Výzkumníci z University of Florida a University of Virginia vycházeli z celkem pěti experimentů, jichž se účastnilo 896 heterosexuálních párů. Zaměřili se na to, jaké dopady měl partnerův úspěch či selhání na sebevědomí druhého z dvojice, na to, jak vnímá budoucnost vztahu a jak se to promítá do jeho spokojenosti se vztahem.
Výsledky byly zcela černobílé. Zatímco u žen zvyšoval partnerův úspěch sebevědomí a vyjasňoval perspektivy vztahu do budoucna, muži reagovali na partnerčin úspěch zhoršenou náladou, jejich sebevědomí kleslo a budoucnost svazku jim zahalily chmury. Výslovně však tyhle reakce nepřiznávali či si je ani neuvědomovali, jejich pocit sníženého sebevědomí byl podvědomý a vědci ho rozpoznali pouze speciálními testy.
Zmíněný scénář se přitom týkal rozličných situací a kontextů. Nezáleželo na tom, zda muže žena zasáhla tím, že se jí povedlo skórovat na poli intelektuálním či společenském, a dokonce ani na tom, zda se jednalo o oblast, v níž si oba partneři mohli konkurovat.
Čím silnější stereotyp, tím silnější náraz do reality
K vysvětlení tak drtivých dopadů ženina úspěchu na partnerovo sebevědomí autoři Kate Ratliffová a Shigehiro Oishi nabízejí několik vysvětlení. Připomínají především, že sebehodnocení se odvíjí od toho, nakolik naplňujeme role, které nám předepisuje gender. A protože muži jsou podle společenského stereotypu ti schopnější, silnější, bojovnější a úspěšnější, může se úspěch toho druhého, který zažitý předpoklad rozkomíhá a naruší, negativně podepsat na chlapáckém sebevědomí.
Další vysvětlení může spočívat v tom, že muži jsou prostě soutěživější. "Je úspěšná" pak mohou interpretovat jako "Je úspěšnější než já", vysvětlují autoři studie publikované v magazínu Journal of Personality and Social Psychology.
A nakonec, muži jsou možná obětí přesvědčení, že musejí být úspěšnější, aby si partnerku udrželi. Pokud v něčem vynikne naopak jejich družka, začnou se podvědomě obávat, že by jí nemuseli stačit, mohla by je opustit a odejít za jejich úspěšnějším konkurentem.
Protože celá věc souvisí s proměnami společnosti, Ratliffová lituje, že nemá k dispozici podobné studie z doby před dvaceti třiceti lety. Očekává však, že by se lišily především v jednom: muži by v oné době sami zaznamenali, že se kvůli partnerčině úspěchu cítí špatně, zatímco u dnešních respondentů se snížení sebevědomí odehrálo na podvědomé úrovni.
