Za kvalitnější sexuální život totiž ve výzkumu nazvaném Index štěstí: láska a vztahy v Americe loňskému roku poděkovalo přesně 50 procent mužů, ovšem pouze 29 procent žen. A zatímco více sexu v roce 2020 podle osobního vnímání zažilo 45 procent respondentů výzkumného týmu seznamky eHarmony, v případě respondentek to bylo pouze 29 procent.
Covid jako šance: budu sexuální koučka |
Podle vztahové terapeutky Nedry Glover Tawwabové přitom může mít i tak ostrý protiklad vysvětlení. Muži a ženy totiž mohou mít odlišné náhledy na to, co to je dobrý sexuální život. Pánové by tak totiž hodnotili především takový, který zahrnuje hodně sexu, tedy oplývá jeho frekvencí. „Ženy mohou mít jiný koncept,“ uvádí Tawwabová na serveru Insider. A dodává: „Mít sex neznamená nezbytně, že je váš sexuální život zdravý.“
Nebýt sám
V jiných ohledech se však muži a ženy shodli. Téměř stejné procento, 73 procent pánů a 71 procent dam, bylo rádo, že během pandemie měli toho druhého a nebyli sami. Překvapivých 58 procent zpovídaných poté uvedlo, že pandemická doba jejich vztah posílila. A 47 procent vyjevilo, že se za covidového roku o svém partnerovi nebo partnerce dovědělo pozitivní informace.
Nebude však pro dvojice „šok ze svobody“, kterou přinese očkování a uvolnění opatření, svého druhu hrozbou? „Nemyslím, že by nás čekaly masové rozchody,“ soudí Tawwabová, „mám za to, že prvek náklonnost lidi udrží pospolu a že se v post-pandemickém světě naučí navigovat.“ Fakt, že s oním druhým pandemií prošli a že se jim dokonce ve vztahu dařilo dobře, podle jejího mínění s očkováním nezahodí do koše.
Na 36 procent zpovídaných uvedlo, že vztah měl pozitivní dopad na jejich duševní zdraví. Když však odhrneme závoj onoho průměrného čísla, ukáže se, že to tvrdí 43 procent mužů, ale jen 29 procent žen. A že onen hold vztahu s věkem slábne. Životu ve dvou ho složilo 44 procent mužů a žen ve věku od jednadvaceti do čtyřiatřiceti let, 39 procent mezi pětatřiceti a čtyřiapadesáti lety a 26 procent starších pětapadesáti let.
Na 46 procent žen se doznalo k tomu, že tráví čas o samotě, u mužů to bylo o dvanáct procent méně.
Pohled z poloviny roku 2020
Dopady pandemie a „uvěznění“ lidí uvnitř bytů výzkumy lákají. Mezi ty nejautoritativnější patřila studie prestižního Kinseyho institutu vydaná již v červnu loňského roku v magazínu Leisure Sciences. Její výsledky spatřily světlo světa uprostřed bombastických zpráv o rostoucích prodejích sofistikovaných sexuálních pomůcek, o úspěchu a poptávce po sexuálních technologiích a o návštěvnosti pornostránek vystřelující do nebes.
Jak se pandemie a sociální opatření promítly do vašich sexuálních životů?
„Selektivní reportování o korporátních prodejích a stahování aplikací nabízí přinejlepším velmi částečný obraz o tom, co se děje v ložnicích,“ varovala práce. A opravdu, její souhrnná inventura byla docela jiná. Pandemie nás podle ní chuti na sex zbavovala.
Ihned po vypuknutí pandemie autoři studie zpovídali na 1 600 dospělých Američanů a Američanek. A opravdu, zjistili, že s první vlnou koronaviru stoupla četnost například sexuálních textových zpráv. Jenže též shledali, že ostatní prvky sexuálního života si tak dobře nevedly. Například 44 procent účastníků a účastnic studie mělo za to, že kvalita jejich sexuálního života klesla. Opačně vývoj vidělo pouze 14 procent. A klesla též frekvence sexu, i když ti, kdo se k sexu dostali, zkoušeli nové praktiky.
„Zdá se, že mnohá sociální omezení, která se během pandemie zavedla, významně narušila sexuální zvyky a obecnou kvalitu sexuálních životů lidí,“ uzavřela tehdy studie, mezi jejíž autora patřil i přední psycholog Kinseyho institutu Justin J. Lehmiller. Připouštěla však, že „navzdory oněm drastickým změnám je zjevné, že mnozí dospělí nacházejí kreativní cesty, jak podmínkám své sexuální životy přizpůsobit“. A že součástí vyrovnávání se s pandemickými restrikcemi je též využívání sexu jako náplně nově nabytého volného času.
