Studie zveřejněná v magazínu Personality and Social Psychology Bulletin nese příznačný název, jmenuje se Sex vám rozvazuje jazyk. Její autoři z izraelské Interdisciplinary Center Herzliya se v ní rozhodli ověřit, zda společná, sdílená intimní zkušenost opravdu vede ke sdílení osobních intimností. A vyšli hned ze tří pokusů, všech se účastnili nezadaní, heterosexuální muži a ženy mezi dvaceti a třiceti roky.
V prvním experimentu vědci ukazovali části dobrovolníků erotické, ovšem nikoli pornografické obrázky nahého muže a ženy. Druhá část se musela spokojit s neutrálními fotografiemi. Ty měly podobu ryb ve vodě, protože na nich pro většinu lidí nic sexuálního opravdu není. Po zhlédnutí se měli účastníci a účastnice pokusu pustit do konverzace ve dvojici prostřednictvím internetového chatu, vědci je ovšem vyzvali, aby svému protějšku vyzradili něco velmi osobního. Nejen vědci, ale i sami účastníci poté posuzovali, jak hluboko byla do osobnosti dotyčného či dotyčné sdělená informace vetknuta. A výsledek? Hlouběji dovnitř sama sebe sáhli ti dobrovolníci, které organizátoři pokusu předpřipravili erotickými snímky. Konzumenti rybích hrátek se příliš neodvázali.
Druhá studie byla obdobná a skončila s obdobnými výsledky. Vědci si i na ní ověřili, že nedávnou trapnou osobní historku vyzradili mnohem spíše ti dobrovolníci, jimž dopřáli erotickou scénku s Angelinou Jolie a Antoni Banderasem, než ti, kteří se museli spokojit s videem zaměřeným na „fyziologii a chování koček“.
Třetí pokus byl rafinovanější. První části respondentů totiž vědci pustili již vyzkoušenou erotickou scénku s líbáním a hlazením, jenže druhé intimní, ovšem nikoli erotický děj. Dvojice v klipu vedla velmi niternou konverzaci. I poté měli všichni zúčastnění se svým korespondenčním protějškem sdílet svůj nedávný trapný moment. A i tady byli mnohem otevřenější ti, kteří byli ke sdílení povzbuzeni sexuální intimitou.
Lidská potřeba sdílet s druhým
Autoři studie navíc dokonce vynášejí hypotézy, proč tak sex funguje. Proč dává prostor upřímnosti, mnohdy snad i nepřiměřené, nekontrolované. Může za to podle nich potřeba k někomu patřit. A právě k tomu sex u lidí, na rozdíl zvířat směřuje, je pro nás nejen nástrojem reprodukce, ale též způsobem, jak dosáhnout fyzického a psychického spojení mezi dvěma lidmi.
Ono teď již vědecky ověřené sdílení intimností po sexu je podle vědců vyjádřením hluboké lidské touhy být ve spojení s jinými lidskými bytostmi. Ano, cílem tohoto unikátního lidského jednání je blízkost a sounáležitost s druhými. Na vulgární individualismus zapomeňme, vzkazují vědci. Schopnost být ve vztahu s jinými lidmi byla a je pro přežití lidstva nezbytná. Bylo tomu tak zejména v jeho raných dobách, dlouhá staletí lidského vývoje pak tento imperativ vštípila lidskému podvědomí. Velmi mocným biologickým, emocionálním a psychickým mechanismem tak není jen sex, ale dokonce i myšlenky na něj.
