Sklerózu si spojujeme se stářím a špatnou pamětí, zahrnuje však celou řadu

Sklerózu si spojujeme se stářím a špatnou pamětí, zahrnuje však celou řadu chorob a některé z nich do pozdního věku nečekají. | foto: Profimedia.cz

Skleróza není jenom zapomínání. Může to být i krutý zabiják

  • 3
Bývá spojována se špatnou pamětí, ve skutečnosti však může mít skleróza mnoho podob. Bohužel, jednu horší než druhou, ať už jsou narušovány buňky v mozku a míše jako při roztroušené skleróze nebo kornatí tepny jako při ateroskleróze.

Když o proslulém fyzikovi Stephenu Hawkingovi uslyšíme, že má amyotrofickou laterální sklerózu, neměli bychom si začít myslet, že si nic nepamatuje. Naopak, myslí mu to velice dobře, je ředitelem střediska teoretické kosmologie na univerzitě v anglické Cambridgi a bez přehánění se o něm dá říci, že je géniem. Ochrnutým géniem, protože nemoc, kterou trpí, vede k paralýze celého těla.

Amyotrofická laterální skleróza postihuje šest lidí ze sta tisíc. Je nevyléčitelná a postupně při ní ochrnuje tělo. Zanikají totiž buňky v míše, takže ochabují kosterní svaly, nemocný postupně přestane být schopen hýbat se, intelektuální funkce však nemá nijak narušeny. Smrt přichází obvykle během tří až pěti let.

Hawking, který se o svém onemocnění dozvěděl v roce 1963, když mu bylo 21 let, měl štěstí, za ním se ještě nedostavila. Postupně ovšem musel začít chodit o holi a pak mu zbylo jen kolečkové křeslo. Po zánětu plic v roce 1985 přišel o hlas. S okolím se dorozumívá jen díky psaní na počítači, který ovládá lícním svalem, jediným, který ještě má pod kontrolou. Ze seznamu slov vybírá ta, která chce zařadit do věty. Napsané texty čte hlasový syntezátor.

Roztroušené příznaky

"Skleros" je "tvrdý"

Proč mají tak odlišné nemoci společný název skleróza? Slovo "skleros" totiž znamená řecky "tvrdý" a pacienti se při těchto chorobách potýkají s tvrdnutím tkáně, až už je to v mozku nebo v cévní stěně.

Zcela jinou "sklerózou" je ta, jíž se odborně říká roztroušená. I při ní bývá paměť v pořádku. Roztroušená skleróza je nevyléčitelná porucha imunity, při níž se lidský imunitní systém začne ze zatím neznámé příčiny plést a napadá vlastní buňky v mozku a v míše, které pak přestávají být schopny vést nervové signály.

Tím se mimo jiné narušuje fungování smyslových orgánů a koordinace práce svalů. Vytvářejí se chorobná ložiska roztroušená v různých místech v mozku. Příznaky choroby jsou rovněž roztroušené po celém těle – může to být obrna nohou, závratě, mravenčení v nohách či zhoršení zraku. Když se takto nemocní lidé pohybují po ulici, bývají vzhledem k příznakům někdy mylně považováni za opilé.

Roztroušená skleróza má široké rozpětí výskytu 2 až 150 nemocných na sto tisíc obyvatel. Napadá nejčastěji lidi ve věku 20 až 40 let, ženy více než muže. Přestože lékaři neumějí odstranit příčinu choroby, dokážou alespoň zmírňovat její projevy. Nemocní se tedy mohou dožít téměř stejného věku jako běžná populace, bohužel však často jako invalidé.

Největší vrah ve vyspělých zemích

Nejčastější sklerózou je ateroskleróza neboli kornatění tepen. Podepisuje se na ní náš životní styl, který se vyznačuje obrovským přísunem tučných jídel, z nichž se pak tukové látky a hlavně cholesterol ukládají do stěn krevních tepen a zužují je. Tepna přestává být pružná, průtok krve v ní se omezuje. Orgány v těle pak nemají dostatečný přísun kyslíku a poškozují se. Náhlé ucpání tepny může způsobit srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici. Riziko zvyšuje kouření, protože poškozuje vnitřní výstelky tepen a tukové částice se pak snáze dostanou do jejich stěn.

Zatímco začátkem 20. století byla ateroskleróza velmi vzácná, dnes má v Evropě a Severní Americe na svědomí zhruba polovinu všech úmrtí. Někdy může dlouhodobě snížit protékání krve mozkem a jeho zásobování kyslíkem. V tomto případě nemocný ztrácí rozumové schopnosti a zapomíná. Pak se ateroskleróza opravdu rovná "skleróze", jak ji laicky chápeme.