Jóga na klidné hladině
Paddleboard? Co přesně s tímhle podivným hybridem mezi kánoí, windsurfingem a surfem lze dělat v zemi bez oceánu, moře či velkých jezer? Možná se budete divit.
Lucie Žáková Podlucká především cvičí jógu. Doma,venku, na vodě, s lidmi i bez. Před lety si na Bali udělala licenci na výuku jógy na paddleboardu, a přestože byla tehdy v kurzu jediná z krajiny bez moře, celkem úspěšně tuto disciplínu u nás provozuje. K Stand Up Paddleboardu (SUP) se dostala vlastně náhodou. Zaujalo ji především to, že záleží jen na ní, jak rychle pojede, jestli se po cestě vykoupe, nebo si na prkno jen lehne a nechá se unášet proudem vody nebo příbojem. Baví ji zkoumat pobřeží, doplout si tam, kam se pěšky člověk většinou ani nedostane. U nás se setkává téměř výhradně s pozitivními reakcemi, lidé na ni mávají, chtějí se přidat, ptají se, kam si jít prkno půjčit.„Poslední rok dva už se tento druh sportu u nás celkem rozmohl a tak, už nejsem úplně za exota na nafukovacím voru,“ směje se. Osobně příliš nerozlišuje hranice mezi sportem, prací a zábavou. Patří k těm šťastlivcům, kde seto všechno vzácně snoubí a všechno dohromady ji živí a samozřejmě i baví.
Mimo jógové aktivity ještě běhá, plave, jezdí na kole, provozuje zimní sporty. Životní prostředí ji přirozeně zajímá, i když cíleně ho sportem neřeší, stejný postoj bychom podle Lucie měli mít zakódovaný přirozeně. Například během jízdy na paddleboardu nevznikají žádné zplodiny a přírodě tak přímo neškodí. Na druhou stranu si uvědomuje, že SUP je stejně jako pádlo z plastu, takže kdybychom měli opravdu jít do detailů, jeho výroba asi nebude úplně tak čistá. Přesto se Lucie snaží brát budoucnost naší planety vážně.