S černochy za sněhem aneb výstup na Mount Kenya

  10:00
V Keni sněžilo. V zemědělské oblasti Rift Walley napadlo na začátku září zničeho nic asi deset centimetrů rozbředlého sněhu, takže vykulení farmáři zahodili mačety a motyky a jali se koulovat. Fotky dovádějících černochů zaplnily noviny a reportáž o sněhu, který se bohužel pod tropickým sluncem udržel sotva půl hodiny, měla čestné místo ve večerních televizních novinách.

Mount Kenya: Afrika v zasněženém podání | foto: Jakub Zahradníček

Tohle se stalo den předtím, než jsme my sami vyrazili za africkým sněhem na Mount Kenya, druhou nejvyšší horu černého kontinentu. Přestože leží pouhých šestnáct kilometrů od rovníku, sněhovou čepici má nasazenou permanentně a po jejích svazích se plazí několik ledovců.

Tamější domorodce, náležející převážně ke kmeni Kikuju, tedy tahle zimní záležitost do stavu rozjíveného údivu nepřivádí. Zvlášť pro ty z místních, kteří provázejí do hor výletníky, je to běžná věc, ačkoliv vypadají v péřovkách a kulichu jako kokosy na sněhu.

Ovšem zdání klame a zkušenosti z Mount Kenya mě přesvědčily, že i rovníkový černoch může být zdatný horal.

Pravda, při druhém deštivém dni hluboko v horách, dlouhé kilometry od jakékoliv pomoci a civilizace jsme my, zahalení v goretexu a dalších nepromokavých vychytávkách, potkali partu dost podivných černochů.

Mount Kenya

Na nohou polobotky, na sobě rifle a stylové disko bundičky, žádné zásoby jídla ani vody, s jedním totálně promočeným spacákem pro šest lidí. Naprosté zjevení.

"Tihle o horách nevědí nic," říká náš průvodce Mohamed. Stejně to od něj zní, jako od jakéhokoliv rovníkového černocha, divně.

Alternativa pro romantiky

Mt. Kenya je nejvyšší hora Keni, v Africe ji přesahuje jenom Kilimandžáro, které leží v sousední Tanzánii. Dvě velehory se tyčí tak blízko sebe, že za dobré viditelnosti z vrcholu jedné spatříte tu druhou.

Každá je jiná.

Pohlednicové Kilimandžáro (5 895 m) úhledně vystupuje z rovných savan, bílý vrchol je z dálky rovný jako stůl.

Divoká Mount Kenya je rozlehlá a rozeklaná, její tři vrcholy jsou temné a skalnaté, téměř pořád zahalené v mracích. Pouze ten nejnižší (Lenana Point – 4 985 m) se dá zdolat pěší tůrou, zbývající dva (Batian – 5 188 m, Nelion – 5 199 m) vyžadují vybavení a zkušenosti protřelého horolezce.

Na Kilimandžáro jezdí turisté jako na Karlštejn, od frekventovaného letiště stoupají ve frontách, při míjení se v úzkých pasážích na svazích hory dochází někdy až k zácpám.

V kempech jsou stovky stanů, na ty náročnější čekají velké a dobře vybavené vysokohorské lodge. Pokořit Kilimandžáro je dneska zkrátka trendy.

Mount Kenya je zapadlejší, odlehlá, mnohem méně navštěvovaná, přes den leckdy nemusíte minout žádného dalšího horala, který by vám kazil romantiku.

S konkurenčními výpravami se  potkáváte většinou až večer při nocování v několika boudách a ubytovnách rozesetých na svazích a v sedlech. Mount Kenya je také mnohem levnější alternativa, přestože i tady platíte desítky dolarů denně za povolení ke vstupu a pobytu v národním parku.

Vrchol Mt. Kenya připravili o panenství až cestovatelé a objevitelé západního světa, do jejich příchodu zůstával neposkvrněn, neboť kmen Kikujů horu uctíval a považoval za sídlo svého nejvyššího boha Ngaie.

Mount Kenya

Jako první vystoupal těsně pod vrcholy hrabě Samuel Teleki v roce 1887, nejvyšší vrchol Batian byl pokořen expedicí sira Halforda Mackindera roku 1899 (pojmenovali po něm údolí), i když souboje s domorodci stály život několik členů výpravy.  

Na hory luxusně

Časy odvážných expedičníků jsou sice dávno pryč, ale my Češi stále hledáme na horách především romantiku a dřinu, batohy si zásadně taháme sami a k jídlu tlačíme paštiky a polévky z pytlíku.

Ne tak mnozí další návštěvníci šplhající k vrcholům Mt. Kenya.

Pravidlem velmi komfortního výstupu nahoru je najmout si na osobu rovnou dva nosiče. Jeden nese výletníkovi krosnu, druhý nahoru táhne zásoby čerstvých potravin, rozkládací stolek, židličky, termosky na čaj, málem i ubrus s vázičkou doprostřed a porcelánové talíře.

To se pak vysokohorská turistika dělá jinak. Najatí nosiči servírují k snídani kávu, palačinky a čerstvé ovoce, k obědu rybí filé se šťouchanými bramborami a k večeři třeba spaghetti bolognese. Jako v nóbl hotelu, ačkoliv vysokohorské útulny na Mt. Kenya sestávají většinou z dřevěných bud s pár pryčnami a střechou z vlnitého plechu. 

Paviáni, sloni a jejich bratranci damani

K vrcholům Mt. Kenya v současnosti vede několik cest. Naše osmičlenná skupina, vedená místním zkušeným průvodcem Mohamedem a doprovázená dvěma nosiči, které jsme za stokorunu na den pro sichr najali, stoupá stezkou Sirimon, vedoucí z městečka Nanyuki.

Mount Kenya

První zatáčka za vstupní branou do parku je územím tlupy paviánů vedené impozantním alfasamcem. Vzhledem k předchozím nepříjemným zkušenostem s majetnickými a jídla chtivými opicemi bereme do rukou klacky, ale početní vyrovnanost naší a jejich skupiny drží paviány v odstupu, ze kterého na nás gestikulují a pořvávají. 

Mnohem víc si slibujeme od setkání se slony, kteří se v nižších polohách národního parku volně pohybují. Čerstvé hromady sloního trusu odložené chobotnatci přímo na cestu naše očekávání jenom přiživují. Cestu lemuje hustý bambusový les, ve kterém jsou od slonů co chvíli proražené rozměrné tunely. Bohužel, sloni pouze lomozí v hloubi bambusových houštin, ale v plné parádě se nám neukáží.

První noc trávíme v tábořišti Old Moses Hut ve výšce 3 300 m, což už je území ležící nad pásmem slonů. Tady pomalu začíná teritorium damanů skalních, jakýchsi velkých hnědých přerostlých morčat. Tito zdatní skálolezci a skokani jsou kupodivu právě se slony vývojově nejbližší příbuzní.

Damani očividně nemají z člověka strach, v klidu poskakují okolo nás a větří něco k snědku. Když se ovšem přibližuji na dva kroky k jednomu ze zvířat, zvedá se na zadní, hrabe předními pacičkami, cení zuby a syčí.

S představou toho, jak se mi agresivní polokrálík zakusuje do obličeje, se dávám na ústup zpět do bezpečné vzdálenosti. Potupa.

Jako pomstu navrhuji našemu vůdci Mohamedovi připravit z cholerického damana k večeři nyama choma – pečené maso, keňské národní jídlo. Místní průvodce je naštěstí milovník přírody a chladná hlava, takže se damaní pečínka odkládá na neurčito.

Stejně nebojácní jako damani jsou všelijací vrabci a jiná drobná ptačí verbež, která nám během všech dnů výstupu sedá na stany, sušící se pohorky, odložené oblečení a batohy a značkuje je hovínky.

V ubytovně Shipton's Camp, podlouhlém baráku sbitém z hrubých prken a ležícím pod všemi třemi vrcholy ve výšce 4 200 metrů, nám zase tučné myši v noci před výstupem sežraly sýr.

Asi tolik k místní pestré, činorodé a zlomyslné zvířeně.  

Krajinky a panoramata

Profil Mt. Kenya je velmi zajímavý. Hora je členitá a rozlehlá a trvá minimálně dva dny sestupů a výstupů svahy a ledovcovými údolími, než se dostanete pod vlastní vrcholy, které nad vámi po dnech plahočení stále ční velmi nedobytně.

Nejtypičtější rostlinou, která určuje ráz krajiny ve výšce nad tři tisíce metrů, je lobélie. U vodou nasáklé země vysokohorských blat se krčí trsy listů, které z dálky připomínají zelí. Tyhle exponáty nazývá Mohamed zelná lobélie. Jiné jsou vysoké, štíhlé a porostlé po celé délce jemnými chlupy. Nám nejvíc připomínají vlasatého bratrance Eda z Adamsovy rodiny, průvodce o nich mluví jako o pštrosích lobéliích.

Mount Kenya

Když se dá lobéliím dost času, vyrostou do výšky několika metrů a se zelenou chocholkou na dřevnatém kmeni vypadají jako palmy. Hřebeny a údolí bývalého vulkánu poseté obřími lobéliemi připomínají pravěké obrazy Zdeňka Buriana, jen tam šoupnout nějakého toho dinosaura.  

Cigáro a deštník - nezbytnosti vysokohorského průvodce

Keňa nemá moc kuřáků, protože cigarety jsou pro většinu obyčejných lidí příliš nákladná položka v útlém měsíčním rozpočtu. Ovšem vysokohorský průvodce Mohamed si umí vydělat, za své služby nám účtuje 1 000 šilinků (asi 250 Kč) denně, což je na místní poměry velmi nadprůměrný výdělek.

Takže si tabáku dopřává okázale, často a s chutí.

Mohamedovi nedělá potíže stoupat s batohem na zádech do kopce ve čtyřech kilometrech nadmořské výšky a přitom kouřit. Když se při finálním nočním výstupu krok za krokem šineme na vrchol Lenana Point a lapáme nemohoucně po dechu, Mohamed vedle nás vyklusává s rukama v kapsách a v koutku žmoulá hutnou cigaretu značky Sportsman, ze které mocně potahuje.

Nám, s hlavami a žaludky rozkomíhanými výškovou nemocí, se z toho chce zvracet.

Zatímco pliveme krev, na chvostu skupiny z cigarety znuděně nasává i první nosič Mutahi, který nám jistí záda.

Vedle cigaret je nezbytným vybavením všech místních šerpů deštník. Má ho každý černoch, kterého při pětidenní cestě míjíme. Za sucha jej používají coby špacírku, za deště ho roztáhnou nad sebou. Horal vybavený v evropském outdoor shopu plném vychytávek kroutí hlavou, ale místním to bezchybně funguje.

Zatímco my dosahujeme promrzlého a zasněženého vrcholu nabuzení energetickými preparáty, vystrojení v technickém oblečení a ověšení další našlapanou výbavou, místním šéfům k tomu stačí deštník a cigáro.

Radost z pokoření hory si po třech a půl hodinách chůze, za kýčovitě okouzlujícího svítání, užíváme sami a privátně. Žádné další turistické skupiny nám nekazí pocit dobyvatelů, nikdo s námi neokupuje vrchol, na kterém svištící vítr stlačuje teplotu hluboko pod bod mrazu.

Nadupaní endorfiny zdviháme pěsti ve vítězném gestu a fotíme se s vrcholovou vlajkou. Foťák uvyklý rovníkovému klimatu zamrzá a odmítá fungovat. Mohamed přechází naše blbnutí se stoickým klidem, zalézá do závětří velkého kamene a zapaluje další cigaretu.

Tento vrchol zdolal už nejméně čtyřistakrát, takže počká, až se bílí mzungu vyblbnou, a zase je spořádaně odvede dolů.

Autoři:
  • Nejčtenější

S vyléčeným sadistou chodil na ryby. Markovič nebyl jen postrachem vrahů

26. března 2024

Chytil spartakiádního vraha Jiřího Straku, díky minisérii Metoda Markovič: Hojer se nám do povědomí...

Uzlování je sice stará škola, objasňuje ale současné krimi případy

23. března 2024

Zločinci zastírají svou totožnost, pracují v kuklách a s rukavicemi. Dopadeni však bývají kvůli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Říkali, že je to stydlivý kluk. Dívkám přitom ubližoval chladně a bez lítosti

23. března 2024

Premium Půlnoc už odbila. S posledním úderem zvonu přikryl měsíc, který ještě před chvílí ozařoval pustou...

Přesvědčí vaše svaly, že cvičí. Pilulka má simulovat účinky tělesné aktivity

22. března 2024

Má umět namluvit vašim svalům, že cvičíte. I když přitom budete sedět v křesle, ležet na gauči,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

Návykový obal. Dějiny bublinkové fólie začaly nepovedeným vynálezem

28. března 2024

Premium Její praskání nabízí neodolatelně svůdné uspokojení, především však způsobila obalovou revoluci....

Policie dopadla zloděje kočárku. Byl jsem opilý a nic si nepamatuji, tvrdí muž

18. března 2024  12:56,  aktualizováno  27.3 13:51

Pražští policisté ve středu 27. března zadrželi cizince, který v polovině ledna ukradl z chodby...

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

S vyléčeným sadistou chodil na ryby. Markovič nebyl jen postrachem vrahů

26. března 2024

Chytil spartakiádního vraha Jiřího Straku, díky minisérii Metoda Markovič: Hojer se nám do povědomí...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...