VIDEO: Při Těžké dřině jsem řezal větve v korunách stromů

Vykotlané stromy, dřeviny, které se nebezpečně sklánějí nad elektrickým vedením, střechami nebo nad silnicí. To všechno jsou lákavá sousta pro stromolezce, partu frajerů, která den co den šplhá v korunách stromů. Na chvíli jsem se k ní pokusil přidat.

Čekala mě štace v obci poblíž Rudné u Prahy. Na náměstí míříme ke staré lípě, je prohnilá, už několik let ji jistí úvaz a ohrožuje nejen lidi na zastávce, ale i vedení vysokého napětí.

Nasazuji si sedák, lezu s kolegou do koše a silou hydrauliky míříme vzhůru. Se stromem se přišli rozloučit starousedlíci, sledují nás bedlivým zrakem, jedni nám fandí, v očích jiných jsou ostří nožů. Ptám se kolegy, zda mu není stromu líto. Odpověď je profesionální: prý je, ale zajistit bezpečnost lidí je vážné poslání. Momenty, kdy kácí, si prý navíc kompenzuje, když o dřeviny komplexně pečuje. I to je totiž úkolem jeho party.

To už beru do ruky stromolezeckou pilku. Polozahnutá pila se dvěma řadami zoubků budí respekt a její vytažení z pochvy zní výhružně jako v amerických filmech. Nařezávám větev zespodu a pak z její horní části. Stačí jen chvíle a desítky kil těžký kus stromu padá k zemi. Takto odřezáváme všechny větve, které ční nad elektrickým vedením a zastávkou a k nimž se s technikou dostaneme. Pak míříme dolů a začíná ta pravá těžká dřina.

Dostávám kompletní lezecké vybavení, džímary a pokyn vyšplhat nahoru. Po úmorné snaze, několika pauzách a inkasování několika posměšných poznámek od kolegů se konečně dostávám do koruny. Uvazuji se v ní a odřezávám poslední větve, které musejí dolů.

Těžká dřina

Reportérova muka můžete na vlastní oči sledovat ve čtvrtek 1. listopadu od 20:15 v pořadu Těžká dřina na televizní stanici Prima Cool.

Nadšeně slaňuji na zem a mířím k další práci, štěpkování dříví. To je oproti předchozímu úkolu poměrně odpočinková činnost, jenže vzápětí přichází nejtěžší výzva. K botám si přidělám stromolezecké bodce, ostré dlouhé kovové hroty, které budí obavy. Zvlášť po informaci, že se údajně stává, že se zabodnou do lýtka.

Pokouším se o výstup, překonávám první metry, pak však přichází neřešitelný problém, suk na kmeni. Nedaří se mi přes něj přehodit úvazy a jediná cesta, kterou absolvuji, je ta dolů.

Sečteno a podtrženo: okusil jsem skutečnou makačku, náročnou jak na sílu, tak dovednost. A zjistil, že stromolezci jsou parta právem hrdá na svou práci, kterou není lehké zvládnout.