1. Leonardo da Vinci: Mona Lisa
Vzali si ho někam na focení, tvrdila stráž pařížského Louvru onoho srpnového dne roku 1911 návštěvníkovi, který jí přišel zaskočeně sdělit, že nenašel slavný da Vinciho obraz tam, kde by měl být. Milovník umění se nakonec prodral až k samotnému vedení muzea, aby se ukázalo, že obraz byl ve skutečnosti ukraden.
Policie šla nejdřív po básníkovi Guillaumu Apollinairovi, který kdysi vyzval k vypálení Louvru. Po jeho výslechu byla nasměrována na Pabla Picassa, oba však byli nakonec propuštěni. Dva roky poté se ukázalo, že obraz odcizil zaměstnanec muzea Vincenzo Peruggia: přišel do muzea během normálních otvíracích hodin, sundal obraz, schoval se s ním v kumbále s košťaty a po zavření muzea odešel s obrazem pod pláštěm.
Peruggiovy motivy byly vlastenecké, jako Ital mínil, že by se měl obraz vrátit do italského muzea, podle jiné verze ale obraz ukradl proto, že by se po ztrátě originálu zvýšila hodnota kopií, které vlastnil jeho přítel. Peruggia malbu schovával dva roky u sebe doma, pak ale propadl netrpělivosti a vydal se ji prodat florentské galerii Uffizi. Vlastenecký akt prý ocenili, ale nepochodil. O obraz přišel, Mona Lisa byla vystavována po celé Itálii, aby se vrátila do Louvru.
2. Jan van Eyck: Spravedliví soudci
Je to dramatický příběh. Obraz famózního autora olejomaleb zmizel z gentské katedrály Saint Bavo jedné dubnové noci roku 1934, místo něj ležel lísteček se vzkazem "Odňato Německu podle Versailleské smlouvy", který narážel na to, že do Gentu se obraz vrátil ve dvacátých letech z Berlína, kam byl převezen během první světové války.
Několik dní poté obdržel gentský biskup nabídku na výkupné ve výši milion belgických franků, který však belgický stát odmítl vyplatit. Vládní komise nakonec se zlodějem udržovala čilou korespondenci, celkem si obě strany vyměnily jedenáct dopisů, Spravedlivé soudce však nevydal.
Jan van Eyck: Spravedliví soudci
Naděje se ozvala 25. listopadu 1934, kdy zemřel muž jménem Arsène Goedertier. Ničím zajímavý muž, jehož jméno se však mělo stát slavným. Jen já vím, kde ten obraz je, zašeptal totiž na smrtelné posteli svému právníkovi a prozradil mu, kde najde obálku s informací. Na dotyčném místě našel advokát kopie některých dopisů, jimiž si pachatel říkal o výkupné. Jde-li však o místo, kde je obraz, obsahoval nález pouze tento vzkaz: "Leží na místě, odkud ho nemůžu ani já, ani nikdo jiný, odnést, aniž by se vzbudil rozruch."
Poté oznámil právník nález policii a ta konstatovala, že Goedertier byl skutečně pachatelem. Objevily se však spekulace, že dílo nemohl z katedrály odnést sám, ale i hlasy, které tvrdily, že ví, kde obraz leží. Úřady provedly v katedrále rozsáhlá pátrání, pomocí rentgenových paprsků zkoumali specialisté celou budovu až do deseti metrů pod zemí. Neúspěšně. Má se za to, že obraz byl zničen, dodnes je však pořád jeden gentský detektiv vyčleněn na to, aby po něm pátral dál.
3. Rembrandt van Rijn, Jan Vermeer, Édouard Manet a další
Byla to největší krádež uměleckých děl v historii. V březnu roku 1990 zloději ukradli z bostonského Isabella Stewart Garnder Museum celkem třináct děl v hodnotě 300 milionů dolarů (6 miliard korun podle aktuálního kurzu). Bylo mezi nimi pět maleb, jejichž autorem byl Eduard Degas, tři Rembrandtova díla, malby Govaerta Flincka, Jana Vermeera, Édouarda Maneta, staročínská váza a dekorativní orel z napoleonské Francie.
Do muzea přišli dva muži v policejních uniformách po půlnoci, vysvětlili, že dostali hlášení o rušení nočního klidu v sousedství. V budově byli v onu dobu dva strážní, oba se pachatelům podařilo spoutat. "Proč mě zatýkáte?" ptal se hlídač. "Nikdo tě nezatýká," vysvětlili mu fingovaní policisté, "tohle je loupež. Nedělejte problémy a nic se vám nestane." Loupež trvala jednaosmdesát minut a pachatelé nosili lup do auta nadvakrát.
Muzeum nabídlo za informaci vedoucí k nalezení děl pět milionů dolarů, FBI sledovala několik stop, k ničemu to však nebylo. Na stěnách muzea však dodnes visí několik prázdných rámů, zčásti jako hold ukradeným skvostům, zčásti jako výraz víry, že se malby ještě podaří najít. Před rokem FBI prohlásila, že nejspíš zná identitu lupičů a že má za to, že obrazy byly asi prodány zkraje druhého tisíciletí ve Filadelfii.
4. Edward Munch: Výkřik
Existuje ve čtyřech variantách a při aukcích trhají prodeje všech čtyř verzí rekordy, například pastelová verze obrazu Výkřik expresionisty Edwarda Muncha z roku 1895 byla před dvěma lety v síni Sotheby koupena za 120 milionů amerických dolarů (dnes by to bylo 2,4 miliardy korun).
O Munchovy Výkřiky se však nezajímají jen milovníci umění a boháči, ale též zloději. V roce 1994 ukradli verzi norské Národní galerie lupiči, kteří za sebou nechali vzkaz "Děkujeme za špatnou ostrahu". Galerie odmítla vyplatit výkupné, norská policie ve spolupráci s britskou však o několik málo měsíců později pachatele zatkla a obraz nalezla neporušený.
Munchův výkřik se nakonec do Osla vrátil, i když poškozený.
Relativní štěstí mělo i Munchovo muzeum v Oslu, odkud zloději ukradli v roce 2004 verzi Výkřiku z roku 1910 a obraz Madonny od téhož malíře. I tyto pachatele policie zatkla, po dvou letech pátrání nakonec nalezla i obě díla, která byla poničena méně, než se čekalo.
5. Vincent van Gogh: Vlčí máky
Takové štěstí nemělo káhirské Mahmoud Khalil Museum, odkud v roce 2010 zmizel obraz Vincenta van Gogha Vlčí máky, jehož cena má sahat až k 55 milionům dolarů (dnešní 1,1 miliardy korun). Za krádež mohl kromě zlodějské nenechavosti také žalostný stav zabezpečení muzea, z třiačtyřiceti kamer, které ho měly střežit, totiž onoho dne nefungovalo plných šestatřicet.
Obraz, který měl van Gogh namalovat v roce 1887, tři roky před svou sebevraždou, se dosud nenašel, egyptský miliardář Naguib Sawiris nabízí za informaci, která by k nalezení vedla, odměnu 175 tisíc dolarů
6. Pablo Picasso: Holub s hráškem
Bylo jich celkem pět, kromě Picassova Holuba s hráškem ještě Pastorále od Henriho Matisse, Olivovník u l'Estaque Georgese Braqua, Žena s vějířem Amedea Modiglianiho a Zátiší se svícny Fernanda Légera. Obrazy v celkové hodnotě asi 2,6 miliardy korun ukradl v roce 2010 zloděj, jehož sice policie rok poté vypátrala i s mužem, který stál v pozadí loupeže, obrazy ale ne.
Organizátor loupeže tvrdil, že zpanikařil a obrazy vyhodil do popelnice, policie mu to však nevěří. Přesto se obrazy dosud nenalezly. "Oněch pět maleb je neprodatelných, takže zloději, pánové, jste imbecilové, teď je tedy vraťte," vyzval pachatele prezident Association du Palais de Tokyo, Pierre Cornette de Saint-Cyr.
7. Pablo Picasso, Claude Monet a další
I tohle byl velký lup: Harlekýnova hlava Pabla Picassa, Most Waterloo a Most Charing od Claude Moneta, ale též Henri Matisse, Paul Gauguin, Meyer de Haan a Lucian Freud. Spolu s dalšími díly malířů avantgardy je muzeum vystavovalo na počest svého dvacetiletého výročí. Podle ředitele instituce šli zloději v roce 2012 po nejcennějších exponátech, ukradená díla měla celkem hodnotu stovek milionů eur. Policie poukázala na výjimečnou dovednost pachatelů.
Zloději však nakonec byli v Rumunsku zatčeni, podle policie velel svým pěti společníkům Radu Dogaru. Kompletní úspěch to však nebyl, Dogarova matka úřadům řekla, že všechny obrazy spálila, aby se zbavila důkazů. U soudního líčení to později popřela, vzorky popela z ohniště však vyšetřovatelům prozradily, že obsahují látky pocházející z doby, kdy byly obrazy namalovány.
