„Až budeme v letadle, sedneš si mi na klín. Já tě na sebe připevním, dotáhnu popruhy. Nasadíš si brýle, koukneš na mě a dáš si ruce na popruhy, co jsou přes ramena. Ruce jsou u těla, stejně jako lokty. Přikrčíš se, já s tebou v závěsu popojdu ke dveřím, kde ti dám pokyn ‚Zavěs se‘.“ Tak zněly úvodní povely, těmi však zážitkový seskok v tandemu jen začíná.
Je třeba mít hlavu opřenou o instruktorovo rameno, nohy napasovat mezi jeho, mít je co jevíc u sebe. A takto, prohnutý jako luk, se svým nosičem vyskočit z letounu. A pozici držet po celou dobu volného pádu. „Až tě ale chytnu za ruku, pustíš se popruhů, ruce si dáš vedle hlavy. Nebudeš koukat dolů na zem, hlavu zakloníš a opřeš mi ji o rameno,“ nařizoval reportérovi před seskokem instruktor.
Ne, tím to nekončilo, tandemový seskok není jednoduchý. „Než budu otevírat padák, dáš si ruce do klína. Počkáš, až padák zprovozním. Potom ti uvolním popruhy okolo kyčlí. Na pokyn ‚Sedni si‘ pokrčíš jedno koleno nahoru, jako když si sedáš. Popruh, který je v tříslech, si posuneš na stehno, aby si mohl v sedáku pohodlně sedět. Posuneš se na mě zády,“ dirigoval instruktor. Poeticky však dodal: „Budeš sedět a budeme lítat po nebi.“
Před přistáním však pohoda končí. „Dostaneš pokyn ‚Nohy nahoru‘, natáhneš je před sebe a budeš je tak mít po celou dobu přistání. Sedíš v klidu, nohama nemáváš, aby si nás nerozhoupal. Já sem rozjedu proti zemi, sklouznu se a přistanu na zadek a ty mi budeš sedět na klíně. Nesmíš nohy dávat pod sebe a snažit se nás zastavovat. Fungovaly by jako překážka a mohl by sis je zlomit,“ varoval reportérův ochránce.
