Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ronnie Biggs byl packal, z něhož média udělala velkého vlakového lupiče

aktualizováno 
Teď zemřel jako "velký vlakový loupežník", ale ve skutečnosti byl v gangu jen přidavačem a navíc zkazil, co mohl. K pověsti pomohl Ronniemu Biggsovi život na útěku a média, která vesele budovala jeho aureolu zločince, jehož musíte milovat.

Křiklavá šála, kšandy s lebkami. Renomé celebrity si Biggs užíval. | foto: Profimedia.cz

Na jeho případu si ukážeme, jak se svět nechá snadno zmanipulovat. To, že před Vánoci Biggs umřel, že měl prsty v loupeži na britské železnici a že dlouho utíkal před zákonem, jste zřejmě zaznamenali.

To, že letos v únoru zemřel jakýsi Bruce Reynolds, pravděpodobně vůbec netušíte. Ani nevíte, kdo to byl. Tak jen pro zajímavost, byl to šéf skupiny, která velkou vlakovou loupež provedla. Šéf bandy, v níž byl Ronnie Biggs jedním z posledních pěšáků.

Reynolds byl mozek, který všechno vymyslel. Biggs byl chlápek, jehož k tomu Reynolds přibral, když ho Biggs přišel požádat o pomoc, protože si potřeboval rychle vydělat peníze. Biggsovým úkolem bylo najít chlapa, který by uměl řídit lokomotivu. A Biggs to zvoral.

Ale on zvoral ještě víc věcí. Když britská policie objevila farmu, kde se lupiči po činu skrývali, našla tam na lahvi od kečupu otisky. Hádejte, komu patřily.

Fotogalerie

Přesto byl břídil Biggs slavný a až budou třeba v roce 2063 povrchní novináři psát o stoletém výročí loupeže, podle frekvence jeho jména ve starých článcích získají dojem, že on byl postavou, kolem níž se vše točilo.

Před několika dny jsem do vyhledávače zadal slova "Ronnie Biggs great train robbery" a vyjelo mi 6 110 000 odkazů (zvláštní, o tři dny později jen 3 640 000). Pak jsem napsal "Bruce Reynolds great train robbery" a vyjelo mi 223 tisíc odkazů (o tři dny později 128 tisíc). Podle prvního hledání to bylo víc než sedmadvacetkrát méně, podle druhého osmadvacetkrát.

A to byl Reynolds někdo, přezdívali mu Napoleon, kdežto Biggs byl tehdy nula. Ostatně, loupeže se přímo ani nezúčastnil, jen seděl poblíž v autě. Peníze uviděl poprvé až na farmě, kde později dostal chuť na kečup.

A jak se to dneska všechno změnilo a otočilo! Christopher Pickard, který napsal o velké vlakové loupeži knihu, dokonce označil Biggse za jednu z největších postav posledních padesáti let.

Tak se na toho velikána podívejme.

Nula v podsvětí

Ke slávě ho vyšvihl život na útěku. Předtím nebyl Ronnie Biggs nijak úspěšný v civilním životě, ale ani v tom zločineckém.

Narodil se v roce 1929 do chudé londýnské rodiny, poprvé stál před soudem v patnácti za krádež gumy a inkoustové náplně do pera. O pár měsíců později tam je znovu kvůli několika lampám do rádia a kalíšku na vejce. A za pár měsíců zase, to ukradl bratrovi hodinky.

V osmnácti vstoupil jako řadový voják do královského letectva, ale o dva roky později byl propuštěn se ztrátou cti. To proto, že naplno zahájil svoji druhou kariéru, v níž se srážel s paragrafy. Vykradl místní lékárnu a pak dezertoval. Měsíc poté ukradl auto a soudce ho poslal do vězení, které ho nenapravilo. Sotva z něj vylezl, přepadl sázkovou kancelář a šel znovu za mříže.

Pak střídá pobyt na svobodě a ve vězení. Je sice známou firmou, ale zcela bezvýznamnou. Jednou ukradne kolo a barvy, jindy šperky a peníze, motokáru, kvůli které se vloupe do garáže, potom zase láhev sherry v ceně 18 šilinků. Malý zlodějíček. Kdyby byli poblíž králíci, kradl by i králíky. Ale spočítají mu to všechno dohromady na tři roky natvrdo.

Když v roce 1956 vyjde na svobodu, říká, že chce sekat dobrotu. Ale nějak se mu to nedaří. Pracuje sice jako tesař, ale taky trochu krade. Ve vlaku se seznámí se sedmnáctiletou dcerou ředitele základní školy Charmian Powellovou a zamiluje se. Později se s ní ožení, ale ještě předtím ji udělá spolupachatelkou při krádeži auta, takže dívka dostane podmínku.

V roce 1960 si však dává opravdu pokoj. V únoru se oženil, v červenci se mu narodil syn. Později zakládá i firmu. Jenže chce pro rodinu pořídit dům a potřebuje složit zálohu 500 liber. To jsou už peníze. A tak jde požádat o pomoc Bruce Reynoldse, s nímž se seznámil ve vězení.

Reynolds je v podsvětí někdo. A zřejmě si Ronnieho oblíbil. A tak mu nabídne něco lepšího. Prozradí mu plány na velkou loupež a nabídne mu, aby se přidal. Biggs přijme.

Plán je smělý. Gang zastaví poštovní vlak na cestě z Glasgowa do Londýna, odpojí lokomotivu a první dva vagony, kde budou peníze, a odveze je o necelý kilometr dál, kde budou příhodnější podmínky na vyložení pytlů s bankovkami. Biggs má sehnat člověka, který bude umět řídit lokomotivu.

V noci nad ránem 8. srpna 1963 jde lupičům všechno hladce. Jenže se ukáže, že "strojvůdce" takto moderní lokomotivu řídit neumí. Gangsteři k tomu musí přinutit skutečného strojvůdce Jacka Millse, jehož předtím někdo přetáhl po hlavě železnou tyčí.

Pak jde vše už zase dobře. Gang přeloží pytle s lupem do aut a odjede na pronajatou farmu, kde se chce na několik týdnů skrýt. Až tam se ukáže, že kořist byla tučnější, než tušili. Zločinci mají 2,6 milionů liber, což by se dnes rovnalo asi 75 milionům liber. Všichni se rozdělili rovným dílem, a Biggs tak dostal 147 tisíc liber. V době, kdy dělal průměrný roční výdělek 960 liber. Jeho podíl by měl dnes hodnotu 4,6 milionu liber.

Výborné je i to, že peníze jsou jen v neoznačených bankovkách nízké hodnoty. Lupiči jsou spokojení a aby si ukrátili čas, hrají hru Monopoly, při níž používají peníze z lupu. Po několika dnech však zpanikaří. Jednou nad nimi přelétne vojenské letadlo (byl to však jen výcvikový let) a pak si jejich informátor špatně vyloží zprávu o okruhu, v němž bude policie prověřovat všechny osamělé budovy. Rychle se sbalí a vypadnou. Stopy má zahladit komplic, jehož úkolem je zapálit farmu. Jenže to neudělá.

A přijíždí policie, kterou informoval bdělý soused, jenž u jindy opuštěné farmy zaznamenal nezvyklý provoz aut. Detektivové najdou spoustu stop: Monopoly s otisky a hlavně láhev od kečupu, na níž je také otisk. Zjistí, že patří Biggsovi.

Velká vlaková loupež a Biggs

Jeden z nejproslulejších zločinů minulého století se odehrál 8. srpna 1963 u vesnice Cheddington. Skupina patnácti lupičů při něm ukradla 2,6 milionu liber, ale většina z nich byla zatčena a odseděla si vysoké tresty. Z ukradené částky ovšem policie nalezla pouze asi 330 tisíc liber.

V roce 1964 byl Biggs spolu s osmi dalšími parťáky chycen.

Osmého července 1965, po 15 měsících, z vězení utekl, nejprve do Antverp, poté do Paříže. 

Roku 1966 odlétá do Austrálie.

O tři roky později se stěhuje do Brazílie.

Sedmého května 2001 dobrovolně přilétá do Velké Británie. Okamžitě je uvězněn.

Šestého srpna 2009 je propuštěn.

Za pár dní spadne klec. Až na několik lidí je gang za mřížemi. Reynolds však vyklouzl a zmizel. Biggs sedí. Protože soudce se chce ukázat, dává gangsterům vysoké tresty. Biggs dostal 30 let. To je hodně na to, jak bezvýznamnou roli hrál. Ale jeho hlavní role se teprve blíží.

Zločinec, kterého nemůžete nemilovat

Pod dvou letech mají novináři velké titulky. Jeden z účastníků velké vlakové loupeže uprchl. V noci přelezl Biggs po provazovém žebříku se třemi spoluvězni zeď vězení a nasedl do čekající dodávky.

Několik měsíců se skrývá, pak pod falešnou identitou odplouvá do Antverp a odtud míří do Paříže. Tam podstoupí změnu obličeje, která se moc nepodaří. Přijíždí za ním žena se dvěma syny, potom odlétají začít nový život do Austrálie. Jenže Biggsovi už pomalu docházejí peníze. Jen operace v Paříži ho stála 40 tisíc liber, útěk a falešné papíry přes 50 tisíc. Nejdřív mění identitu na Rolanda Kinga, pak na Terence Formingera, posléze se z něj stává Terence King.

Usadí se, ale po pár letech má těžkou havárii a jeho fotka se objeví v televizi. Televizní zpravodajství pak oznámí, že podle policie se Biggs skrývá v Austrálii a detektivové jsou mu na stopě. Následující den do jeho domu vtrhne policie, ale on už je pryč.

Nakonec odplouvá jako Michael Haynes do Panamy a odtud se přemístí do Rio de Janeira. Tam stráví třicet let a jeho život tam nabere nové obrátky.

Začne žít s barovou tanečnicí, s níž má i dítě, a tak podle brazilských zákonů nemůže být vydán. Manželství se mu rozpadlo, protože Charmian už dříve odmítla stěhování do Brazílie, vystudovala univerzitu a stala se novinářkou.

Kromě toho se Biggs stává celebritou. Objeví ho britský bulvár a protože se Biggs cítí v bezpečí, novináři za ním jezdí, aby jim povyprávěl o svém životě v domečku na pláži. Získává aureolu zločince, kterého nemůžete nemít rádi, navštěvují ho i známí Britové jako třeba fotbalová hvězda Stanley Matthews. A Biggs je naopak hostem na palubě britské válečné lodi Danae, která kotví v Riu. Později nazpívá dvě písně s punkovou skupinou Sex Pistols, přičemž jedna v červenci 1976 obsadí sedmé místo na britském žebříčku nejprodávanějších singlů. Na billboard si ho dá automobilka Leyland a interview s ním dělá i National Geographic.

Najednou to vypadá, že při velké vlakové loupeži nebyl nikdo důležitější než Biggs. Je tak populární, že si přivydělává prodejem triček s nápisem Navštívil jsem Ronnieho Biggse v Riu. Za společnou fotku chce 25 liber, za pozvání na barbecue 40 liber.

Ale tento život vypadal plážově jen na povrchu. Biggs nesměl pracovat a doma musel být do deseti hodin večer. Neměl ani peníze. "Dokonce i v Brazílii jsem jako vězeň. Můj život byl promarněn," napsal do jedné žádosti o milost.

A taky ne všichni návštěvníci byli vítáni. V roce 1981 Biggse unáší skupina vojenských vysloužilců, kteří chtějí zkasírovat odměnu vypsanou na jeho dopadení britskou vládou. Unesou ho na loď, ale ta má u Barbadosu poruchu. Musí být odvlečena do přístavu a Biggse tamní úřady vracejí do Brazílie. Ale nakonec se Biggs do Británie stejně vrátil.

Slabý článek gangu

Letěl tam jako nějaká rocková hvězda soukromým tryskáčem plným šampaňského, britského piva a Biggsovy oblíbené pomazánky Marmite. Letadlo najal bulvární list The Sun a současně zaplatil Biggsovu synovi 20 tisíc za práva na otcův příběh.

Biggs chtěl do Británie oficiálně kvůli tomu, že si toužil dát pintu piva v londýnském pubu. Ve skutečnosti to však bylo proto, že potřeboval bezplatnou zdravotnickou péči, na kterou měl nárok. V Brazílli měl třikrát mrtvici, nemůže už ani mluvit. Po přistání 7. května 2001 je okamžitě zatčen a převezen do vězeňské nemocnice. Dostává své staré původní vězeňské číslo 002731. Za měsíc přichází další mrtvička.

Dne 7. srpna 2009 je propuštěn. Odseděl si 3 875 dnů z trestu, který měl trvat 10 957 dnů. Na útěku strávil 13 068 dnů.

S okolím komunikoval pomocí abecedy, na niž ukazoval prstem. Letos v červenci takto napsal: "Jestli se mě chcete zeptat, zda lituju účasti na velké vlakové loupeži, zní odpověď ne. Byl jsem tam té srpnové noci a to je to, co se počítá."

Ale před lety, když žádal o milost, napsal: "Být jedním z účastníků velké vlakové loupeže pro mne není žádná čest."

Když teď zemřel, napsalo se něm hodně. Ale téměř nikde se neobjevilo, co o něm uvedl Anthony Delano, který napsal o loupeži knihu: "Byl to blbec, drobný londýnský zlodějíček, jehož do gangu nechtěli, protože ho považovali za slabý článek."

Ale jednu věc je třeba uvést v jeho prospěch. Dlouhá léta byl podezříván, že to byl on, kdo tehdy udeřil strojvůdce Jacka Millse do hlavy. Mills se už z úderu nikdy nezotavil a zemřel po sedmi letech, byť to bylo na leukémii. K úderu se před časem na smrtelné posteli přiznal jiný člen gangu. V tomto ohledu je tedy Biggs čistý.

Autoři: ,


Nejčtenější

Vyšehradští jezdci: sígři, kteří v padesátých letech děsili Prahu

„Páskovská“ móda Vyšehradských jezdců zahrnovala speciální účes „eman“. Nosil...

Královští vyšehradští jezdci. Skupina sígrů, která se v padesátých letech stala legendou. Frajírci, rebelové, rváči....

Sex podle excelové tabulky. Věda zná recept na šťastný intimní život

Plánovat sex se vyplatí, říká věda.

Romantika, vášeň a spontánnost je fajn. V realitě však vyhrává svědomitost i disciplína. Právě to je klíčem ke...



VIDEO: Moje sexuální robotka mi bude partnerkou, říká Američan

Toto je Harmony. Sexuální robotka, ale „nejživější“ ze všech.

Před deseti lety se rozvedl a nelituje. Tím spíš, že má novou přítelkyni. Jmenuje se Harmony. Není živá, ale jako by...

Upalujeme, abychom nabrali ovečky. Studie vysvětluje čarodějnické procesy

Čarodějnické procesy zasáhly na 80 tisíc žen, polovina z nich za ně zaplatila...

Kdo upálí víc čarodějnic, je lepší ochránce lidí. A bude mít víc věřících. Středověké hony na čarodějnice byly...

VIDEO: Na Highjumpu skákala světová elita až ze 30 metrů

Skoky do vody v sobě kombinují akrobacii, gymnastiku, vyžadují ale i...

Devadesátka skokanů z celé planety, včetně světové špičky. Závodní skoky ze dvanácti, šestnácti a dvaceti metrů,...

Další z rubriky

Klystýr, kterým darujete život. Nové transplantaci se však nedostává dárců

Jakkoli můžeme nad využitím exkrementů v lékařství povytahovat obočí nebo se...

O prospěšnosti krevních transfúzí nikdo nepochybuje. Světovým klinikám se však v poslední době silně nedostává jiného...

Vyšehradští jezdci: sígři, kteří v padesátých letech děsili Prahu

„Páskovská“ móda Vyšehradských jezdců zahrnovala speciální účes „eman“. Nosil...

Královští vyšehradští jezdci. Skupina sígrů, která se v padesátých letech stala legendou. Frajírci, rebelové, rváči....

Byl předlohou Rychlým šípům. Hostem Rozstřelu bude skutečný Jindra Hojer

Jindra Hojer, jeden z pětice komiksových hrdinů Rychlých šípů.

Inspiroval Jaroslava Foglara k Rychlým šípům a dal navíc jednomu z nich jméno. Hostem Rozstřelu bude skutečný Jindra...

Najdete na iDNES.cz