Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Věda už ví, proč se vyvinul sex. Jsme díky němu odolnější vůči infekcím

aktualizováno 
Stojí zbytečně energii a čas, navíc s sebou i rizika. A příroda zná jeho pohodlnější a úspornější variantu, klonování. Proto vědu dlouho trápila otázka, proč vlastně evoluce nadělila zvířatům pohlavní rozmnožování. Teď už to zřejmě ví, sex nás chrání před infekcemi.

Příjemný? Jistě, to sex je. Věda si ale dlouho láme hlavu, proč evoluce nedala přednost mnohem jednoduššímu rozmnožováním klonováním. | foto: Profimedia.cz

Opravdu to nevypadá jako zdařilá investice evoluce, pohlavní rozmnožování s sebou nese bezpočet úskalí a komplikací. Znamená riziko vystavení se predátorům. Představte si, jak hlasitě na sebe dravce z širokého okolí upozorňuje například páv, který se chvástavě uchází o nevěstu. A produkuje i sváry a bitky mezi nápadníky samotnými, a ty končívají nejen v případě jelenů či lvích alfa samců špatně. Ne, zvířecí sexualita není bezproblémovým vynálezem přírody.

Světu dala ostatně příroda dokonce i alternativu. Nepohlavní rozmnožování zná například hvězdice mořská nebo hlísti, ale též varan komodský. Obejde se bez samce, je rychlejší, bezpečnější a méně náročné.

Proč tedy zůstává sex dominantní rozmnožovací formou? Proč, je-li tak nevýhodný? Jaký je skrytý důvod, pro který ho evoluce vzala na milost a nevymazala? Podobné otázky se zdají být více než na místě, a věda se jimi též dlouhá léta zabývá. Odborníci z University of Stirling se teď zřejmě výrazně přiblížili k odpovědi.

Pohlavní rozmnožování slouží imunitě

Jedna přednost pohlavního rozmnožování však přitom byla, pravda, již známá. Samčí účast na něm totiž napomáhá genetické pestrosti. Zvyšuje šance, že potomstvo bude mít geny, které se osvědčí v měnícím se prostředí, že bude ušetřeno těch špatných. Klony onu vlastnost nemají, matka může vyprodukovat potomka, který se kvůli nepatřičné genetické výbavě neosvědčí a neobstojí.

To však stále ještě existenci pohlavního rozmnožování „nelegitimizuje“. „Pohlavní rozmnožování by muselo být dvakrát tak účinné jako klonování, aby výhody převážily nad jeho náklady,“ vysvětluje Stuart Auld. „Pokud má dát přirozený výběr přednost sexu, musela by matka buď produkovat dvakrát tolik dětí, nebo by její potomci museli být dvakrát tak dobří.“

Jiná výhoda pohlavního rozmnožování by mohla spočívat v lepší odolnosti proti nemocím, a právě oním směrem se autoři studie rozhodli dívat. Jak však zjistit, zda hypotéza sedí? Jak porovnat náklady a zisky dvou docela odlišných způsobů rozmnožování jinak, než „míchat hruška a jablka“?

Záchranné lano vědcům hodil organismus zvaný perloočka. Jejich rozmnožovací proces totiž problém výzkumníků rušil, perloočky se rozmnožují pohlavně i nepohlavně. To však těm, které vědci hostili v laboratoři, vyneslo nakažení bakterií Pasteuria ramosa, parazitem, který je největší hrozbou perlooček. Pokusem přitom vědci odhalili, že ty perloočky, které byly přivedeny na svět pohlavním rozmnožováním, byly dvakrát tak odolnější než jejich družky z nepohlavního rozmnožování.

„Tím, že jsme porovnali klony a pohlavní dcery téže matky, jsme zjistili, že pohlavně vyprodukovaní potomci jsou méně náchylní k nemocem,“ popisuje Auld. Parazité a jejich hostitelé jsou v nepřetržité válce a pohlavní rozmnožování pomáhá hostitelským organismům budovat imunitní obranu. Klonování poskytuje organismu o moc skromnější a méně účinné služby, jde-li o genetické úpravy podle potřeb okolí.

Podle autorů studie je právě to důvodem, proč evoluce pohlavní rozmnožování zachovala, navzdory jeho velké nákladnosti a náročnosti.

Autoři:




Nejčtenější

Pinned Down
VIDEO: Když Taliban útočí. Dokument ukázal boj očima vojáků

Úkol zněl zdolat dvě stě metrů a prozkoumat jeskyně. Reputace oblasti však nelhala, americké vojáky při obhlížení terénu překvapila talibanská střelba. Další...  celý článek

Dobrou chuť. Děti mají manželé Bridgesovi odrostlé, dům jim bez nich přišel...
VIDEO: Bizon jako domácí mazlík má svůj pokoj s televizí a místo u stolu

Má vlastní pokoj, rád se prý dívá na kreslené filmy, byl na svatbě za svědka svému živiteli a jednou ho málem zabil. Život s ním není jednoduchý, váží přes 1...  celý článek

Deprese může být přínosem, pokud se s ní naučíme zacházet.
Nový pohled na depresi. Dává nám šanci vybrat si lepší cíle

Je závažnou psychickou poruchou, doslova bere chuť k životu. Pohlížet na ni pouze jako na vadu však může být ošidné. Psychologové mění pohled na depresi. Podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.