Butch Cassidy a Sundance Kid: příběh s nejasným koncem
Nehynoucí popularitu jim dal snímek s Paulem Newmanem a Robertem Redfordem, Harry Alonzo Longabaugh (Sundance Kid) a Robert Leroy Parker (Butch Cassidy) však byli slavní ještě za svého života. Chlubili se totiž nejdelší sérií loupeží a přepadení v americké historii. Buch Cassidy zahájil svou zločinnou dráhu dříve než jeho pozdější parťák, hned zkraje osmdesátých let devatenáctého století, vybudoval si celou skupinu Wild Bunch, do níž v polovině devadesátých let naverboval Sundance Kida.
S Pinkertonovými detektivy v zádech řádil Cassidy a Kid až do roku 1908, kdy měli být zabiti vojáky v Bolívii poté, co obrali kurýra převážejícího výplaty dělníků z důlní společnosti u San Vicente. Že se však jednalo právě o ně, se nikdy nepotvrdilo, a verzí o jejich osudu je víc. Podle jiných svědectví oba žili pod falešnými jmény v Utahu a zemřeli až ve třicátých letech.
Frank a Jesse Jamesovi: žádní Robinové Hoodové
Sourozenecké duo psanců z Divokého západu samozřejmě nemůže chybět. V době americké občanské války byli členy konfederačních geril, po ní už z vlaku zločinu nehodlali vyskočit: od roku 1866 loupili banky, okrádali na železnici i v dostavnících, vraždili. Díky tisku měli renomé lupičů, co dávají peníze chudým, byl to však jen mýtus.
V roce 1876 se podařilo státu pochytat při obřím zátahu většinu jejich gangu, o šest let později jeden ze zbylých členů gangu zastřelil Jesseho Jamese. Pět měsíců poté se Frank, zničený nepřetržitým schováváním a prcháním před detektivy, vzdal. Nikdy však nebyl za žádný zločin odsouzen a užíval si klidného života, živil se jako prodavač lístků v divadle, prodavač obuvi či telegrafista, zemřel v roce 1915.
Nathan Leopold a Richard Loeb: jsme nadlidé a spácháme dokonalý zločin
Tihle dva pánové byli z lepší společnosti: Nathan Leopold mluvil patnácti jazyky, byl expertem na ornitologii, chodil na práva v Chicagu a plánoval přestup na práva na prestižnější Harvard. Richard Loeb ve škole přeskočil několik tříd a v sedmnácti se stal nejmladším absolventem michiganské univerzity v historii. Oba z bohatých rodin, velmi inteligentní, bystří.
Právě proto snad Leopolda začal fascinovat Nietzscheho koncept Übermenschen, nadčlověka. My takoví jsme, jsme nadlidé, přesvědčil Loeba. A nadčlověk má právo na vše, nemají jej svazovat žádné restrikce, morální normy, právní zákony. Rozhodli se to otestovat. Nejprve začali drobnými vandalskými akty, vyzkoušeli i žhářství, nikdo si toho ale nevšiml, nedostalo se jim mediální pozornosti, kterou chtěli. Proto se rozhodli spáchat těžký zločin – perfektně, bez chybičky, vycizelovaně. Dokonale.
V květnu roku 1924 unesli čtrnáctiletého chlapce, jehož předtím dlouho vybírali, zabili ho a odhodili na stejně tak pečlivě vybraném smetišti. Udělali vše potřebné k znesnadnění jeho identifikace, ničili důkazy, vyráběli falešné, zametali stopy a vytvářeli nepravdivé. Leopold měl tolik sebedůvěry, že sám nabízel detektivům a policistům, jak se vražda asi odehrála. Jenže detektivové našli poblíž schovaného těla brýle. Netypické brýle. Vlastně je v Chicagu zakoupili pouze tři zákazníci – jedním z nich byl Leopold. Při následných výsleších se přiznal nejprve Loeb, jeho kumpán po něm.
Soudní proces se stal mediální událostí, i proto, že Loebova rodina angažovala tehdejší právnické eso Clarence Darrowa, jinak obhájce dělnických radikálů a socialistů. Jeho dvanáctihodinová řeč proti trestu smrti a nelidskému justičnímu systému Spojených států byla údajně jeho nejpůsobivějším projevem u soudu. Oba obžalovaní odešli s doživotními tresty. Loeb byl ve vězení zabit jiným trestancem, Leopold byl v roce 1958 propuštěn.
Bonnie Parker a Clyde Barrow: rokenrol za Velké deprese
Ženy bývají ve zločinných párech těmi chytřejšími„Žena je ve zločineckých dvojicích muže a ženy tou chytřejší částí,“ říká Eva Gavrilova z turínské univerzity. Po šetření detailních archivů americké FBI, které se týkaly majetkových zločinů, jako jsou loupeže či krádeže, zjistila, že ženy ze zločineckých dvojic měly menší riziko, že budou polapeny. Podle vědkyně je to proto, že byly chytřejší než muži – a to je zase způsobeno paradoxně předsudky. „Muž si totiž myslí, že když si za parťáka vybere ženu, riskuje více, než kdyby zvolil muže. Proto dbá na to, aby si vybral skutečně tu pravou, a to ho nakonec dovede k tomu, že zvolí ženu, která je chytřejší než on,“ vysvětluje. |
I tohle je povinná položka našeho výčtu. Ona původně výtečná studentka, která vyhrávala soutěže v recitaci, nakonec ale skončila jako rozvedená servírka žijící s matkou v Dallasu, jehož provinčností a nudou, stejně jako vlastní samotou, trpěla. On z extrémně chudé rodiny, pro kterou bylo největším sociálním úspěchem, když se vzmohla na stan – a nemusela tak spát pod dodávkou. Měl pár legálních zaměstnání, nakonec ho ale osud nevyhnutelně zavedl za mříže – a na svobodu se vrátil jako zcela jiný člověk, jistě i proto, že tam poprvé zabil, připravil o život vězně, který se jej pokusil znásilnit.
Jejich jevištěm byla Amerika omráčená Velkou depresí a jejich rokenrolová jízda trvala od roku 1931 přes dva roky. Během ní zabili několik policistů, ale i civilistů, vykradli přes deset bank, ale též malých obchodů a benzinových stanic a zvládli vysvobodit několik trestanců z easthamské věznice v Texasu. A stali se popovými ikonami své doby, to když policie v jednom z úkrytů jejich gangu nalezla sérii stylizovaných fotek: sexy Bonnie se zapálenou camelkou v ruce, Bonnie míří na Clydea puškou, Clyde s vystaveným zbrojním arzenálem gangu…
Fotky nalezené policií udělali z Bonnie a Clydea hvězdy.
Na scéně ale nebyli sami, v jejich stopách šel s buldočí tvrdohlavostí někdejší Texas Ranger Frank Hamer. V květnu 1934 dosáhl svého cíle, v přestřelce v Lousianě byl mladý pár provrtán kulkami.
Dvojčata Krayovi: kriminální celebrity
Zatímco většina doposud představených dvojic měla status společenských psanců, uprchlíků, pronásledovaných detektivy, identická dvojčata Ronald Ronnie Kray a Reginald Reggie Kray se vypracovala do jiné společenské vrstvy. Od mládí tvrdí, oba výteční boxeři, zocelení životem na divokých ulicích londýnského East Endu, který sedl jejich násilným povahám. Jejich gang s názvem The Firm (Firma) vraždil, loupil, bral výpalné. Měli však podnikavého ducha, za peníze z trestné činnosti si během padesátých let pořídili několik nočních podniků, z dělnického East Endu se samozřejmě přesunuli do naleštěného, měšťáckého West Endu.
Rony a Reginald Krayovi. Rony byl o to nevyzpytatelnější, že trpěl paranoidní schizofrenií.
A o dekádu později už byli jeho celebritami: stýkali se s poslanci, s lordy, obchodníky a továrníky, přijímali návštěvy hereček, setkali se s Frankem Sinatrou, fotili je přední fotografové. Dopřávali bulváru palcové titulky, například když měl mít Ron sexuální poměr s konzervativním politikem lordem Boothbym a labouristickým zákonodárcem Tomem Dribergem. Obě údajné aféry pomohly udržet obě hlavní politické strany na uzdě, pokud jde o policejní vyšetřování kriminálních aktivit Krayových. (Byla to ale jen pojistka, kvůli jejich moci a násilí si proti nim beztak nikdo nedovolil svědčit.)
Věčně ale jejich westendské kralování trvat nemohlo. Za jejich pádem stál zapálený inspektor Scotland Yardu Leonard Read: trpělivě skládal důkazy a v roce 1968 sklapl past. Oba bratři byli odsouzeni na doživotí. Podle některých zpráv tím ale jejich byznys neskončil, ještě v roce 1985 měli dodávat bodyguardy hollywoodským celebritám, na osmnáct jich prý zajistili svému starému známému Sinatrovi.
Bratři Menendezovi: zločin uprostřed bohatství
Joseph Lyle Menendez a Erik Galen Menendez se narodili do naprosto jiného sociálního prostředí než předešlí aktéři zločinu: vyrůstali v Beverly Hills v bohaté rodině vysoce postaveného manažera, chodili na nejlepší školy. Přesto jim to nestačilo, měli za to, že mohou mít víc – jen rodiče stáli v cestě. Proto je v srpnu 1989 zastřelili.
Že něco nesedí, věděla policie od začátku, dostatečný důkaz ale neměla. Nebyl jím ani rozmařilý život obou sourozenců po neštěstí, během jednoho roku zvládli utratit milion dolarů. Věc se provalila, až když se Erik svěřil psychologovi a Lyle lékaři vyhrožoval, ať mlčí. Oba dostali doživotí, ve vězení jsou dodnes. Kauza nebyla neproblémová, řešilo se samozřejmě, zda psychologovo ohlášení policii může být, protože se jednalo o porušení lékařského tajemství, připuštěno jako důkaz. Soud rozhodl, že ano, protože Lyleho výhrůžky násilím důvěrný vztah pacient – lékař zrušily.
