Ke spolupráci s Korejci jste se dostal během studií na Vysoké škole ekonomické v Praze v roce 1993. O které firmy se jednalo?
Tehdy tady byly jen jakési agentury, které tu zastupovaly několik korejských společností. Mým úkolem bylo najít české společnosti, které by měly zájem dovážet zboží z Koreje, jako například zubní pasty, textil nebo výtahy. A na druhou stranu najít české firmy, které by rády vyvážely do Jižní Koreje třeba sklo, krystal, bižuterii.
Spolupráci s korejskými firmami jste zůstal od té doby věrný. Bylo to snadné?
Start nebyl úplně jednoduchý. Základem bylo pochopit jejich mentalitu, vcítit se do jejich prostředí, výchovy. Chtějí být nejlepší ve všem, čemu se věnují. A to samozřejmě vyžadují i od lokálních týmů. Pokud tedy chce člověk v korejské firmě něco dokázat, musí se naladit na jejich notu. Mohu porovnat, zažil jsem německé a dánské pracovní prostředí.
Myslíte, že je rytmus a pravidla panující v korejské firmě pro každého?
Ne každý na to má, není to jednoduché. Chce to delší čas, aby se kultury navzájem poznaly, našly mantinely, v nichž se mohou obě strany pohybovat.
A jaký je největší rozdíl?
Pro všechny Korejce platí dvě životní priority. Práce a rodina. Vzájemný poměr může být u konkrétních lidí různý, u některých převažuje práce, u jiných rodina. Ale obojí je důležité. Korejec tráví v kancelářích 11 hodin denně i víc, a to bez rodinného zázemí nejde. Musí mít vnitřní pocit, že má doma někoho, kdo se o něj postará, aby si odpočinul. Pro mnohé není časem odpočinku ani víkend, někdy jdou do práce.
Píchačky máme elektronické
Kolik trávíte v práci času vy?
Pravdou je, že u Samsungu se pracuje víc. Neřekl bych ale, že já jsem vzorový případ. Můj pracovní den začíná lehce po sedmé hodině, to zapínám v kanceláři počítač.
Proč tak brzy?
Kvůli dopravě. Nebydlím v Praze, takže když vyrazím ráno dřív, nestojím v kolonách. Navíc se mi velmi dobře pracuje, když v kanceláři nikdo není. Končím kolem šesté.
Korejské firmy mají pověst docela tvrdých zaměstnavatelů. Je to tak?
Záleží, jak máte nastavené hranice. Někomu se péče o zaměstnance může zdát nedostatečná, někdo si ji pochvaluje. Stravenky máme. (smích) Na druhou stranu je ale Samsung tvrdým zaměstnavatelem zaměřeným na výsledky. Pokud jsou dobré, je všechno dobré. Pokud se daří, padne i pochvala.
V mládí bydlel s rodiči v Londýně. "Táta tam zastupoval český export-import. Máme to v krvi," říká.
Můžete přijít za nejvyšším a říct si o přidání?
Samozřejmě. Není tam diktát ani kult jedné osobnosti. Korejští šéfové se musí přizpůsobit lokální kultuře, i ti nejvyšší bossové. Je ale nutné najít vhodnou dobu, kdy člověk může zaklepat na ty správné dveře.
Co když potřebujete odejít z práce dřív než váš šéf?
Záleží, jak máte nastavené mantinely. Pokud odcházíte dřív často, mohou na vás koukat skrz prsty. Důležité ale je, že máte splněno, co jste splnit měl. U nás funguje flexibilní pracovní doba: napracujete si to ráno, odpoledne můžete jít dřív.
Máte píchačky?
Elektronické přístroje, které zaznamenávají docházku, nejsou výjimkou. Jistou nevýhodou je časový posun s Koreou, protože když my odcházíme z práce, v Koreji do práce zrovna přicházejí a začínají řešit záležitosti po celém světě.
Smartphonovou mánii vyrábí mediální masírka
Představte si, že nepracujete tam, kde nyní. Jak byste si vybíral telefon? A jaký?
Jako zákazník z ulice bych si nejdřív přečetl, co se kde a o čem píše. Pokud bych neměl hluboko do kapsy, volil bych smartphone. Vybíral bych mezi operačními systémy. Teď by to byl určitě android. Možná bych vážně zvolil naši značku, jsme schopni nabídnout i další operační systémy, pokud by mi android "nesedl".
ROMAN ŠEBEKV roce 1993 nastoupil do korejské agentury pro Export & Import, dál pracoval například jako vedoucí zahraničního obchodu ve firmě Micronix s.r.o., kde se specializoval na dovoz elektroniky z Asie, jako ředitel prodeje v LG Electronics či manažer prodeje v LEGO Trading. Od roku 2008 pracuje ve společnosti Samsung Electronics. |
Chcete říct, že třeba iPhone vás neláká?
No, pokud bych tu nepracoval, byl by to jeden z výrobků, které bych mohl akceptovat. (smích)
V Česku máte na starosti telefony a tablety. Můžete si osahat konkurenční věci?
Na nákup všech konkurenčních výrobků nemám, popravdě, dostatečný rozpočet. Pro mě je nejjednodušší prohlédnout si telefony někde na prodejně.
A zaujalo vás něco?
Občas si řeknu "Wow, tohle nám na trhu může udělat problém".
Kolik během roku vystřídáte telefonů?
Měl bych si dát vlastně simku do každého našeho telefonu, to bych se ale asi zbláznil. Většinou mám jeden hlavní, používám ho tak tři měsíce, na pár dnů pak vyzkouším ještě jeden. Víc nestíhám. Pravdou ale je, že teď používám dva, klasický smartphone a náš tablet.
Řekl jste si o některém, že se nepovedl?
I to se stává.
Smartphony frčí. Proč tomu tak podle vás je?
Hlavně za to může "mediální masírka". Hodně se o nich píše. Je to novinka, které se věnuje hodně prostoru. Nabízí spoustu možností, jak přizpůsobit telefon svým potřebám, může to být i kancelář v kapse.
Řada lidí, kteří si chytrý telefon koupí, ale jeho funkce vůbec nevyužije.
To je pravda. Lidé je nepoužívají, jak by mohli. Chytré telefony jsou teď ale všude. Všichni operátoři se zaměřují na internet v telefonu, a v tom jsou smartphony nejlepší.
"Za poslední tři roky jsem byl v Koreji pětkrát šestkrát," říká Roman Šebek.
Co používáte na svém chytrém telefonu vy?
Posílám e-maily a textové zprávy, telefonuji, stahuju si aplikace z androidmarketu. Nedávno jsem cestoval pendolinem do Ostravy, stáhl jsem si knížku a příjemně si početl. V mé rodině teď ale nejvíc frčí tablet. Jeho největším uživatelem je moje dvouapůlletá dcera, androidmarket jí dokáže nabídnout řadu her, edukativních programů. Je to jedna z možností, jak zpestřit "hraní si". Samozřejmě, nestrčím jí to do ruky a nejdu si po svém, myslím ale, že může pozitivně rozšířit obzory.
Kam celý vývoj kolem mobilních telefonů směřuje?
Sám bych rád věděl. (smích) Trend krabičky jako takové jsou dotykové displeje. Pak už nevím, co přijde. Všechny studie, které jsem viděl, jsou o dotykových displejích. Pokud si s ním někdo pohrál, ví, že nic lepšího na trhu není. Operační systémy půjdou směrem stahování aplikací, navigace, počasí, zpráv, her, dokumentů.
Co třeba dobíjení baterie s pomocí solární energie přes displej telefonu?
Ano, i to je možná cesta. Něco takového se připravuje, nevidím to ale na nejbližší období. Čeká nás to tak za rok dva, nechejme se překvapit.
Skončí telefony s klasickou klávesnicí?
Pokud jde o Samsung, my už v těchto telefonech budoucnost moc nevidíme, víme ale, že trh zde stále je, a dokážeme je nabídnout. Záleží však na cenové relaci. Smartphony začínají na šesti tisícovkách, je tu však celá řada lidí, jimž stačí jen volat a psát zprávy.
Jak si nejlépe odpočinete?
Jednoznačně s rodinou, v zimě hory, v létě horské kolo. Několikrát se přistihnu u televize, že u ní sedím a nevím, co tam dávají, často se sklenkou vína.
A co třeba muzika?
Na tu bych málem zapomněl. Když jedu z práce, poslouchám v autě tvrdší muziku. Ráno jsou moje uši nastaveny na Český rozhlas a Expresradio. Přivedla mě na něj manželka a baví mě, že tam nejsou "vtipné řeči" moderátorů.
O vztahu vaší dcerky k tabletu jsme již mluvili. Jaký telefon má vaše manželka?
Co myslíte?
