Podle studie odborníků z Hebrejské univerzity a Univerzity Bena Guriona z Izraele mohou za vše geny (nikoli tedy nekontrolovatelné nutkání). Konkrétně jejich kombinace, nazvaná D4, ovlivňující reakci mozkových center na "hormon rozkoše" – dopamin.
To však nebylo vše, co zjistili. Rozsáhlými testy praktikovanými na studentech obou pohlaví prokázali pravdivost tvrzení, že na sex myslí mnohem častěji muži než ženy.
Menším překvapením pak však bylo, že při sledování erotických filmů či svádění je míra vzrušivosti u obou pohlaví stejná.
Další studie se vyloženě zaměřila na sledování rozdílů v genetickém uspořádání dobrovolníků. Zjistilo se při ní, že asi třicet procent účastníků, kteří měli shodnou kombinaci genů D4, vykazuje větší zájem o sex, jsou častěji vzrušení, ale projevuje se u nich i horší kontrola nad sexuálním chováním.
"Tato studie je opravdu převratná. Máme první stopy vedoucí k objevu, že za posedlostí sexem, tedy erotomanií, jsou patrně opravdu geny. Někteří lidé myslí na milování skutečně častěji a dávají mu větší význam než ostatní," prohlásil profesor Richard Ebstein z Hebrejské univerzity.
Z laického pohledu se výsledky výzkumu jeví jen jako drobná zajímavost, ovšem pokud by je podpořily i další studie, byla by to důležitá informace nejen pro lékaře, ale i pro některé jedince postižené mírnějšími formami deviace.
Pokud se totiž bez nejmenší pochyby zjistí, že genetika je mocnější než libido, bude to znamenat, že pacienti s mnoha poruchami sexuálního chování patrně nebudou muset podstupovat psychoterapii, která se totiž bude jevit jako prakticky neúčinná.
