Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci dávají zvířatům jed, aby je ochránili před agresivní žábou

aktualizováno 
Je to paradoxní aktivita, velmi rozporuplná a riskantní. Jenže krizová situace si žádá hraniční řešení. Australští biologové čelí tak hrozivé invazi jedovaté žáby, že se rozhodli predátorům, kteří se stávají její obětí, sami kontrolovaně servírovat její jed. Doufají, že vyvolají proces, který jim umožní přežít.

Nebezpečná žába. Ropucha obrovská sní brouky, ale i hlodavce či ptáky. A její jed vyhubí všechny její predátory. | foto: Profimedia.cz

Je to jedním slovem horor. Jeho dějištěm je Austrálie a jeho hlavní postavou jihoamerická ropucha obrovská (Rhinella marinus), jeden z nejvíce proklínaných invazních druhů na světě. Právě u tohoto „monstra“ je třeba se zastavit. A nejprve musíme vysvětlit, jak se zvíře z Jižní Ameriky dostalo až do Austrálie. Pomohli mu lidé.

Nebezpečný jedlík chráněný jedem

Tato ropucha, která může dorůst třiceti centimetrů a vážit dva kilogramy, totiž proslula nepřekonatelným apetitem. Žere prakticky cokoliv, co dokáže dohonit. Nevybírá si mezi živou nebo mrtvou kořistí, je ochotna sníst cizí trus, rozkládající se mršinu, sezobnout hmyz nebo neopatrného hada, ještěrku, hlodavce, ptáka či veverku. Její univerzální žravosti si všimli kolonisté jižní a střední Ameriky a rozhodli se jí využít při ochraně plantáží cukrové třtiny.

Ropucha se tak krátce po svém objevení podívala do světa. Vypuštěna byla na Martiniku, Barbadosu a Jamajce, aby zatočila se škůdcem třtiny broukem Dermolepida albohirtum. Tento úkol splnila na výbornou v nečekaně krátkém čase a jako příjemný bonus v okolí plantáží a lidských sídel vyhubila i krysy a potkany. Její popularita strmě narůstala, aby byla cíleně vysazena i v dalších koloniích. Od roku 1840 zvládla obsadit všechny ostrovy Karibiku, lidé ji zavezli na Floridu, dnes je doma v Texasu i Kalifornii, vyrazila na Filipíny, Havaj, Fidži i ostrovy tehdejšího japonského císařství. A 102 kusů zamířilo také do Austrálie. V průběhu padesáti let se její areál rozšířil napříč celým tropickým a subtropickým pásmem, „univerzální“ ropuše se dařilo všude.

Poměrně pozdě si kolonisté položili otázku, co vlastně bude ropucha obrovská žrát, až vysbírá všechny brouky - škůdce. Rozšíření této žáby se vymklo kontrole, na nových územích jasně dominovala nad všemi jinými druhy. V australské Kimberley dnes na sto metrů říčního nábřeží připadá tisíc až dva tisíce dospělců. Jejich celkový počet se v Austrálii odhaduje na 200 milionů, hranice jejich rozšíření se každým rokem posune o 40 kilometrů.

Tohle není rosnička. Ropucha obrovská může vážit až dvě kila.

Tohle není rosnička. Ropucha obrovská může vážit až dvě kila.

Ropuchy obrovské se velmi rychle zbaví všech svých konkurentů z řad obojživelníků - jednoduše je sežerou. Postupně zlikvidují všechno, co se do nich vejde a včas neuteče. Samy se bát predátorů nemusí. Jsou totiž vybaveny neviditelnou ochranou v podobě série rafinovaných kožních jedů. Kdo by si na nich či na jejich pulcích chtěl pochutnat, otráví se. V zemích, kam byly zavlečeny, proto nemají přirozené nepřátele, kteří by je dokázali potlačit.

Raději si je přiotrávíme sami

V australské oblasti Kimberley se pokoušejí o protiútok, tedy spíše o obranu vlastních predátorů. „Když dorazí ropuchy na nové teritorium, během pár měsíců tam 95 procent původních predátorů vyhyne,“ říká profesor Rick Shine z Univerzity v Sydney. Varani obrovští, ještěři tilikvi a sladkovodní krokodýli jednoduše neodolají pokušení ochutnat pro ně neznámou žábu. Jenže první setkání s invazním druhem je pro ně často posledním. Otráví se.

Proto začali zdejší biologové usilovat o to, aby domácím predátorům setkání s ropuchou obrovskou zprostředkovali nepřímo. Tamní masokombinát v Harvey, který se specializuje na výrobu návnad a nástrah, se proto pustil do výroby podivných buřtů. Hlavní surovinou pro jejich výrobu jsou sesbírané a rozemleté ropuchy obrovské. Strojová malovýroba umožňuje produkci zhruba třiceti kilogramů této pochoutky denně. Nejde o kulinářskou specialitu, ropuší buřty jsou téměř stejně jedovaté jako sama žába. A právě s tím zdejší biologové počítají.

Hodlají totiž návnady rozmísťovat napříč krajem, aby se měla většina zvířat schopných pozřít jedovatou ropuchu obrovskou možnost předem přiotrávit sama. V zásadě se pak může naplnit dvojí scénář, doufají biologové. Savci a plazi se přiotrávení se vyvarují přímé konzumace toxičtějších živých žab, nebo si naopak vůči složkám jedu vytvoří částečnou imunitu.

„Čím více otrávených buřtů dokážeme vyrobit, tím spíše bude náš projekt otravou vyvolané averze vůči žábám účinnější,“ říká Corrin Everittová, vedoucí projektu. „Úspěšnost se pohybuje mezi 50 až 70 procenty. Například většina kunovců, kteří ochutnají návnadu, se příště už k ropuše ani nepřiblíží.“

Australští biologové proto považují kladení otrávených nástrah za jeden ze současných pilířů ochrany místních druhů. „Není to něco, co bychom chtěli dělat celý život nebo co by nás nějak zvlášť těšilo. Ale je to neuvěřitelně efektivní způsob, jak ochránit naše zvířata před invazí,“ říká Shine.

Autoři:


Nejčtenější

Sexuchtivá, upřímná, náladová: seznamte se s MOgirl Nikol

Mám ráda nezávislost, kritický rozum a etický přístup ke zvířatům, říká MOgirl...

Na pět přívlastků, které ji charakterizují, se zeptala člověka, který je pro ni důležitý a zná ji. Jeho verdikt zněl:...

OBRAZEM: Viktoriánská prodejná láska. Archiv odkryl unikátní fota

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní...

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní snímky zatčených. První vznikly již v roce...



Síla fotbalového míče: pro pákistánský Sialkot znamená zisky i utrpení

Výroba míčů, nejen fotbalových, vyslala Sialkot do světa a tamním firmám...

Má-li fotbalový míč hlavní město, je to pákistánský Sialkot. Vyrábět se tam začal nejprve v malém, pro britské...

Poručíme větru dešti. Američané si za války hráli s počasím nad Vietnamem

O legendární Ho Či Minovu cestu se sváděly boje, Američané však na ni byli...

Propracovanými trasami v džungli proudily za vietnamské války na pomoc komunistickému severu desetitisíce vojáků a tuny...

Nefungující segregace: sídliště Pruitt-Igoe se stalo peklem pro chudé

Segregované sídliště pro chudé nebylo řešením, stalo se vězením svých obyvatel...

Cílem bylo napěchovat chudé na jedno betonové sídliště. Vyčistit od nich město. Projekt založený na rasismu a segregaci...

Další z rubriky

Pro dcerku bych udělala, co jí na očích vidím, říká MOgirl Hanny

Jsem pro každou špatnost,“ říká MOgirl Hanny.

Svou životní radost začala čekat už v osmnácti a povytaženým obočím nad tím, že se stala maminkou tak mladá, uvykla....

VIDEO: Žena uřízla manželovi penis. Kvůli nevěře

Žárlivá žena uřízla manželovi penis

Když zjistila, že ji muž podvádí s mnoha ženami, zuřila. A nezvládla se uklidnit. Proto vymyslela plán pomsty. Vykonala...

Na návštěvě v palírně whisky: nejvíc si tu cení měděných sudů

Milovník whisky se tu cítí jako v ráji, ano.

Přízvisko hlavní město skotské whisky mu sluší, v Dufftownu najdeme hned sedm velkých palíren. Navštívili jsme tu...

Najdete na iDNES.cz