Od dětství jsem zvyklý jet nadoraz. Co nejvíc práce i zábavy, co nejvíc knížek a ponocování, co nejvíc stresů, hospod a kilometrů s těžkým batohem po horách. Padat občas vyčerpáním pro mne byl dlouhá léta nejen příjemný adrenalin, ale možná i podvědomá snaha něco sám sobě dokazovat.
„Takhle chutná skutečný život,“ říkal jsem si často vyčerpaně.
Jenže stroj se v poslední době trochu zasekává. Po padesátce mívám občas pocit, že už nedávám všechno, co si naplánuji. Jsem unavenější než dřív. Z celonoční práce se vzpamatovávám delší dobu, po treku mě nohy bolí víc a po obědě si už občas musím zdřímnout. Jde to pomalu a plíživě, ale změna je zřetelná. „Stáří je tady,“ říkám si lehce vyděšeně. „Houpací křeslo s kostkovanou dekou, filmy pro pamětníky a šourání o holi do parku s krmením pro sýkorky.“
Jak to vypadá, když muž začne ztrácet testosteron?
Syndrom stárnoucího muže
Výzkum mužského pohlavního hormonu má lehce bizarní nádech. V roce 1889 si francouzský fyziolog Charles-Édouard Brown-Séquard pokusně píchl výtažek z varlat psů a morčat. Popsal krátkodobé zvýšení tělesné a duševní pohody a vitality, ale netušil, co přesně za to může.
Méně mužní mužiPokles hladiny testosteronu nesouvisí jen s věkem. Týká se i dnešní generace mladých mužů. Hormonu mají až o čtvrtinu méně než jejich vrstevníci před 30 lety. Příčiny nejsou zcela jasné, ale na vině je zřejmě i nedostatek pohybu a nadbytek jídla. V Česku má nadváhu 71 procent mužů a obezitou trpí 27 procent. Jinými slovy, čím víc sádla, tím méně mužnosti. |
Testosteron vědci popsali až před druhou světovou válkou. Dnes už se ví, že právě tato látka v pubertě odstartuje změnu chlapce v chlapa. Testosteron, produkovaný varlaty, vyvolá nejen růst tělesného ochlupení, penisu a svalů, ale i vznik typicky mužského chování, razance, odvahy, agresivity, ochoty riskovat, touhy poprat se se světem. Pod jeho vlivem toužíme zabít draka a osvobodit princeznu, dojít na severní pól, sjet Niagarské vodopády nebo dát pěstí chlápkovi, který v hospodě blbě čumí. Příroda to tak zařídila. Jenže všeho do času.
„Hladina testosteronu v mužském těle dosahuje vrcholu kolem pětadvaceti let, od třicítky pozvolna klesá,“ vysvětluje pražský sexuolog a psychiatr Ondřej Trojan z TH kliniky. „Někdy kolem padesátky přichází andropauza, mužská obdoba ženské menopauzy.“
Takzvaný syndrom stárnoucího muže se kromě snížení pracovní výkonnosti, vitality a aktivity projevuje i nespavostí, podrážděností, únavou, ztrátou nálady. A také poklesem zájmu o sex, což je motor mužského usilování.
„Lidská sexualita má naštěstí víc rozměrů, než je jen hormonální hladina,“ říká Ondřej Trojan. „Ne každý muž s testosteronem v normě má i normální libido, tedy chuť na ženy. A ne každý muž s poklesem hladiny má naopak útlum. U vás to v oblasti sexu zřejmě pořád stačí, ale už se to projevuje zvýšenou únavností.“
Kotvičník? Zapomeňte
Méně testosteronu v krvi znamená se zvyšujícím se věkem nejen úbytek svalové hmoty, ale i ukládání tuku v oblasti břicha, tak typické u stárnoucích mužů. Moje odpolední šlofíky se už odrazily v lehkém špíčku.
„Nadváha v podobě útrobního tuku přináší zvýšené riziko metabolických poruch, infarktu a cukrovky,“ varuje doktor Trojan. „Orientačním ukazatelem je obvod pasu, který byste neměl mít větší než metr.“ U sebe zjišťuji 94 centimetrů. Ufff.
Ale jak na tom jsem ve svých 51 letech s obsahem testosteronu v těle? Na zjištění stačí jednoduchý krevní test. „Máte asi 70 procent hladiny, kterou byste měl mít,“ zní verdikt lékaře.
Možná za to může i můj neuspořádaný život plný ponocování. Stres a nedostatek spánku snižují tvorbu testosteronu.
Co s tím? Na reklamy typu „XY zaručených způsobů, jak zvýšit hladinu testosteronu“ zapomeňte. Nefunguje ani vychvalovaný kotvičník zemní. „Žádná odborná studie neprokázala, že by bylinky v tomto směru něco ovlivnily,“ říká Trojan. „Jediným řešením je takzvaná hormonální substituce, tedy umělé dodávání hormonu do těla. Pokud je ovšem úbytek testosteronu laboratorně prokázán.“
Testosteronový gel, který se každý den vtírá do kůže, zavrhuji. Zdá se mi to poněkud nepohodlné. Volím injekci, která stačí jednou za tři měsíce. Po započtení příspěvku zdravotní pojišťovny platím dva tisíce korun.
Je osm tisícovek ročně za návrat životní energie hodně, nebo málo? Připočíst musím i boty na běhání. Jak mi totiž doktor Trojan vysvětlil, zvýšená fyzická aktivita mi přinese hned tři výhody najednou: pohyb povzbudí tělo ke zvýšené produkci vlastního testosteronu, a protože se hormon rozkládá v tukové tkáni, zmenšením špeku omezím jeho úbytek. A do třetice mi endorfiny z tělesného pohybu zlepší náladu.
Pomalé zlepšení
„Stárnutí je v souladu s přírodou a pokles hormonální hladiny k němu prostě patří,“ našeptává mi v duchu ďáblův advokát. „Proč se to snažit oddálit umělým dodáváním testosteronu? V minulosti ten hormon po padesátce nikdo nebral. Muži stárli přirozeně.“
Co všechno ovlivňuje testosteron? Náladu i tloušťku |
Ženy bez testosteronu: únava a žádná chuť na sex |
Druhý vnitřní hlas oponuje: „Běžným projevem zvyšujícího se věku je třeba i vypadávání zubů, opotřebování kloubů nebo slabozrakost. Se všemi těmito projevy stárnutí utíkáme k doktorům, kteří nám vyrábějí protézy, operují umělé klouby a předepisují brýle. Proč by měl být pokles testosteronu výjimkou?“
Argument pro hormonální substituci je jednoduchý: vylepšení života. Komu mužské obtíže spojené se stárnutím nevadí, nemusí to řešit. Bez zubů a brýlí se nakonec taky obejdeme.
Pokud do toho půjdete, připravte se na to, že obrat k lepšímu se neprojeví hned. „Odpovědi organismu na hormonální změny jsou velmi dlouhé,“ upozorňuje doktor Trojan. „Zlepšení si nejspíš nevšimnete dřív než asi za půl roku.“
