Naprosto bezemisní jsou elektromobily, pokud si do nich elektřinu vyrobíme z větru či slunce a nebudeme počítat emisní náklady na výrobu samotného auta a větrné či sluneční elektrárny. To je problém číslo jedna. Problém číslo dva je ale zákeřnější. Čisté elektromobily téměř neexistují. Tak třeba avizovaný Nissan Leaf, který se stal světovým Autem roku 2011, není na skladě, výrobce dodává na trh pár kusů měsíčně a můžeme se jen dohadovat, proč tomu tak je. Všechny další pokusy o masově produkovaný čistý elektromobil dopadly stejně. Lépe má být napřesrok, ale to platí pro USA, nikoliv pro nás.
Zelená auta frčí. Nejsou ale nejsvižnější
Navíc jsou podobná auta extrémně drahá, malé vozy stojí okolo milionu korun, mají malý dojezd, nabíjení je zdlouhavé, i když v městském režimu akceptovatelné. Samotný provoz je sice levný, ale vše kazí pořizovací náklady a náklady na případnou repasi či výměnu baterií. Stejný problém pak trápí i hybridní auta, která kombinují spalovací motor a pomocný elektromotor. Těch je však na trhu přece jen o poznání víc a i jejich ceny jsou o fous lidovější. I tak zaplatíte za nejlevnější hybridní auto na našem trhu půl milionu a žádná velká limuzína to nebude.
Všechna ostatní auta musejí spalovat nějakou pohonnou látku. A to přináší nejen vítr v peněžence, protože benzín (nafta) už dávno nestojí pár korun, ale i nějaké zplodiny vypuštěné do ovzduší. Přísné emisní limity (od letošního roku Euro 5) produkce emisí snižují, ale jak jsme si již řekli, nula to prostě není a jen tak nebude.
Výrobci se předhánějí v produkci speciálních "green" nebo "eko" verzí aut. Produkci nejsledovanějšího CO2 mají nízkou, spotřebu taky, jen moc nejedou. S nízkými emisemi a spotřebou jdou zkrátka ruku v ruce i, eufemisticky řečeno, laxní jízdní výkony.
Začít můžeme u pneumatik s nízkým valivým odporem. Ano, pár desetinek litru paliva na 100 kilometrů ušetří, ale jejich přilnavost je rozhodně horší než u běžných pneumatik. V testech jsou jim výčítány především vlastnosti na mokré vozovce a v našich zeměpisných šířkách by bylo čiré bláznovství je nechávat na autě i v zimě.
Eko (zelené) verze aut mívají snížený výkon motoru a často je i upravena jeho charakteristika. Ruku v ruce k tomu výrobci přidávají vícestupňové převodovky. Především v nízkých otáčkách motor příliš "netáhne" a do vyšších otáček se mu moc nechce. Při předjíždění je nutné motor opravdu vytáčet. Ovšem palivo se ušetří. V praxi jezdí podobná auta i s o několik litrů nižší spotřebou než třeba deset let staré vozy s motorem o stejném objemu. Přitom ta novější jsou kvůli bezpečnosti těžší a mají papírově mnohem vyšší výkon.
V některých státech Evropy pak řidiče nutí do výběru ekologického auta i různé daně nebo přirážky. To u nás neplatí, tedy zatím.
Tři nejzelenější auta roku vyhlásí porotci v březnu na autosalonu v Ženevě. Vybírat budou z šestice vozů, mezi nimiž logicky nechybí celosvětové Auto roku 2011 Nissan Leaf, který se popere o vítězství s hybridními Hyundaiem Sonatou a Chevroletem Volt, čistě elektrickým Smartem a dvojicí německých soupeřů, kteří jdou na nízké emise od lesa. Tím konvenčnějším je BMW 320d Efficient Dynamics Edition, tedy auto, které si lze koupit i u nás, naopak zcela futuristický je Mercedes řady B s palivovými články. Ten je pravděpodobně ještě víc z říše sci-fi než čisté elektromobily.
Ta nejekologičtější auta jezdí na naftu
Pokud se pustíme do hledání nejekologičtějších aut se spalovacími motory sami, nebudou na prvních místech překvapivě hybridy, ale malá auta s dieselovými motory. Podle britských žebříčků, které určují podle emisí CO2 silniční daň, se do limitu 100 gramů CO2 na kilometr vejde docela dost malých aut. A světe div se, jsou to převážně auta s dieselovými motory. Překvapení? To je tak, když se jako jediné kritérium používá hodnota CO2 v gramech na ujetý kilometr.
Nejzelenějším autem se spalovacím motorem je podle britského žebříčku Smart s dieselovým motorem, který vyprodukuje 86 gramů CO2 na kilometr. O chlup špinavější jsou Bluemotion, Ecomotive a Greenline II, tedy Volkswagen Polo, Seat Ibiza a Škoda Fabia s motorem 1,2 TDI CR a s úpravami podvozku, krytů kol a dalšími drobnostmi pro snížení spotřeby. Třetí je pak první benzínový vůz, stylová pětistovka od Fiatu s motorem TwinAir. Na druhé místo stačilo 89 gramů CO2 na kilometr, na třetí pak 92 gramů.
Většina aut orientovaných na nízkou spotřebu a ekologii se pohybuje okolo 100 až 120 gramů CO2 na kilometr. Z logiky věci žebříčku kralují dieselové motory, benzínové prostě produkují CO2 víc. Mezi největší špindíry patří, jaké to překvapení, velká SUV a sportovní auta. Ikony typu Ferrari a Lamborghini vyprodukují na kilometr až 500 gramů CO2, takové Porsche Cayenne Turbo S pak přibližně 350 gramů. Nutno podotknout, že tato auta i pořádně jedou.
Proklepněte si značky podle spotřeby
Ale ne každý si bude auto vybírat podle produkce emisí. Sice zhruba platí, že čím menší emise, tím je i menší spotřeba, ale zatímco spotřebu auta si umí představit každý, částice CO2 běžně většina motoristů nepočítá. Pro spořílky je rájem německý web Spritmonitor, který uchovává data tisíců řidičů o jejich spotřebě. Pokud se vám papírové údaje automobilky nezdají, Spritmonitor vám poradí.
Podle jeho údajů je nejúspornějším benzínovým autem, mimo u nás neprodávaného Nissanu Pixo, hybridní Toyota Prius, za ní je Citroen C1, tedy auto z Kolína, čtvrté je Daihatsu Cuore a pátá opět hybridní Honda Insight. Průměrná spotřeba těchto největších benzínových spořílků se pohybuje okolo pěti litrů benzínu na sto kilometrů. Diesely jsou ze své podstaty ještě úspornější, premiant Audi A2 má průměr jen 3,5 litru na sto kilometrů, druhé VW Lupo se stejným motorem pak 3,7 litru. Obě auta měla přitom motor označovaný jako třílitrový, ale nikoliv objemem, ale spotřebou.
V první padesátce nejúspornějších aut jsou povětšinou malé vozy se slabými motory. Tomu odpovídají zaznamenané průměrné spotřeby maximálně do 5,6 litru u dieselů a 6,8 litru u benzínových aut.
Na serveru Spritmonitor se pustili i do poměření závislosti výkonu auta a jeho spotřeby. Ano, čím výkonnější auto, tím má vyšší spotřebu. Samozřejmě můžeme předpokládat, že se vzrůstajícím výkonem roste i kategorie auta, a tudíž i jeho hmotnost, která bude mít na spotřebu určitě vliv. Ke grafům není co dodat, najděte si, jaký výkon motoru má vaše vysněné auto a snadno si spočítáte, kolik vás bude stát provoz. Důkladnější vyhledávání na serveru pak prozradí každý detail.