Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vzhůru na sociální sítě, vyzývá seniory studie. Zlepší jim prý kondici

aktualizováno 
Zvýší sebevědomí, kognitivní schopnosti, dají pocit pohody a obecně zlepší duševní zdraví. Aktuální výzkum pěje na sociální média ve vztahu se starými lidmi jen chválu. Dokážou jim prý dát druhý dech, a to proto, že člověk je společenský tvor.

Sociální sítě mohou dát seniorům druhý dech. | foto: Profimedia.cz

„Znovu vnesl do mého života legraci,“ zářila po výzkumu jedna z jeho účastnic, sedmdesátiletá matka šesti dětí a prababička třiadvaceti vnoučat Margaret Keohane ze Somersetu. A dodávala v superlativech: „Každý vám řekne, že jsem jiný člověk. Zhubla jsem. Předtím jsem měla šedé vlasy, teď jsem blond, znovu jsem se začala starat o to, jak vypadám.“ Dřív prý měla pocit, že se její životní rytmus zpomaluje, zase ale údajně nabral otáčky.

V rámci dvouletého projektu vědci rozdali lidem ve věku od šedesáti do pětadevadesáti let na jihozápadě Anglie a ve střední Itálii počítače a naučili je zacházet se sociálními médii. Kromě nich sledovali odborníci kontrolní skupinu, která internet k dispozici neměla.

Izolovaní lidé jsou snadnější obětí nemocí

Při závěrečném hodnocení zjistili, že se účastníci pokusu cítili méně izolováni, protože byli skrze internet častěji v kontaktu se svými příbuznými a známými. To by nebylo překvapivé, více však vědci zpozorněli, když zjistili, že si dotyční vedli lépe dokonce i při testech kognitivní kapacity a osobnostní identity. Další dokonce, byť subjektivně, uváděli, že se cítí lépe nejen duševně, ale i fyzicky.

„Lidé jsou společenští tvorové,“ komentoval výsledky Thomas Morton z exeterské univerzity, který vedl anglickou část výzkumu, „není překvapivé, že máme tendenci být zdravější, když jsme v kontaktu s ostatními. Překvapivé ale je, jak důležitá jsou sociální spojení pro kognitivní a fyzické zdraví.“ Společensky izolovaní lidé či ti, kteří zažívají dlouhodobou odloučenost, jsou náchylnější k nemocem a sešlosti.

Studie zjistila, že asi tři čtvrtiny účastníků oceňují e-mail a Skype. Facebook naproti tomu hodnotila kladně méně než polovina, i když právě Margaret Keohane ho považuje za výtečný způsob, jak udržovat kontakt se svými mladšími příbuznými. „Všichni mí vnuci jsou na Facebooku,“ líčila.

Server theguardian.co.uk dodává, že stárnutí populace je potíží moderní doby. Zatímco v roce 2010 tvořili lidé starší pětašedesáti let sedmnáct procent evropských obyvatel, v roce 2060 to bude třicet procent.

„Myslím, že potřebujeme překročit koncept počítačů a místo nich začít používat tablety, které se používají intuitivněji a jednodušeji, a zaměřit se na aplikace jako Skype, které lidem bezprostředně ukazují, že být on-line může zlepšit kvalitu života,“ dodává k výzkumu Emma Greenová z anglického domova důchodců, kde výzkum probíhal.

Sami, ale ne opuštění

Otázce společenských vztahů a přátelství se věnuje též aktuální výzkum otištěný v magazínu Personality and Social Psychology Bulletin. Jeho autoři do něj v letech 1991 až 2012 zahrnuli téměř 286 tisíc dětí od deseti do dvanácti let a porovnávali, nakolik se během dvaceti let proměnil pocit opuštěnosti, ale též faktický počet přátel zpovídaných. Výsledky vykázaly paradox: v roce 2012 žáci udávali méně přátel než jejich kolegové z předchozích let výzkumu, zároveň ale údajně zažívali méně často pocit opuštěnosti.

Rozpor vědci vysvětlují kulturními trendy, které do společnosti vtiskují přesvědčení, že lidé nepotřebují, nebo dokonce nemají spoléhat na druhé. „Dříve lidé museli na sebe navzájem spoléhat více,“ říká David Clark z australské University of Queensland, „moderní doba posiluje nezávislost.“

Mladí podle něj upřednostňují osobní úspěch a spokojenost, mají tendenci být spíše extrovertní a vyznačují se nižší schopností empatie. Kromě toho považují ostatní za důvěryhodné méně často než předchozí generace. Přesto Clark dokáže číst výsledky studie pozitivníma očima. „Možná mají méně přátel, ale kvalitnějších, proto jich nepotřebují více,“ říká, „potřeba sounáležitosti je totiž jednou z nejsilnějších lidských motivací.“

Autoři:




Nejčtenější

Generál Robert E. Lee. Muž, jehož osud a osobnost byly mnohem rozpornější, než...
Generál Lee byl obhájce otroctví, z něhož historie udělala mýtus

To právě na obranu jeho sochy přijely do amerického Charlottesville tisíce stoupenců nadřazenosti bílé rasy. Konfederační generál Robert E. Lee byl totiž...  celý článek

Sex, to již dávno není jen bezprostřední kontakt mezi dvěma živými lidmi.
Chytré aplikace a sex: hledáme skrze ně partnerky, uspokojení i poučení

Technologie prostupuje našimi životy a nevyhýbá se ani ložnici. Skrze chytré telefony si hledáme partnerky, s pomocí aplikací si dopřáváme sexuální zážitky,...  celý článek

První tetování si MOgirl Ivana pořídila v patnácti. Od té doby jich hodně...
Jsem racionální a nesdílím předsudky, říká MOgirl Ivana

Muž by měl být pracovitý, soběstačný a upravený. Šanci u ní nemají agresivní, sprostí, nevychovaní. „A nenávidím násilí, jak na lidech, tak na zvířatech,“...  celý článek

Další z rubriky

Gundolf Köhler byl u neonacistů Karl-Heinze Hoffmanna. Vraždil na Oktoberfestu.
S bombou na Oktoberfest. Němečtí neonacisté neváhali kvůli národu zabíjet

Říkali si Wehrsportgruppe Hoffmann a cvičili v lesích útoky vedené s neonacistickými ambicemi. Jen u příprav se však nezastavili, jeden z členů Gundolg Köhler...  celý článek

K mumii slavného dobrodruha a vojevůdce barona Trencka se po víc než sto letech...
Divoká dobrodružství barona Trencka: plenil, pil a honil sukně

Byl vojákem mimořádně odvážným, ale i krutým, i vůči civilistům. Mnohokrát jen o fous unikl smrti, a to nejen na bitevním poli. Utkával se v duelech a kvůli...  celý článek

Ne, pornografie rozhodně nepodává realistický obraz těl ani výkonů mužů a žen.
Kvůli pornu nejsou ženy spokojené s výkony svých partnerů

Nadnesená očekávání, nerealistické sny. V pornofilmech jsou výkony adrenalinovější, vyvrcholení intenzivnější, těla „předpisovější“. Deformují proto přístup k...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.