Jeho osoba je snad až příliš anekdotická, šablonkovitá, aby byla skutečná. Byli mu zavázáni prezidenti a jeho ruce dosáhly do mnohých zákoutí moci, přesto dokázal přesvědčovat miliony diváků své televize o tom, že je na straně lidu. Jako mediální maestro řídil nejsledovanější kabelovou stanici Ameriky, z níž udělal víc show než zdroj informací, i tak však profitoval z obecné nedůvěry v média.
Ve výčtu jeho nepřátel nescházelo snad nic, co musí konzervativního populistu zneklidňovat: národnostní a sexuální menšiny, environmentalisté, stoupenci práva na potrat, odpůrci vojenských eskapád Spojených států. Byl okázalým zastáncem morálky, bojovníkem proti zločinu, desítky let však podle slov svých zaměstnankyň své podřízené terorizoval a sexuálně obtěžoval. Roger Ailes ztělesňoval cynismus, nadutost, aroganci.
Zaplacené publikum, dohodnuté dotazy
Narodil se v roce 1940 v Ohiu. A byly to právě jen jeho rodinné kořeny, co mu umožňovalo po zbytek jeho života na výsluní moci tvářit se, že tak nějak cítí jako lidé zdola společnosti. Otec byl mistrem v továrně, matka vyšívala a prodávala kapesníky. Rodina z dělnické třídy. Žádná idyla, hádky, domácí násilí, nakonec rozvod.
Roger, poznamenaný hemofilií, kvůli níž ve dvou letech málem vykrvácel, se ale dokázal postavit na vlastní nohy. Přes otcův nesouhlas vystudoval univerzitu a se zkušeností se studentskou rozhlasovou stanicí v kapse po ní nastoupil do televizní The Mike Douglas Show. V roce 1968 do pořadu přišel Richard Nixon a mladý producent na něj zapůsobil tak, že ho politik poté zařadil do svého volebního týmu.
Ailes nedostal jednoduchý úkol – napravit Nixonovy zoufalé mediální neobratnosti. Přišel však s prostým řešením, pro republikánského prezidentského kandidáta inscenoval komornější shromáždění s publikem složeným výhradně ze sympatizantů a s předem naaranžovanými otázkami. Působivé. A funkční. Díky kampani si Nixon došel pro prezidentský úřad, i když jen proto, aby se stal prvním americkým prezidentem, který nedokončí volební období, kvůli aféře Watergate.
Ailes se poté vydal na moment zpět k médiím. Konkrétně se dal do služeb pravicového pivovarníka Josepha Coorse a jeho Television News. V roce 1975 skončil projekt tvrdě konzervativního zpravodajství krachem, Ailes si ovšem vyzkoušel koncept, který se o více než dvacítku let později zhmotnil ve Fox News.
Předtím se ovšem vydal na dlouhou misi politického poradenství. Byl stratégem kampaní pro republikánské senátory Alfonse D ́Amata, Mitche McConnella, Phila Gramma. Poté dělal prezidentskou kampaň Ronaldu Reaganovi a držel se své linie. „Zapomeňte na fakta a čísla, jděte do ofenzívy,“ doporučoval. „Byl naším Michelangelem,“ prohlásil o Ailesovi Reaganův manažer Ed Rollins.
A ofenzívy se držel i při prezidentské kampani George Bushe staršího. Na jeho demokratického protikandidáta Michaela Dukakise zaútočil nechvalně proslulým šotem. Stavěl na tragické kauze černošského vězně odsouzeného na doživotí, který se při víkendové propustce dopustil za doby Dukakisova guvernérského úřadu znásilnění. Byl upoceně rasistický, ale zafungoval.
„Nejsem si jistý, zda bych byl prezidentem bez jeho velkého talentu, loajální pomoci,“ konstatoval George Bush. Další z Bushových poradců Lee Atwater vzpomínal, že Ailes byl mužem, který znal dvě pracovní metody. První se nesla v duchu „útočit“, druhá v duchu „zničit“.
Kromě prezidentských es měl Ailes v portfoliu kampaně dalších a dalších republikánských politiků. „Byl pravděpodobně nejvlivnějším tvůrcem americké politiky posledního půl století,“ shrnul jeho kariéru v listu The Guardian Michaeel Carlson. Neměl tím ale na mysli jen jeho kariéru tvůrce volebních kampaní.
V roce 1996 totiž Roger Ailes spolu s magnátem Rupertem Murdochem zakládají televizní stanici Fox News. A Ailes z ní vytvořil skutečnou mediální lokomotivu.
Myslíme za lidi
Poháněla ji témata jako vlastenectví, boj proti kriminalitě, proti potratům. Ze zpravodajství udělal divadelní představení, znělo křiklavými, dokola omílanými slogany, hlasitými znělkami. Bylo jako film. Moderátoři byli bombastičtí, moderátorky se rekrutovaly z řad atraktivních blondýnek. Vše bylo podřízeno efektu.
„Dnes se lidi koukají na televizi víc, než čtou noviny, než poslouchají rozhlas, než čtou, než se baví dohromady, než využívají jiné formy komunikace,“ svěřil se se svým krédem Ailes v roce 1970. „Důvod je jasný: lidé jsou líní. U televize sedíte, díváte se, posloucháte. Myšlení za vás udělal někdo jiný.“
Přátelé. Ailesovo stranění Donaldu Trumpovi však narazilo na Ruperta Murdocha, ten s Trumpovým tažením proti imigrantům nesouhlasil.
Bylo to v příkrém rozporu s proklamovaným mottem Fix News „My předkládáme zprávy. Vy rozhodujete“, ale fungovalo to. V lednu roku 2002 předstihla stanice Fox News respektovanou CNN. V roce 2016 měla větší sledovanost než CNN a další stanice MSNBC dohromady. Drtivá většina diváků Fox News byla bílé barvy pleti, mužského pohlaví a staršího věku, k sedmdesátce. Ailes z nich nepokrytě dělal líheň voličů konzervativců.
Zničím ti život
Bojoval všude, když v roce 2001 koupil dům a pozemek v tiché obci Garrison ve státu New York, začal poklidnou komunitu opanovávat. Koupil místní plátek a i ten změnil v továrnu na konzervativní politiku. „Netušíš, proti čemu stojíš. Když chceš válku, budeš mít bitvu, ale nebude dlouhá. Nebuď naivní. Zničím ti život,“ vyhrožoval podle knihy Gabriela Shermana místnímu politikovi Richardu Sheaovi, který se přistěhovanému mocnému muži nechtěl podvolit.
A Aliesovo jednání bylo na hranici paranoidního vidění světa. Ve svém okolí skupoval pozemek za pozemkem, prý aby zajistil bezpečnost sobě i obci. Kolem svého pozemku nákupy obkružoval jakousi soukromou bezpečnostní zónu, šlo mu však o celou Ameriku. „Slyšel jsem, že to tady chce koupit skupina čínských investorů. Přece je tady nenechám postavit raketovou základnu, hned proti West Pointu,“ objasnil jednou, proč se chystá koupit garrisonský pozemek o 129 akrech. Svého syna odmítl poslat do veřejné školy, protože by se mu v ní nedostalo křesťanského vzdělání, školy jsou pod diktátem židovské a muslimské víry.
Podle knihy Jonathana Altera byl posedlý obavou z toho, že mu homosexuálové a jiné menšiny, které ve svých Fox News decimoval, usilují o život. Jeho počítač prý v sídle Fox News neustále sledoval prostor před jeho kanceláří a kamerový systém špicloval i jeho garrisonský pozemek. Žil ve strachu, že je jeho redakce prolezlá štěnicemi, a považoval za nutné vybavit ji neprůstřelným sklem.
Nakonec však Rogera Ailese nedostihli homosexuálové, proti nimž štval americkou veřejnost. Doplatil na vlastní aroganci. A s ním měla vyhasnout i hvězda Fox News.
Sexuální spojenectví
Začátkem jejího pádu bylo oznámení moderátorky Gretchen Carlsonové, že ji Ailes sexuálně obtěžoval. Nezůstala jedinou. Přidaly se další. „Kdy jste poprvé zaznamenala, že jste sexy?“ ptal se prý Ailes redaktorky Shelley Rossové. Když se proti směru konverzace ohradila, že obšírně jí vysvětloval, jak moc si zakládá na loajalitě a jak je nejlepším vyjádřením loajality „sexuální spojenectví“.
Megyn Kelly byla hvězdou Fox News. Nakonec o sexuálních prohřešcích svého šéfa promluvila i ona.
Žalob ohledně sexuálního nátlaku a toho, co jedna ze zaměstnankyň nazvala dlouhými roky „psychického teroru“ ze strany hlasatele morálky a zákonnosti, byla celá kaskáda. Když ve prospěch šéfa odmítla svědčit hvězda Fox News Megyn Kelly – a místo toho se k obviněním přidala, bylo toho moc i na Ruperta Murdocha. Jeho přítel Roger Ailes se musel z Fox News poroučet. Se zlatým padákem ve výši 40 milionů dolarů. A s doporučením přítele a tehdy ještě prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jak se z celé věci vyvléci a k jakému advokátovi se uchýlit.
Žaloby tím však neskončily, táhnou se dodnes a Fox News stáhly ke dnu. Nakolik zakořeněné bylo v televizi obtěžování, ozřejmilo, že do síta žalob spadla i moderátorská hvězda a další ctitel veřejné morálky Bill O ́Reilly a Scott Brown.
Roger Ailes zemřel 18. května 2017. Odkaz jej však přežil, navzdory úpadku Fox News. Amerika, kterou pomáhal budovat, se zhmotnila v prezidentskou éru Donalda Trumpa, jehož ještě stihl podporovat jako konzultant.
