Studentské hnutí z listopadu 1989 si dnes připomínáme v kladných souvislostech. Proč je vaše studentská stávka veřejností vnímána spíše negativně?
Já si myslím, že byť si teď studentské protesty z minulosti připomínáme v dobrém, tehdy byly konkrétní akce vnímány částí veřejností též docela negativně. Není to tedy nic, s čím by se nesetkávala i minulá studentská hnutí. Musím však doplnit, že většina reakcí, které dostáváme, je opravdu spíš pozitivní.
V oněch negativních rezonují hlavně dva postoje: „Děti se mají učit, ne demonstrovat“ a „Není to projev vaší vůle, jste ovlivněni médii“. Co byste na ně řekl?
Učit a vzdělávat se musíme, s tím souhlasím. Ale zároveň považuji za zbytečné vzdělávat se pro svou budoucnost, když ji ohrožují změny klimatu. Tím pádem nemám absolutní jistotu, že nějaká budoucnost vůbec bude. Proto si myslím, že ta stávka je naprosto legitimní. A jestli jsme ovlivnitelni? To není argument. My opravdu máme svoji hlavu, stávka jako taková nevzešla z podnětu někoho jiného. Přesněji, vzešla z podnětu několika studentů a studentek středních škol, ke kterým se později přidali další. Tvrdit, že jsme nějakým způsobem ovlivnitelní, je úplně mimo.
Také je vám vytýkána absence jakéhokoliv programu či návrhu řešení. Že je to protest bez koncepce.
Určitě ne. Odvoláváme se na vědce a naším požadavkem je, aby politici tomu, co říkají a před čím je varují, naslouchali. Většina, zejména českých, ale i zahraničních politiků, vědecké argumenty celkem ignorovala. A my se samozřejmě snažíme mluvit i o těch konkrétních požadavcích, konkrétních řešeních, která vědci v souvislosti se změnami klimatu navrhují.
Mimochodem, neštve vás, že lidi okolo trápí spíš to, jak to děláte, než aby se zabývali tím, proč?
Asi ano, ale s tím bohužel nic neuděláme. Na druhou stranu musím říct, že je opravdu hodně lidí, kteří oceňují, proč to děláme. Byť třeba ne všichni souhlasí s formou, kterou svůj názor vyjadřujeme. Souhlasí s tou myšlenkou, dávají nám za pravdu. Víte proč? Protože my vlastně nepřicházíme s něčím novým. My jen opakujeme to, před čím vědci varují už dlouho. Že pokud teď nezačneme něco dělat, můžeme se již brzy setkat s celkem rozsáhlou a nenávratnou katastrofou.
Londýn na vědecká varování a tlak veřejnosti reaguje
Studenti předali na radnici v Brně výzvu, že je třeba vyhlásit „stav klimatické nouze“. Co to znamená?
Klimatická nouze je vlastně deklarace, ke které se začínají hlásit města po celém světě. A říkají tím, že chtějí rychle a efektivně, účinně a spravedlivě snížit emise skleníkových plynů na nulu. Podle vědců musíme celosvětově snížit emise skleníkových plynů na nulu do roku 2050. Velká města, která nesou větší historickou odpovědnost za produkci emisí skleníkových plynů, která však mají zároveň mnohem lepší ekonomické podmínky, tak mohou učinit mnohem dříve než před rokem 2050.
A jaké reálné opatření by muselo například právě Brno přijmout, pokud by onen stav klimatické nouze vyhlásilo?
Dát dohromady plán, jak účinně a co nejrychleji snížit emise. Příkladem toho, že to možné je, je například Londýn. Ten překopal svůj plán na snižování emisí a chce dosáhnout nuly do roku 2030. Jaká bude reakce Brna, uvidíme.
Jak poznáte, že politik už začal naplňovat to, co po něm chtějí vědci?
Počáteční kroky, které lze učinit již v současnosti, se týkají například české energetické koncepce. Ta absolutně nevyužívá potenciálu obnovitelných zdrojů energie, a to je pro mě důkazem, že vláda počítá vlastně s hrozně pomalým a neefektivním snižováním emisí skleníkových plynů. Na tom vidím, že zatím není politická vůle odvrátit klimatickou krizi.
Na to, jestli a jaké obnovitelné zdroje energie Česko potřebuje, však existuje spousta názorů i mezi odborníky.
Podle vědců může být už teď zavřeno několik nejstarších a nejšpinavějších uhelných elektráren v Česku, neboť velká část naší elektrické energie je exportována do zahraničí. A podle mě je úkolem politiků, aby ona řešení byla realizována co nejcitlivěji jak vůči lidem, tak vůči životnímu prostředí.
Nutné změny na nás mladé nepočkají
Petr DoubravskýNarodil se v roce 2001, studuje Akademické gymnázium Štěpánská, kde je členem studentského parlamentu. Je mluvčím české pobočky platformy Fridays for future, která pořádá studentské stávky za obranu klimatu. Cílem iniciativy je upozornit na „nečinnost politiků a společnosti“ ve věci záchrany klimatu. |
V předchozích rozhovorech jste zmínil, že není čas na řeči, ale na činy. Přesněji, že času už je jen necelých dvanáct let. K čemu přesně má za těch dvanáct let dojít?
Ve zprávě Mezivládního panelu pro klima při OSN z loňského podzimu vědci opakují, že je potřeba do konce roku 2050 celosvětově snížit emise. Ale nejen to, taky že vlastně máme posledních 12 let na to, abychom ve snižování emisí nabrali správný směr, na úrovni ekonomiky i obecné koncepce.
Což podle vás znamená například větší podporu obnovitelným zdrojům energie v České republice…
Ano, s tím můžeme začít už teď. Rozvíjet potenciál obnovitelných zdrojů, který je v Česku docela velký. To je přesně to, co bychom měli začít dělat v následujících dvanácti letech. Už sám fakt, že jsme země celkem ekonomicky vyspělá, rozvinutá, znamená, že máme rozhodně mnohem větší potenciál snížit emise skleníkových plynů a začít jednat rychleji. Protože pro jiné země, například pro země globálního jihu, které nejsou tolik ekonomicky vyvinuté a třeba ani nenesou tak velkou odpovědnost za emise skleníkových plynů a za klimatickou krizi, pro ty to bude mnohem složitější.
Také jste říkal: „My jsme ta generace, která s tím už nemůže dělat nic… jen protestovat.“ Je to tedy podle vás dopředu prohraný boj, opravdu se nedá nic dělat?
Není. Jenže vzhledem k tomu, že máme posledních dvanáct let na zásadní opatření a že my mladí nejsme u moci a ani nemůžeme chodit volit, nemáme vlastně už čas. Abychom teď během několika měsíců dostudovali, stali se vědci nebo politiky a ta správná rozhodnutí učinili sami, to nemůžeme stihnout. Tak jsem to myslel. Takže jediné, co nám vlastně zbývá, je nejít do školy a protestovat.
Jak byste se tvářil na snížení věkové hranice voličů, aby svůj postoj mohli vyjádřit i lidé mladší 18 let? Například zrovna kvůli otázkám týkajících se klimatu.
V tomto určitě nemůžu mluvit za celé hnutí Fridays for Future, které protesty organizuje, o volebním právu jsme se nebavili. Osobně si myslím, že hranice pro aktivní volební právo by měla být určitě snížena. Ale musím dodat, že změny klimatu nezastavíme jenom tím, že budeme chodit volit. Politici mají ve zvyku slibovat a nic nedělat, a když se podíváte na příklady ze zahraničí, politici dělali environmentální politiku vždy zejména na základě tlaku veřejnosti, nějaké angažovanosti širší občanské společnosti. Ne sami od sebe.
Co je podle váš důvodem klimatických změn?
Jednou z největších příčin je produkce skleníkových plynů, například oxidu uhličitého. Zdrojů je více, ať už je to fosilní průmysl nebo živočišná produkce. Existuje k tomu mnoho vědeckých studií.
Greta Thunbergová, která svým vlastním příkladem hnutí Fridays for Future inspirovala, útočí na zjevné pokrytectví politiků, kteří na ekonomická fóra a klimatická jednání létají soukromými letadly. Jaká je vaše ekologická stopa?
Já jsem letadlem letěl, dokonce občas jedu autem. Každopádně si nemyslím, že toto je cesta k řešení. Je potřeba učinit systémová opatření, která lidem umožní svou ekologickou stopu snižovat. Na druhou stranu já kupříkladu nejím maso, protože masný průmysl se také z části podílí na emisích skleníkových plynů. A ve velké části školních jídelen nemám na výběr jídlo bez masa. I proto si myslím, že je důležité činit systémová opatření tak, aby se lidem usnadnilo neletět letadlem nebo nejet autem. Nabídnout například lepší vlakovou dopravu.
Máte k dispozici čísla, kolik studentů se do kampaně Fridays for Future zapojilo?
Konkrétní úplná čísla nemáme. Čistě do organizace se zapojilo přibližně 150 studentů a studentek. Prohlášení, které jsme zveřejnili na našich webových stránkách, během dvou týdnů od zveřejnění podepsalo přibližně 2 300 studentů a studentek středních škol.
Není to ulejvání se, látku musíme dohnat
Jak na vaši stávkovou kampaň reagují ředitelé a učitelé?
Je to individuální. Někteří učitelé se k tomu staví velmi pozitivně a své studenty a studentky ve stávkách podporují, jiní nejsou nijak vyhranění a jsou samozřejmě učitelé, kterým se to nezdá. Myslím, že to asi víceméně kopíruje rozložení názorů na studentské stávky v celé společnosti.
Když se jde v pátek demonstrovat, je to vždy se svolením učitele, rodičů nebo zákonných zástupců a podepsanou omluvenkou?
To je na každém účastníkovi a každé účastnici stávky. Samozřejmě, naší cílem je zabránit zbytečným konfliktům, proto to většina nejdřív zkouší cestou řádného omluvení se tak, jak je to ve školním řádu. V případě, kdy jako student omluvenku předložíte, je na třídním učiteli, potažmo na vedení školy, jestli ji uznají, nebo ne. Pokud ji jako legitimní důvod absence neakceptují, je samozřejmě na každém studentovi, aby zvážil následky, které z toho plynou. A na základě toho se rozhodl, zda stávkovat bude, nebo ne.
Ani trochu to není ulejvání se z páteční písemky?
Vůbec nic takového nevnímám. Naopak, je to víc práce. Mnoho lidí se zapojí do organizace, která zabere mnoho volného času mimo školu, víc času, než o kolik ve škole přijdeme. A tím, že nejdete do školy, se také zavazujete k tomu, že si zameškanou látku doplníte. Není to zadarmo, prostě přijdete o vykládanou látku a riskujete, že bude těžší ji dohnat. Mluvit o flákání a ulejvání ze školy proto není podle mě vůbec na místě. I když všechny lidi, kteří se z vyučování omlouvají, samozřejmě nemám pod kontrolou.
Kdo rozhoduje o tom, jak konkrétně bude demonstrace vypadat?
V každém městě to lokální skupiny pojímají po svém. Většinou se konají shromáždění na nějakém významném místě, například na náměstí, před radnicí. V některých městech se plánují krátké průvody. Své místo mají proslovy, shrnutí toho, co, proč vlastně studenti stávkují, jindy další doprovodný program.
Co to však pojmout jinak? Co vyrazit v pátek demonstrativně sbírat a třídit odpad nebo vysazovat stromy? Nemají na životní prostředí vliv i takové „malé“ aktivity?
Vliv má nepochybně každá, i malá činnost. Ale neměli bychom si zastírat, že za téměř většinu vyprodukovaných emisí skleníkových plynů je odpovědno pár nejbohatších korporátů. Proto si myslím, že majoritní vliv na klima mohou mít jen politická rozhodnutí. Je samozřejmě důležité žít ohleduplně k životnímu prostředí v každodenním životě a je potřeba, když vidíte někde odpadek, sebrat ho a vyhodit do koše. Zároveň je však potřeba vytvářet politický tlak, protože bez politických rozhodnutí a bez toho, aby se k životnímu prostředí postavili kladně politici a snažili se ho bránit, to určitě nepůjde.
Agitoval jste proti tureckému útoku v Afrínu, komentoval jste prezidentskou volbu v Česku, kritizoval jste sjezd nacionálních politiků, teď řešíte klima. Máte evidentně široký záběr. Je podle vás taková angažovanost pro současné středoškolské studenty typická?
Mladých lidí se na jejich názory vlastně vůbec nikdo neptá, nikoho nezajímá, co si myslí. A proto mladí lidé často ani nemají potřebu, důvod svůj názor mít. Ve školách mnohdy ani nejsou vedeni ke kritickému myšlení, k vlastním pohledům na věc. A už vůbec ne k tomu, aby ony názory byli schopní vyjádřit.
Podporujete stávky za záchranu klimatu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 29. března 2019. Anketa je uzavřena.
