Tiger Woods je trhák. Sympatický, usměvavý, úspěšný. Bez skandálů. Marketingový sen každé firmy.
Ovšem ne každá si ho může dovolit. Jeho roční cena? Minimálně 20 milionů dolarů od Nike. 20 milionů dolarů od Gatorade. 10 až 20 milionů dolarů od Gillette. Osm milionů dolarů od Buicku. Další miliony od Accenture, TAG Heuer, EA Sports a dalších velkých firem. A jen tak mimochodem 11 milionů z golfových turnajů.
Sečteno: Tiger Woods vydělal víc než 100 milionů dolarů za rok. Přes tuto sumu se za pouhých 12 měsíců nikdy žádný sportovec nedostal.
Proč někdo vyplácí horentní částky jednomu golfistovi? Jenže o tom, že investovat do Woodse miliony dolarů ročně je výhodné, vůbec nepochybujte.
Nejvýraznějším příkladem je spojení Woodse s firmou Nike. Spolupráce funguje už od roku 1996, kdy společnost uzavřela s tehdy dvacetiletým talentem smlouvu na 40 milionů dolarů. Firma získala práva snad na vše, co se hráče týkalo. Možná i na jeho úsměv, který byl často měněn do podoby loga sponzora.
Za dvanáct let stála Nike investice s názvem "Tiger Woods" minimálně 150 milionů dolarů. Vyplatilo se. Společnost se z golfového "začátečníka" vyšvihla mezi největší hráče na trhu. Tedy podobně jako Woods.
Jenže sportovec to měl mnohem těžší, protože musel být od začátku alespoň o třídu lepší, aby jej ostatní vůbec brali vážně. Tiger Woods totiž vstoupil do světa velkého golfu jako první hráč černé pleti.
Zázračné dítě
Narodil se 30. prosince 1975 v Kalifornii jako Eldrick Woods. Matka Kultida pocházela z Thajska a byla druhou ženou Earla Woodse, veterána z Vietnamu. Právě on měl na budoucího šampiona největší vliv. Jako první mu začal říkat "Tiger", po svém vietnamském příteli. Malému Woodsovi se přezdívka tak zalíbila, že na své 21. narozeniny si nechal jméno oficiálně změnit na Tiger Woods.
Lásku ke golfu zdědil po otci. "Když mu bylo šest měsíců, seděl v garáži a pozoroval, jak odpaluju míčky do sítě. A zkoušel si golfový švih," vzpomínal otec Earl. "Vlastně uměl švihat dřív než chodit."
Už ve dvou letech se Tiger oháněl holí. O necelý rok později ukazoval své umění v televizní show. Vystupoval jako zázračné dítě, které umí hrát golf. Objevoval se na všech hlavních amerických stanicích.
Když mu bylo pět let, psalo se o něm v renomovaném magazínu Golf Digest, a v šesti už zahrál první hole-in-one, jamku na jeden úder.
Ale kolik takových talentů už zapadlo? Ne Tiger, po otci zarputilý dříč a také černoch. Ti dva museli často čelit rasovým narážkám a posměškům. Jenže ani otec Earl, ani jeho syn Tiger se nevzdali.
Otec se "pral" s rasovými předsudky už jako středoškolák při baseballu. Uspěl. Mohl být i profesionál, ale smlouvu s Kansas City Monarchs odmítl a v roce 1953 se dal raději k armádě.
Překročil tím další tabu. Ani americká armáda totiž tehdy nebyla přívětivá k vojákům černé pleti. Také tentokrát Woods starší triumfoval. Dvakrát byl nasazen do války ve Vietnamu, dotáhl to na podplukovníka.
Dvacet let po něm převzal rodinnou "štafetu proti rasismu" i Tiger. S golfovou holí v ruce to odmala natíral soupeřům. Od juniorského věku byl nejlepší. "Tiger Woods má obrovský talent. Navíc je vytrénován svým otcem, který měl vojenské zázemí," říká Čeněk Lorenc, šéfredaktor časopisu Golf Digest C&S. "Ale pozor. Otec musel Tigera v tréninku spíš brzdit. On chtěl stále trénovat."
Bylo jasné, že golfu roste velká hvězda.
Na začátek 60 milionů dolarů
Jeho vstup do světa profesionálního golfu se dychtivě očekával. Woods do něj vkročil v srpnu 1996. Hned podepsal smlouvu s Nike na 40 milionů dolarů a s golfovou firmou Titleist na 20 milionů.
Během následujících tří měsíců vyhrál dva turnaje. Byl vyhlášen nováčkem roku a časopis Sports Illustrated ho jmenoval Sportovcem roku. "S golfem, jak ho známe, je konec. Tiger Woods je nová éra golfu," tvrdil redaktor Gary Van Sickle ze Sports Illustrated.
"Vypadá to, že všechno, co jsem o něm slyšel, je pravda," přidal se známý americký golfista Payne Stewart. "Tiger přitáhne ke golfu úžasnou pozornost."
Následující rok v dubnu Woods triumfoval na Masters, tedy na turnaji nejvyšší kategorie major, obdobě tenisových grandslamů. Stal se nejmladším vítězem turnaje. A také - prvním vítězem černé pleti.
To on měl otevřít dveře golfu i pro další Afroameričany. Ale nestalo se tak. Dvanáct let poté, co Tiger Woods vstoupil mezi golfovou elitu, v ní zůstává stále jediným černochem. "Jestli jsem zklamán? Ano. Doufal jsem, že nás tu bude víc," povzdechl si v roce 2006 při US Open. Stále nemá následovníka.
"Mezi dětmi je přitom tolik talentů. Jenže je velmi těžké projít tím sítem dál," tvrdí Woods. On jím prošel až na vrchol. Jeho šňůra triumfů nezadržitelně narůstá.
Pravidelně sbírá ocenění pro golfistu roku, vždy je největším favoritem turnaje a jakýkoliv jiný výsledek než jeho vítězství je velkým překvapení. Hladce překonává golfové rekordy. Téměř vždy jako nejmladší hráč v historii. "On nepotřebuje vyzývatele. Není pravda, že světová jednička potřebuje dvojku, aby se zlepšovala. Tigera posouvají dopředu rekordy a jeho vlastní cíle," říkal o něm jeho otec Earl.
A zejména jeden rekord Woodse hodně láká. Vyhrát nejvíc turnajů kategorie major v historii. Primát drží Jack Nicklaus s 18 triumfy. Woods jich má nyní 13.
Překoná někdy legendárního Nicklause? "Nepochybujte. Je to jen otázka času," tvrdí jistě Čeněk Lorenc z Golf Digest C&S.
Nicklaus vyhrál svůj poslední major v šestačtyřiceti letech. Woodsovi bylo loni 30. prosince teprve dvaatřicet. Na překonání rekordu má tedy klidně ještě dvacet let. "Do padesáti může hrát určitě. On je navíc výjimečný," dodává Lorenc.
Rok co rok je silnější
15. června 1997 se stal TigerWoods lídrem světového golfového žebříčku. Premiantem byl až do září 2004, kdy byla jeho nadvláda otřesena. Avšak pouze dočasně.
Woods byl tenkrát čerstvě ženatý se švédskou modelkou Elin Nordegrenovou. Ale za poklesem golfistovy výkonnosti bylo něco jiného -jen prostě měnil svůj švih. "Golfisté předělávají svůj švih, když mají problém, ne když jsou na špici. Ale Woods si to klidně dovolil, když byl na vrcholu," uvádí Lorenc.
I to svědčí o Američanově mimořádnosti. Navíc v březnu 2005 byl znovu světovou jedničkou a post drží pevnou rukou doteď.
Woods přitom hraje zhruba o 10 turnajů ročně méně než konkurenti. Soustředí se hlavně na podniky major. Z ostatních klání si pečlivě vybírá. Hraje téměř výhradně v Americe. Mimo Spojené státy se účastní jen British Open a turnaje v Dubaji, kde se staví hřiště podle jeho návrhu. "Nevyčerpává se tolik jako ostatní. A pak chce na každém turnaji vyhrát, zatímco další se mohou cítit unavení," potvrzuje Lorenc.
Navíc si v posledních dvou letech si dovolil udělat pokaždé několikatýdenní pauzu z osobních důvodů. V květnu roku 2006 podlehl jeho otec Earl rakovině. Tiger se z golfu vytratil už na začátku dubna. Devět týdnů byl s rodinou. Truchlil. V červnu se vrátil při US Open a vůbec se mu nedařilo. Dlouhá pauza a problémy byly na jeho hře znát.
Jenže stačil další měsíc a Tiger se ze všeho dostal. V červenci vyhrál další major - British Open. Bylo to velmi emotivní vítězství. Na greenu poslední jamky se Woods rozplakal a poté věnoval svůj triumf zesnulému otci. "Moc mne mrzí, že tady nemůže být se mnou," smutnil. "Doufám, že se tam nahoře díval, a tímto mu za všechno chci poděkovat. Věnuji toto vítězství právě jemu!"
Sezonu zakončil famózními šesti vítězstvími v řadě.
V minulém roce si Woods dal další rodinnou pauzu. Tentokrát o poznání radostnější. 18. června se jeho ženě Elin narodila dcera Sam Alexis. V následujících čtyřech týdnech odehrál čerstvý otec jen jeden turnaj.
Představil se až na British Open. A nezvítězil. Ale ani se příliš nezlobil. V hlavě měl něco jiného. Přesněji někoho. "Dcera Sam mi úplně otevřela oči, je to fantastické," rozplýval se. Prý už se nemůže dočkat dalšího potomka.
Také se nemůže dočkat, až bude opět vítězit. Poprvé v kariéře na podzim nehrál žádný turnaj. Dal si dva a půl měsíce volna. Ale neflákal se. Naopak. Trénoval fyzičku. "Bude zase nejlepší," předpovídá Čeněk Lorenc. "Není nikdo, kdo by se mu mohl rovnat. Ani v potenciálu, ani v oddanosti golfu."
Ujídá největší krajíc
Tiger Woods podstatně změnil golf. To on z něj udělal mnohem víc sport. Zábavu pánů v letech přeměnil na sport pro mladíky, kteří se trápí v posilovnách a při trénincích. "Zpočátku byl golf hodně o talentu. Teď už je běžnou součástí turnajů posilovna a i hráči, kteří o tom dřív vůbec neuvažovali, tam nyní chodí," vysvětluje Lorenc.
Woods jim ukázal, že musí trénovat, jinak ho nemají šanci porazit. "On sám navíc na sobě šíleně maká. Denně běhá obrovské porce, má osobního trenéra. Ale taky je velký tajnůstkář, nerad o tom mluví," doplňuje šéfredaktor Golf Digest C&S.
Za téměř 12 let, kdy Woods patří mezi golfovou smetánku, se také na turnajích extrémně zvedly odměny. Vždyť ještě v roce 1991 vévodil Američan Corey Pavin ročnímu finančnímu žebříčku s výdělkem necelého milionu dolarů. Dnes se dává milion dolarů za vítězství i na průměrnějším turnaji.
Pomohl tomu i Woods. S nástupem tohoto usměvavého sympaťáka se do golfu nahrnula média, sponzoři a velké peníze. Největší krajíc z nich teď ukrajuje právě Tiger Woods.
