VIDEO: Fidel Castro mi pořád dluží za vymlácené zuby, říká boxer Osička

  • 1
Formovali jej hrdinové, jimž byla vlastní čest a hrdost. „Nacházel jsem je v indiánkách,“ říká boxer Rosťa Osička. Hold však skládá i svým trenérům srdcařům a též rychlým a tvrdým kubánským protivníkům. A vzpomíná, jak jednoho z nich porazil, i když mu předtím vytloukl zuby.

Ke komu jste jako malý kluk vzhlížel, byly to foglarovky jako u mnohých?
Ty jsem četl, četl jsem je rád, ale hrdiny pro mě byli indiáni.

Vinnetou a jeho přátelé?
Ano, Vinnetou, Olda Šetrný a další z indiánek, kovbojek. Měli takovou tu hrdost, vznešenost. Byla jim vlastní čestnost. A příliš nemluvili, ale když něco pronesli, sedělo to. Byla to pádná slova.

Podívejte se na Osičkovy fotky i obrazy

Spousta věcí je dnes v boxerském světě úplně jinak než za dnů vaší kariéry. Měnil byste?
Já jsem prožíval krásná období. Boxovat jsem začínal jako dorostenec v Hodoníně, trenéři a funkcionáři tam byli srdcaři, ani nevím, zda se to dá se dneškem srovnat. Dnes je to všechno o byznysu, o prachách. Pak jsem byl ve Skalici, tam byli další vynikající trenéři. Pak Dukla Olomouc, tam to byl boj, byli jsme ve stejné váze čtyři vyrovnaní borci, ven jezdil prostě jen ten nejlepší.

Kolik máte odboxovaných zápasů?
Tři sta pět. A hlavně jsem je měl naskládané za sebou, začal jsem v patnácti a v osmadvaceti jsem už měl 303 zápasů.

Vyhlášeným soubojem je váš zápas proti jednomu z kubánských borců.
Bylo to ve Lvově, na mistrovství světa spřátelených armád a byl to boj jako o život. První kolo bylo ve velkém tempu, Kubánci byli rychlí, každého drtili tlakem. A při souboji mně vypadl chránič, rozhodčí to nepostřehl. A v tom jsem dostal zvedák, šel jsem do kolen – a ucítil jsem, jak mi od čelistí nahoru projela elektrika. On mě roztříštil dva zuby po stranách, čtyřky.

Celý rozhovor s Rosťou Osičkou na Óčku

V 70. letech minulého století patřil k boxerské špičce. S boxem začal ve svých třinácti letech. Získal titul mistra ČSSR a ČSR a na evropských či světových šampionátech vybojoval čtyři bronzy. Teď box trénuje. Osička také maluje a píše básně.

Na celý rozhovor s Rosťou Osičkou se dívejte v pořadu Drive televize Óčko v neděli 8. ledna ve 22:00 hodin. Povídat si s ním bude Ivo Rafan Traxmandl.

Jak to dopadlo?
Já se postavil, pravým hákem jsem ho sundal. A nakonec jsem vyhrál pět nula na body, honil jsem ho po ringu, běhal jako zajíc. Bylo to těžké utkání, byl jsem na zemi, ale už jsem ho měl v rukou. Říkal jsem si: Mám zuby venku, ještě k tomu prohrát? Tak to teda ne. A myslím, že mi Fidel Castro pořád dluží za fakturu za ty zuby.

Kdy jste bojoval svůj poslední zápas?
Střihl jsem si ho ve čtyřiceti, bylo to profi utkání, protože jsem to chtěl poznat. Ale samozřejmě to chtělo srdce, ale tělo už zlobilo, ramena, klouby, proběhla nějaká operace. Jeden profi zápas jsem už měl přitom za sebou, dal jsem si ho v šestatřiceti. Jeden jsem vyhrál, jeden prohrál. A tím jsem skončil, už jsem věděl, že už tam nepatřím. Že to patří mladým, bojovným klukům. Já už jsem měl dost velký pud sebezáchovy.