Za sexting, zasílání sexuálního obsahu, se považuje textová konverzace evokující sex, sexuálně explicitní, doručování částečně nebo úplně nahých fotografií, videí. Je stále rozšířenější. Dosavadní výzkumy se však na onen fenomén dívají především ve skupině teenagerů nebo mladých dospělých.
Práce týmu vedeného Josephem M. Currinem se proto rozhodla chopit se věkově rozkročenějšího vzorku.
Nový fenomén se na tradice neohlíží
Zahrnoval přes 460 mužů a žen ve věku od osmnácti do devětašedesáti let, průměrně jim bylo jednatřicet. Pětačtyřicet z nich se přihlásilo k tomu, že když se naposledy dopouštěli sextingu se svým partnerem, iniciovali ho. Zbytek, pětapadesát procent, reagoval.
Vědce zajímalo, jak to souviselo s jejich demografickými a jinými rysy. První závěr přitom zní, že studie vydaná v magazínu Sexual and Relationship Therapy nevyjevila, že by se iniciování sextingu řídilo genderovými rozdíly. Ženy a muži ho zahajovali více méně stejně často. Server Psychology Today proto studii řadí ke „stále rostoucím dokladům“, že tradiční sexuální scénáře, podle nichž jsou to muži, kdo usiluje o sexuální kontakt, přestávají platit.
Autoři studie přitom přicházejí s vysvětlením, proč tomu tak je. Jednoduše řečeno, sexting je novinkou, která se na tradice neohlíží. Dlouho zavedené rituály pro iniciování sexu, jako je flirtování, říkání si o polibek, dokonce rovnou o sex, mohou být zakořeněnější v tradičních genderových normách. Sexting je relativně novým fenoménem, proto se při něm jeho aktéři a aktérky nemusejí na staré normy ohlížet.
Zatímco gender vliv na zahajování sexuální mobilní komunikace neměl, věk ano. A zásadní. O sexting si říkali výrazněji častěji mladší respondenti a respondentky, s každým rokem věku navíc klesala pravděpodobnost jeho iniciování o tři procenta. A vliv měly i další faktory, vlastně bez překvapení. Sexuální konverzaci měli větší tendenci startovat ti muži a ženy, u nichž se sex nepojil s pocitem studu nebo nejistoty, a ti, kteří měli větší sklony si svého partnera nebo partnerku sexuálně objektifikovat.
Rozdíly podle stupně genderové rovnosti
Studie přitom přichází po rozsáhlé práci slavného a respektovaného Kinseyho Institutu, která se chlubí tím, že se rozhlíží mimo hranice západní Evropy a Severní Ameriky. „Je to první studie, která nám je schopná nabídnout vhled do používání technologií v sexuálních životech velkého počtu žen po celém světě,“ líčí vedoucí práce Amanda Gesselmanová z univerzity v americké Indianě. Zájem studie se týkal též sextingu, byť nejen. V hledáčku měl všechny mobilní aplikace a jejich používání pro sexuální účely.
Výzkum, jehož závěry přinesl magazín PLOS ONE, dokázal pokrýt více než 130 tisíc žen z celkem 191 zemí. Zjistil, že sexuální zprávy přijalo nebo poslalo na 58 procent zpovídaných žen. A nejen to. Ty ze zemí s vyšší genderovou nerovností se sextingu dopouštěly čtyřikrát více než jejich kolegyně, které žily v zemích s rovnějším genderovým nastavením.
„Naznačuje to, že konzervativnější myšlenky ohledně genderových rolí ženám nijak nezbytně nebrání v tom, aby se dopouštěly zapovězeného nebo tabuizovaného chování,“ komentuje zjištění profesorka antropologie z Kinseyho institutu Virginia Vitzthumová. A to podle jejích slov otevírá úplně novou cestu k výzkumu toho, jak se ženy snaží naplňovat své touhy a potřeby v rozličných společenských prostředích.
Nebyl to přitom jediný rozdíl mezi respondentkami. Ty ze zemí s větší nerovností používaly aplikace, aby zlepšily své sexuální vztahy. Jejich kolegyně z druhé skupiny států k tomu, aby se o nich dověděly víc, popisuje zpráva univerzity v Indianě.
