Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Šlo skoro o život, říká český účastník extrémního závodu v Patagonii

aktualizováno 
Byli vydáni napospas divoké přírodě a nemilosrdnému počasí. Vichr, déšť a mlha, cesta buší, džunglí i po ledovci, pádlování ve fjordech. Devátého ročníku extrémního závodu Wenger Patagonia Expedition Race se přitom poprvé v historii zúčastnil i český dobrodruh. "Ten závod je šílený," říká Pavel Paloncý.

"Občas jsme zvolili rychlejší postup vodou, než abychom si klestili cestu buší," říká Pavel Paloncý, člen týmu Four Continents na Wenger Patagonia Expedition Race 2011

V úterý 8. února se vydal v chilském národním parku Torres del Paine na trať v mezinárodním týmu Four Continents, spolu s Tazmanem Lawriem z Kazachstánu, Andrém Vogelem z Austrálie a Američankou Paulette Kirbyovou. "Všichni jsme se potkali až tři dny před závodem, předtím jsme se dohromady naživo neviděli," říká.

Ještě před startem však kvůli náročnosti závodu musely týmy doložit výborný zdravotní stav, včetně vyšetření EKG, a demonstrovat, že ovládají záchranné postupy na mořských kajacích.

Na prvním úseku na ně čekalo šedesát kilometrů na kole. A nebyla to projížďka jen na rozehřátí. "Asi po 20 kilometrech jízdy přišel pod horským sedlem poryv větru. Šedá hradba se blížila závratnou rychlostí, vichr mi zarýval kamínky do kůže, nakonec mě srazil z kola, vlekl tři metry po zemi. Stačil jsem si jen krýt obličej, moje kolo se vzneslo," popisuje Pavel Paloncý.

"Když se nápor větru uklidnil a ohlédl jsem se, viděl jsem spoušť. Kolo bylo deset metrů za mnou a ještě níž se váleli v oblaku prachu další závodníci. Naštěstí jsme neměli žádná vážná zranění, pouze odřeniny, Paulette ale měla ze zadního kola osmu. Provizorně jsme ji narovnali a po necelých šesti hodinách dorazili v silném větru do cíle první etapy."

Divočinou, která ani nemá jméno

Právě kvůli vichru byla odložena jízda na kajaku a vodní trať zkrácena na pětačtyřicet kilometrů. Družstvu Four Continents ale kajak sedl a mělo jeden z nejrychlejších časů.

Nácvik záchranných technik na mořských kajacích před závodem (T-rescue)

Nácvik záchranných technik na mořských kajacích před závodem (T-rescue)

Přívětivější tvář závodu však vzala za své už v noci, kdy závodníky čekalo putování patagonskou divočinou. "Letos se závod odehrával na východním pobřeží Patagonie, v oblasti tak odlehlé, že některá údolí vůbec neměla jméno. Stavitel je musel pojmenovat sám, aby vůbec šlo trať popsat," líčí Pavel Paloncý.

Týmy si klestily cestu bohatou vegetací, vyhýbaly se skalním útesům, s pomocí lan zdolávaly ledovcové řeky. Nekonečná buš, skály, jezera plná ledovcových ker a tak pořád dokola. A do toho se začala v celé své nemilosrdnosti odhalovat tamní příroda.

Patagonie vytahuje drápy

"Přišlo to právě před horským postupem přes sedlo Paso Profundo. To jsme už za sebou měli dvě noci, ale naspáno jen něco přes čtyři hodiny. Kvůli vichru, dešti a mlze jsme sedlo našli jen díky směru na buzole. I postup na další kontrolu byl opravdovým peklem. Šestnáct kilometrů po hraně fjordu strmým svahem neprostupnou buší. Občas se objevil útes a vy jste měli dvě možnosti: vyškrábat se nad útes, nebo plavat v třináctistupňové vodě ve fjordu. Rubali jsme to svahem, do vody se nám tentokrát nechtělo," vzpomíná český závodník.

Celý trek v délce 73 kilometrů tak trval nejrychlejším týmům 48 hodin, dvakrát víc, než organizátoři očekávali. Tým Four Continents se na trati bohužel zdržel déle, než pravidla dovolovala, proto ze hry o umístění vypadl.

EXPEDITION RACE

Wenger Patagonia Expedition Race je závod čtyřčlenných týmů. Musí být vícedenní a nonstop (alespoň tři dny a noci) a musí obsahovat alespoň tři ze základních sportovních disciplín, mezi něž patří kolo, běh/trek, voda, horolezectví, ski a dovednostní disciplíny.

Letošní ročník měl být původně dlouhý 600 kilometrů, nakonec závodníci absolvovali 503 kilometrů. Závod zahrnoval jízdu na kole, kajaku a treky.

Větší štěstí však neměla ani úspěšnější družstva. Po treku absolvovala šedesátikilometrovou trasu na kajaku mezi krami, aby je čekalo 191 kilometrů buší. Prvním dvěma týmům trvalo zdolání úvodních 73 kilometrů plných 49 a 54 hodin. Přišly tím o šanci dokončit trať v limitu a navíc nebyly ani pak schopny pokračovat v cestě, byť jen kvůli dokončení závodu. Ostatní skupiny uvěznila ještě několik kilometrů předtím rozvodněná řeka.

Tváří v tvář pekelným podmínkám se však nakonec organizátoři rozhodli závod přerušit a restartovat na závěrečné cyklistické etapě dlouhé 188 kilometrů. Mezitím však museli transportovat do nemocnice dánský tým, jehož členka trpěla akutní hypotermií.

Poslední etapu tak symbolicky odjelo i družstvo Pavla Paloncého. "Po předchozím pekle to byla asi nejlehčí cykloetapa mého života," říká český jezdec. Do cíle v národním parku Pali Aike, přímo v kráteru vyhaslé sopky, dojel v úterý 15. února nejrychleji profesionální tym Adidas Terrex. Na Wenger Patagonia Expedition Race zvítězil už potřetí.

Šílená akce šílených lidí

"Patagonie je uhrančivá. Nejdřív vás okouzlí, pak vám ale autoritativně ukáže, že s ní nic nesvedete. Tady je pánem počasí. Když je hnusně, neudělá s tím nic ani nejmodernější technika," shrnuje své dojmy český závodník.

"Celý ten podnik je neuvěřitelný. Stavitel trati je šílený, protože posílá závodníky do míst, kde kromě něj pravděpodobně nikdo nikdy nebyl. A závodníci jsou šílení, my speciálně, protože jsme do toho šli, aniž bychom se předtím viděli. Ale bez šílených lidí by šílené věci prostě neexistovaly," říká Pavel Paloncý.

Autoři: ,


Nejčtenější

Chci karavan a zběsilé jízdy po světě, říká MOgirl Dreya

Jsem sarkastická a tvrdohlavá, říká MOgirl Dreya.

Sarkastická, tolerantní a empatická, ale též tvrdohlavá a zbrklá. Tak se vidí MOgirl Dreya.

Lobotomii v USA podstoupilo 40 tisíc lidí. Ničila životy

Walter Freeman a James Watts přinesli lobotomii do Spojených států. Postup...

Byly to nešetrné zákroky bez sterilních podmínek. Profesor Walter Freeman jich zvládl desítky týdně. Byl showman,...



VIDEO: Seriál Jiné tváře lásky vás provede světem prostituce v Česku

Koncem devadesátých let bylo Česko rájem prostituce. Dnes počty prodejných žen...

Každý den je v Česku připraveno prodávat své tělo v průměru na deset tisíc žen. „Škála je velká. Od holek bez dokončené...

Stelete si postel? Máte víc sexu i přátel, tvrdí výzkum

Naše ranní ložnicové návyky o nás prozradí víc, než myslíme, tvrdí studie.

Jako by ostrým řezem dělil společnost na dvě opravdu odlišné skupiny. Jako by to nebyl jen pouhý ranní návyk. S tím,...

Siláci tahali kamion, zvedali auta. Českým mistrem se stal Jiří Tkadlčík

Je to jednoručka, ale jiná, než jakou znáte z fitka.

Má četné mezinárodní úspěchy, je legendou českých strongmanů, proto byl favoritem. Oprávněně. Jiří Tkadlčík první český...

Další z rubriky

VIDEO: Jak náročný je wakeboarding, otestovala naše redaktorka

Wakeboard můžete v čechách vyzkoušet už dvacet  let

Nejtěžší je překonat strach a uvolnit se. Při dvou trénincích týdně se dá jízda na wakeboardu naučit za jednu sezonu,...

Neznámé sporty: buzkaši v Afghánistánu zakázal Tálibán

Mnoho mladých jezdců při buzkaši neuvidíte. Hráč musí vyzrát.

Vypadá impozantně, divoce, nespoutaně. A drsně. Na bojišti zápolí až stovky jezdců na speciálně vycvičených koních. O...

VIDEO: Ester Ledeckou thajský box baví, má děsné rány, říká její trenér

Petr „Pino“ Ondrus se pripravuje na prosincovy XFN

Chystá se na MMA zápas s Jamiem Sloanem, do klece vleze 6. října na dvanáctém galavečeru XFN v Plzni. „Připravuju se...

Najdete na iDNES.cz