Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Semtex jim do jídla nestrouhám, směje se cvičitel psů-bombařů

aktualizováno 
Takový psí specialista na výbušniny přijde až na dvě stě tisíc korun. Umí najít bomby ukryté v autech i na volných prostranstvích a bývá to právě on, kdo prověřuje anonymně ohlášené bomby. Ne vše je ale na něm. "Psovod musí psovi a jeho reakcím stoprocentně rozumět," říká cvičitel Vladimír Boček.

"Největší nápor jsem na Pražském hradě zažil při návštěvě prezidenta Bushe, při summitu Mezinárodního měnového fondu, ale též při expozici korunovačních klenotů," vzpomíná Vladimír Boček. | foto: Marek Odstrčilík, Xman.cz

Byl prvním psovodem na Pražském hradě a jedním z prvních policistů, kteří v Československu prošli na samém začátku devadesátých let minulého století kurzem pro psovody pracující se psy-specialisty na hledání výbušnin. V roce 2007 z policie odešel, dnes má fenku malinoise Abby a privátně cvičí psy na hledání výbušnin pro soukromé firmy. A říká, že na stará kolena si možná pořídí a vychová lišku.

Začněme od začátku. Jak si vybrat správného psího adepta na odhalování výbušnin?
Bombaři se nejvíc rekrutují z plemen, jako je německý ovčák, labrador nebo zlatý retrívr, v poslední době nastoupili i belgičtí ovčáci malinoisové. To jsou odolní psi, kteří jsou pro tuhle práci zavedení. Papírová rasa ale není podmínkou, může to být i kříženec.

Psi, nebo fenky?
Na tom nezáleží. V každém případě je ale ideální sáhnout po štěněti.

ABBY V AKCI

Pytlík se střelným prachem jsme umístili do motoru auta našeho redaktora. Abby místo bez zaváhání označila během dvaceti vteřin.

K autu s výbušnou látkou, přichází fenka Abby zcela předpisově, u psovodovy nohy.
Takhle má vypadat úspěšné finále. Abby našla schovanou výbušninu a předpisově na ni upozornila.
Po splnění úkolu patří Abby pamlsek...

Existuje trik, jak poznat to pravé z vrhu?
Mělo by být akční, určitě ne bojácné. Záleží ale též na pocitu, sympatiích, vybírám srdcem.

Fajn, takže máme pejska. Do učení na "bombaře" ale hned asi nepůjde.
Musí se mu nechat dětství, musí vyspět. Mentálně bude připravený až v patnácti měsících.

Jak je třeba věnovat se mu do té doby?
Především ho brát všude s sebou. Vypěstovat v něm mentalitu městského psa, který je maximálně socializovaný, jezdí výtahem i po eskalátorech, nebojí se ve výškách ani v tmavém sklepě, je uvyklý na troubení aut, na nejrůznější ruchy. Všude byste ho měl zkrátka tahat s sebou, aby si navykl na rozličná prostředí, motivovat ho, hrát si s ním. A samozřejmě musí poslouchat.

Nápor na psí psychiku

V patnácti měsících tedy přijde na řadu speciální výcvik. Jak se pes naučí vyhledávat pachy výbušnin?
Když jsem pracoval na Pražském hradě a kolegové se mě ptali, jak psy cvičíme, odpovídal jsem, že jim strouháme do žrádla semtex. (smích) To je samozřejmě legrace. Psovi musíte pachy, které má hledat, zkrátka "natlouct" do hlavy. Musíte mu k dotyčné látce dávat čichat a vytvořit mu tak čichovou paměť a psa pomocí odměn naučit, aby na látku, když ji odhalí, upozornil tím, že si sedne nebo lehne. 

Kdy přichází nejtěžší okamžik výcviku?
Zhruba po čtyřech týdnech. Pes začne být z učení skutečně hrozně unavený. Je toho na něj moc. To je potřeba rozpoznat a pak platí: seberte se a jděte s ním na celý den do lesa. Pes si totiž potřebuje pročistit hlavu, osvěžit psychiku a nabrat motivaci.

Jak dlouho trvá základní výcvik, po němž by měl být pes připraven na práci?
Pes se samozřejmě učí celý život. U policie se dělal desetitýdenní kurz. Během něj mu vtisknete do paměti pachové stopy. Vyzkouší si též hledání v různých prostředích, ve vozidlech, na veřejných prostranstvích, v zavazadlech. Ale pak trvá ještě dlouho, než se vše naučí, jak má.

V devadesátých letech střežil jako pyrotechnik bezpečnost prezidenta Václava Havla na zahraničních cestách třeba v Argentině, Chile, Brazílii nebo Spojených státech a Anglii. Teď Vladimír Boček cvičí psy na hledání výbušnin.

V devadesátých letech střežil jako pyrotechnik bezpečnost prezidenta Václava Havla na zahraničních cestách třeba v Argentině, Chile, Brazílii nebo Spojených státech a Anglii. Teď Vladimír Boček cvičí psy na hledání výbušnin.

Jaké prostory jsou pro "bombaře" nejhorší?
Stísněné, například interiéry vozidel. Výbušninu v nich ucítí, ale má problém, jak na ni ukázat.

Jak dlouho trvá, než psa naučíte, aby si látku zapamatoval – a kolik se jich naučí celkem?
Naučí se ji za dva tři týdny. Průměrný pes jich umí poznat dvacet až třicet.

Základem je souhra

Psa už máme vycvičeného, přenesme se tedy do akce. Máte při ní psa na volno?
Některý, jako třeba moje Abby, dělá na volno spolehlivě, jiný pes vyžaduje vaši podporu, takže jdete s ním a ukazujete mu. Když se ale jedná o anonymní ohlášení bomby, jde samozřejmě jako první pes.

Nejen hledá, ale též nese riziko.
Je to tvrdé, ale je to tak. Může tam být jakákoli nástraha, natažený drát, cokoli. A to zvíře chrání život váš i vašich kolegů. A taky ho nesmí nikdo rušit, potřebuje absolutní klid.

Může psa doprovázet u akce jakýkoli člověk od fochu, nebo jen jeho pán?
Ta druhá možnost. Mezi psem a psovodem musí panovat naprostá souhra, člověk musí mít psa přečteného, musí si umět všimnout všech rozdílů v jeho reakcích. Pes se při hledání třeba jen pozastaví, jakoby znejistí a hned zase pokračuje, vy ale musíte umět zaregistrovat, že se zachoval divně.

Při hledání výbušnin se specialisté nemusejí spoléhat jen na psy, k dispozici mají i sofistikované přístroje. Věříte spíš detektoru, nebo psovi?
Nic není dokonalé. Ani pes, ani mašina. Pes může mít špatnej den, stroj může selhat. Když ale můžete sáhnout po kombinaci obou, pak je to na sto procent.

První psovod na Pražském hradě

Svého prvního psa jste jako policejní psovod dostal v roce 1984. To byl ale hafan s klasickým, ne speciálním výcvikem.
Přesně tak, výcvik zahrnoval činnosti jako sledování pachové stopy pachatele a jeho zadržení nebo vyštěkávání osob. U nás se ostatně speciálky, tedy kurzy pro psy zaměřené na hledání bomb, drog či požárů, zavedly až v letech 1990, 1991.

"Pes ucítí i velmi slabou pachovou stopu. Kolegové zkoušeli dát náloživo do nádrže s benzínem, aby pach překryly těkavé látky. Pes ho našel," říká cvičitel psích specialistů Vladimír Boček.

Však vy jste u toho byl.
Tehdy jsem byl členem útvaru, který střežil Pražský hrad. A když tam nastoupil jako ředitel ochrany pan Jiří Ruml a hledal se psovod pro speciálky, přihlásil jsem se. Absolvoval jsem tříměsíční kurz v Lišově u Českých Budějovic, byl to jeho historicky druhý běh. V roce 1996 jsem k tomu poté přidal pětiměsíční velký pyrotechnický kurz.

Co bylo na Hradě vaším úkolem?
Prioritou bylo zajišťovat ochranu prezidenta Havla. Kamkoli jel, tam jsme jako pyrotechnici nemohli chybět. Doprovázeli jsme jej na zahraničních cestách, prohlíželi jsme objekty při jeho vnitrozemských pobytech, kontrolovali jsme prezidentskou poštu. Obálky se dělaly rentgeny, ale velké balíky měl na starost pes. Když si byl nejistý, otevírali jsme zásilku my.

Jak se podezřelý balík bezpečně otevírá?
Musíte na to jít úplně jinak, než jak by pachatel očekával, jinak, než jak byl zabalený. Otvíráte ho jako antitalent, žádné nůžky a úhledné přestřihování provázků.

Předpokládám, že v Praze jste se zase starali o zahraniční návštěvy.
Ano, delegace si sem vozily jen vlastní ochranku, veškerý ostatní servis byl na nás. Nejpřísnější v tomhle ohledu byli Američani, ti požadovali psy skoro na všechno. Chtěli je na každou ptákovinu, nadneseně řečeno. Až do roku 2001 jsem byl ale na Hradě jediný psovod, pomáhali mi proto kolegové z pražské policie.

Jaký vztah měl k vašemu čtyřnohému pomocníkovi Václav Havel?
Mé první čubě dal jednou piškoty. Mého druhého psa Hurona si ale jednou pohladit odmítl. "Né, on by mě sežral," říkal. Prezident Havel byl fajn, chtěl bych jej  a své tehdejší spolupracovníky aspoň takhle přes internet pozdravit.

V roce 2007 jste od policie odešel, proč?
Přišel nový zákon. Nesedělo mi, jak se s policisty zacházelo. Zaprvé mi vadilo, že dělali, a to platí dodnes, 150 přesčasových hodin zadarmo. A zadruhé mě naštvalo, že nás degradovali, pokud jde o hodnosti. Byl jsem kapitán a udělali ze mě nadpraporčíka.

Odešel jste od policie, ale ne od psů. Cvičíte psy na vyhledávání výbušnin pro soukromé firmy. Na kolik takový pes přijde?
Cena se pohybuje mezi 150 a 200 tisíci korunami.

Dlouhá léta se psy pracujete jako se služebními parťáky. Dovedete si představit, že byste měl psa, který s vámi bude spát v posteli?
Toho už mám, Abby se tam občas objeví…

Tak jinak, umíte si představit, že byste jednou vyměnil pracovní plemeno za, řekněme, jezevčíka?
Jezevčíka jsme už měli, na zahradě má hrobeček. Malé psy ale moc nemusím, mám rád spíš velká plemena. Na důchod si dovedu představit novofundlanďáka. Docela rád bych si ale pořídil třeba lišku. (smích) Ale vážně, proč ne, máte-li ji odmala, dá se vychovat.



Nejčtenější

Síla fotbalového míče: pro pákistánský Sialkot znamená zisky i utrpení

Výroba míčů, nejen fotbalových, vyslala Sialkot do světa a tamním firmám...

Má-li fotbalový míč hlavní město, je to pákistánský Sialkot. Vyrábět se tam začal nejprve v malém, pro britské...

Poručíme větru dešti. Američané si za války hráli s počasím nad Vietnamem

O legendární Ho Či Minovu cestu se sváděly boje, Američané však na ni byli...

Propracovanými trasami v džungli proudily za vietnamské války na pomoc komunistickému severu desetitisíce vojáků a tuny...



Monogamie není nadřazená. Ke spokojenosti vedou i otevřené vztahy

Vědecké studie čas od času vystaví otevřeným vztahům dobrozdání.

Otevřené vztahy jsou reakcí na to, že máme od svazků stále větší očekávání, která jeden partner naplní jen těžko....

OBRAZEM: Viktoriánská prodejná láska. Archiv odkryl unikátní fota

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní...

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní snímky zatčených. První vznikly již v roce...

Extrémní gastronomie: Rybí hobliny katsuobushi vám zatancují na talíři

Příprava katsuobushi vyžaduje trpělivost a um.

Ryby dokážou plavat a některé i létat, ale jen tuňák pruhovaný vám zatancuje. Jen to chce trochu trpělivosti. Rybí...

Další z rubriky

Je lepší se bát, říká Čech, který vystupoval v Cirque du Soleil

Čtyři pohádkové roky, tak vzpomíná na své působení v Cirque du Soleil David...

Čtyři roky působil ve slavném „Slunečním cirku“ a vzpomíná na to jako na práci snů. Přiznává však, že riziko bylo...

Nejcennější whisky mám v hlídaném skladu, říká sběratel

Cena této padesát let staré whisky Glenfiddich se odhaduje na 800 tisíc korun.

Kromě starých jaguárů, obrazů od Picassa a diamantů můžete peníze ukládat i do pití. Do lahví, jejichž cena je vysoká...

Skákal jsem i ze skály, zachránila mě až horská služba, říká parkourista

Taras „Tary“ Povoroznyk je nadšeným propagátorem parkouru. Napsal knihu, dělá...

Skáče ze zdi na zeď i z domu na dům. Dělá parkour. „V mládí jsem riskoval víc,“ přiznává Taras Povoroznyk. „Tary“ je...

Najdete na iDNES.cz