika.
Chcete mít jistotu stabilní práce a rostoucího platu? Hledejte dnes práci v sektoru robotiky. Do příštích let má podle odhadu ekonomů tento segment průmyslu narůst o 60 procent. Máte strach, že právě vás v práci nahradí robotická jednotka? Pokud žijete v Evropě, nemusíte se prý podle slov expertů ještě dalších padesát let bát. Trend robotických a automatických systémů ve výrobě má u nás zatím pomalý růst. V Asii je situace horší. Rostoucí pravděpodobnost, že z vás udělá robot nezaměstnaného, tu má horizont třiceti let.
