Jíl, bambus, vlna: delikátní dějiny hygieny před toaletním papírem

Nejpestřejší pomůcky a mnohdy velmi pozoruhodné technologie. Odpověď na otázku, která je sice ožehavá, která však leckoho napadla, může překvapit. Před rozšířením toaletního papíru si lidstvo hledělo poradit na spoustu způsobů.
Moderní doba versus dějiny. Ve starém Japonsku se k očistě používaly bambusové...

Moderní doba versus dějiny. Ve starém Japonsku se k očistě používaly bambusové destičky. | foto: commons.wikimedia.org/Chris 73 iCreative Commons

A začneme od starých Řeků. Ti používali k očitě po vykonání velké potřeby hrst jílu. Patřičné množství mazlavého hlíny se jednoduše připláclo na potřebná místa a rolováním dlaní se spolu s vlhkým jílem odlouplo od lidské kůže i všechno ostatní. Proceduru obvykle doplňovala ještě hrst prašného písku, která zmíněné partie příhodně vysušila.

Je přitom zvláštní, že Řekové, konkrétně pak minojská civilizace na Krétě, disponovali splachovacími záchody, tedy spíše průtočnými kamennými korýtky, už v roce 1 800 před naším letopočtem. Na svou dobu to byl skutečně revoluční objev, pro hygienu lidnatých měst zásadní. Je tedy s podivem, že k moderně řešenému odplavování exkrementů nepřipojili též podobně moderní řešení samotné očisty.

Opakovaná aplikace jílu a jemného písku pro očistu může přispět k vysvětlení strnulých rysů bust a soch antických filosofů. Protože to, co se po návštěvě toalet odehrávalo pod jejich tógami, nejspíš nebylo zrovna komfortní. V této souvislosti se ještě hodí zmínit, že celý proces čištění zajišťovala výhradně nedominantní levá ruka, která se pak z pochopitelných důvodů považovala za nečistou.

A tento hygienický návyk známe i z jiných kultur. Například v Indii nebo arabských zemích se dodnes považuje za krajně nepřiměřené konzumovat potraviny levou rukou, ať už špinavou, nebo ne. Jinak se na Blízkém východu řešila situace s očistou podle jednoduchého klíče, na poušti se používal písek, v úrodnějších krajích voda. Stačilo nabrat do dlaně.

Drsní seveřané, měkká vlna

Pro severským klimatem zocelené Vikingy bylo přirozené využívat ovčí srsti, alespoň její části, které se pro nižší kvalitu nehodila ke spřádání. Přímo v mrazivých pustinách žijící Eskymáci nedali dopustit na sušený mech a lišejníky, které k tomuto účelu sbírali. V kombinaci se sněhem to bylo téměř dokonalé, jen trochu studené.

Ostrované z Polynésie využívali čistítek z kokosových vláken, středoamerické předkolumbovské civilizace nedaly dopustit na listí kukuřice. Mayové šli o krůček dál a používali celé vyloupané suché klasy. V jednotlivých regionech světa pak archeologové a etnografové popisují, jak lidé zužitkovali regionálně nejdostupnější laciné materiály. Ovesné výmlatky, rozložité kapradiny, slupky od ovoce.

Tajemství naditého měšce

Někde postačila hrst trávy či suchého listí, jinde se potřeba vykonávala přímo do vodního toku, voda k očistě tak byla okamžitě přístupná. Sofistikovanější byly latríny, na nichž visel tlustý provaz s roztřepeným koncem.

Zajímavostí byl hygienický přístup příslušníků židovské víry, kteří s sebou nosili malý měšec. Nenechavého kapsáře by však takový váček příliš nepotěšil. Uvnitř totiž byly jen drobné ohlazené kamínky, vesměs keramická drť, která fungovala na toaletě jako poněkud hrubší kartáč. Používání keramických fragmentů k čištění a vysoušení intimních partií bylo běžné i mezi pevninskými Řeky a římskými Sicilany. Drti se říkalo pessoi a v hovorové řeči se tohoto termínu užívalo pro cokoliv tak početného, nehodnotného a zbytečného, že to s klidem hodíte do jímky.

Houbičky, kartáčky, destičky

Římané pessoi také používali, ale s rozmachem veřejných městských latrín, které sloužily jako neformální společenská fóra, přišly do módy takzvaná xylospongia a tersoria. První slovo označovalo mořskou houbu, upevněnou na tenký klacík. Druhá pomůcka byla velmi podobná, jen lacinější, používal se kus omotaného hadru. „Záchodový kartáč“ byl v činnosti opakovaně, v mezičase jste ho ponořili do vázy s octovou nebo slanou vodou, aby se „pročistil“.

Mimo pobřeží byla čistítka z mořských hub poměrně vzácnou výsadou boháčů. Nebylo neobvyklé, že celá movitá rodina sdílela jedno xylospongium dohromady. A když jste na veřejné latríně při vykonávání potřeby vedli po ránu družný hovor s ostatními patriciji, soused vám mohl zapůjčit svoje. Ne až tak pohodlná římská tersoria měla tu výhodu, že jste je nemuseli čistit, mohli jste je vhodit do jímky hned po použití.

Trochu tak připomínala chūgi z Japonska. Ploché bambusové destičky, využívané nejen k vnějšímu, ale i k vnitřnímu čištění. Onen komplexní přístup k hygieně přišel do módy spolu s šířením buddhismu. Dřevěné destičky, později upravené do podoby špachtlí a análních lžiček, byly považovány za velký krok kupředu. Naproti tomu mongolští dobyvatelé oblasti si vystačili s prostými klacíky. Ostatně, celá trasa historické Hedvábné stezky je lemována jámami, až po okraj naplněných takovými klacíky. Moderní badatelé tyto toaletní haldy vítají, protože jim nabízejí pohled doslova do útrob tehdejších obchodníků.

Neberte slova proroků nadarmo

Kdy tedy spatřil světlo světa zázrak toaletního papíru? První solidní historický záznam o jeho používání se váže vlastně už k roku 589 a pevninské Číně, ale s přesnou datací tu musíme opatrně. Zdroj informace je totiž k hygieně vztažen nepřímo. Je to zpráva učence a spisovatele jménem Yan Zhitui, který adresáta důsledně varuje předtím, aby se jako toaletní papír používaly staré svitky popsané konfuciánským učením. Jména, proslovy a zaznamenané myšlenky Pěti klasiků podle něj nemají být takovým odpudivým způsobem nikdy zneváženy. Vyvodit však můžeme, že někdo zjevně používal papír k jinému účelu než psaní a balení.

V devátém století pak neskrýval jakýsi arabský cestovatel své překvapení, když během expedice do Číny pozoroval, jak se zdejší lidé „neomývají vodou, když vykonají své nezbytnosti, jen se otřou papírem“. Jiný kraj, jiný mrav. Ve čtrnáctém století pak přišel v Číně do módy toaletní rýžový papír, vyráběný ručně v manufakturách. Nástup to byl masivní. Jen papírny v provincii Če-ťiang dokázaly ročně vyrobit deset milionů balíků papíru, po tisíci kusech. O speciální jemný papír projevila zájem i čínská armáda, mezi významné odběratele patřil i císařský dvůr. Ročně připadalo na císaře a jeho nejbližší 15 tisíc speciálních „měkkých“ listů. Parfémovaných.

Chudina se musela spokojit s hrubými listy papíru konopného, které byly sice tužší, ale zato dobře sály. Zarážející se může zdát jediná věc, rozměry. Každý list onoho toaletního papíru měl totiž parametry 90 krát 60 centimetrů.

Povznášející literatura a kouzlo ranních novin

Evropu pozvedl z temnoty vynález knihtisku v mnoha ohledech, ale teprve v 18. století se stávají knihy, almanachy, spisy natolik rozšířené, že jich movití lidé začínají využívat jinak než jen ke čtení. Ti nemajetní byli nuceni vykonávat očistu stejně jako ve středověku. Revoluční změnou pro ně byly až laciné noviny. Sice je neuměli přečíst, nevadilo jim to však.

Za novodobého vynálezce toaletního papíru je pak považován Američan Joseph Gayetty, který svůj produkt bez třísek představil roku 1857. Prodával se po balíčcích, s tisícem kusů za jeden dolar. Každý kousek byl parfémovaný, nechyběl ani prolis s logem jeho firmy. To vše pod heslem „Největší nezbytnost všech věků!“. Nástup této novinky byl pozvolnější, ale počínaje dvacátými lety minulého století už pochyboval o užitečnosti toaletního papíru jen málokdo.

Autoři: ,
  • Nejčtenější

S vyléčeným sadistou chodil na ryby. Markovič nebyl jen postrachem vrahů

26. března 2024

Chytil spartakiádního vraha Jiřího Straku, díky minisérii Metoda Markovič: Hojer se nám do povědomí...

Uzlování je sice stará škola, objasňuje ale současné krimi případy

23. března 2024

Zločinci zastírají svou totožnost, pracují v kuklách a s rukavicemi. Dopadeni však bývají kvůli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Říkali, že je to stydlivý kluk. Dívkám přitom ubližoval chladně a bez lítosti

23. března 2024

Premium Půlnoc už odbila. S posledním úderem zvonu přikryl měsíc, který ještě před chvílí ozařoval pustou...

Přesvědčí vaše svaly, že cvičí. Pilulka má simulovat účinky tělesné aktivity

22. března 2024

Má umět namluvit vašim svalům, že cvičíte. I když přitom budete sedět v křesle, ležet na gauči,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

Umělá inteligence ladila piva. Podle degustátorů úspěšně

29. března 2024

Premium Vyškolili ji v ingrediencích, nechali ji studovat posudky z pivních testování profesionálů i...

Návykový obal. Dějiny bublinkové fólie začaly nepovedeným vynálezem

28. března 2024

Premium Její praskání nabízí neodolatelně svůdné uspokojení, především však způsobila obalovou revoluci....

Policie dopadla zloděje kočárku. Byl jsem opilý a nic si nepamatuji, tvrdí muž

18. března 2024  12:56,  aktualizováno  27.3 13:51

Pražští policisté ve středu 27. března zadrželi cizince, který v polovině ledna ukradl z chodby...

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...