Přijdete, usednete do pohodlného křesla. Konzerva s dvěma a půl litry plazmy dárce mladšího pětadvaceti let je již připravena, stačí si vyhrnout rukáv a čekat. „Zaberete to dvě tři hodiny. Je toho hodně,“ říká Jesse Karmazin, zakladatel firmy Ambrosia.
Výsledky kúry se podle něj dostaví brzy. „Lidé vypadají ještě ten den lépe, mají víc energie,“ tvrdí.
Do křesla v některé z poboček jeho společnosti však neusedne jen tak někdo. Jeho služby jsou vyhrazeny jen pro nejbohatší, jedna dávka krevní plazmy přijde na osm tisíc dolarů, v přepočtu tedy asi na 176 tisíc korun.
Na počátku byly myši
Na myšlenku plazmové terapie přivedly Karmazina dvě studie, obě vycházely z pokusů s hlodavci a vyšly právě v době, kdy v roce 2014 končil studia na Harvardu. První práce, kterou odvedla Stanfordská univerzita a poskytla naději léčbě roztroušené sklerózy, shledala, že dostala-li stará myš krev mladé, zlepšila se jí paměť i schopnost učit se. Pokud však staré myši vědci vpravili do těla krev staré kolegyně, pokrok se nedostavil.
I druhá studie doložila pozitivní účinky transplantace „mladé“ krve. Vyzdvihla účinky bílkoviny nazvané GDF11, kterou najdeme i v lidském těle. Stará myš, která takovou terapií prošla, byla odměněna zlepšením mozkových funkcí, její srdce začalo pracovat stejně výkonně jako srdce mladých myší, kúra prospěla jejím kosterním svalům. Zlepšil se jí čich a i fyzická kondice.
„Ony myši to doslova omladilo, zvrátilo to choroby, jimiž trpěly, jejich šedé chlupy zase ztmavly,“ líčí Karmazin s nadšením. S nadšením, které jej dovedlo k vlastním pokusům. Z říše myší se při nich však vydal do lidského světa.
Jeho experimenty začaly před rokem, a i když přiznává, že na seriózní závěry je brzy, je si jistý, že narazil na pramen věčného mládí. „Jsem o tom stoprocentně přesvědčený. Je zcela zřejmé, že procedura funguje,“ říká.
Podnikatelé posedlí nesmrtelností
Služby jeho firmy Ambrosia mají zatím ráz oficiálních klinických testů, což společnosti umožňuje obejít regulace amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv. Podle některých zdrojů čítá Karmazinova superbohatá klientela na šest stovek lidí. Ambrosia odkupuje materiál z krevních bank a preparuje z něj čistou plazmu, kterou poté zákazníkům, respektive účastníkům Karmazinových testů, dopřává.
A je to speciální klientela. Nespojují ji jen tučná konta, ale též typ podnikání a fascinace technologickými možnostmi. Rekrutuje se z prostředí Silicon Valley, kde lidé jako miliardář Peter Thiel, zakladatel PayPalu, Trumpův stoupenec a odpůrce demokracie odmítají akceptovat, že smrt je nevyhnutelná, sní o nesmrtelnosti a spřádají vize transhumanistického hnutí, které by rádo s pomocí vědy a technologií „vylepšilo“ lidské bytosti. Kde lidé jako Aubrey de Grey, zakladatel SENS Research Foundation, tvrdí, že vypořádáme-li se se sedmi základními typy poškození fyzického těla, budeme na cestě k dožívání se více než tisíce let.
Karmazin technofilní fascinaci nesmrtelností vychází vstříc. „Nepatřím do tábora, který říká, že to zaručí nesmrtelnost, ale myslím si, že nás to k ní dovede velmi blízko,“ tvrdí. Plazmový doping podle něj zlepší paměť i vzezření klientů a pomáhá i na zdravotní problémy, jako je cukrovka nebo poruchy srdce. Hladina cholesterolu v krvi jeho zákazníků prý klesla o deset procent, biomarker spojený s rizikem rakoviny o dvacet, stejně jako amyloidy, látky související s Alzheimerovou chorobou.
„Je to jako plastická chirurgie zevnitř,“ uvedl listu The Observer.
Důkazy chybějí
Ne všichni ale jeho „testům“ tleskají. Skeptický je ostatně i Tony Wyss-Coray, autor klíčové stanfordské studie, která v roce 2014 Karmazina inspirovala. „Lidé zkrátka chtějí věřit tomu, že mladá krev obnovuje mládí, i když nemáme žádný důkaz o tom, že to funguje u lidí, nerozumíme ani tomu, proč po tom vypadají myši mladší,“ prohlásil.
Krev jako pramen zdraví a naděje |
Jindy dodal, že neexistuje žádný klinický důkaz o tom, že terapie plazmou funguje. „Jen zneužíváte důvěry lidí a veřejného povyku, který se kolem toho vyvolal,“ uvedl Wyss-Coray loni magazínu Science Mag.
Další upozorňují na to, že „vědeckému pokusu“ schází kontrolní skupina. Přirozeně, kdo by investoval osm tisíc dolarů, aby riskoval, že dostane placebo? Pesimismus nezastírá ani James Daly, hematolog a prezident Australské a novozélandské společnosti krevní transfuze. Kritizuje dokonce i ony dvě studie, na něž se Karmazin odkazuje: „Důkazy s pokusy na zvířatech nejsou v této chvíli přesvědčivé. A transfuze rozhodně nevedla k delšímu životu oněch zvířat.“
Nejen Karmazin
Ke krvi mladých chlapců a dívek se lidé upínali odpradávna. V šestnáctém století navrhoval spojit tepny mladého a starého muže německý lékař Andreas Libavius. „Mladíkova horká krev bude proudit do starce, jako by to byla fontána mládí. A všechny jeho slabosti se rozptýlí,“ prohlásil údajně podle historičky Sally Rudmanové.
K mladé krvi se upínal o ruský bolševik, filozof a lékař Alexandr Bogdanov. S pokusy s transfuzí začal na svém těle v roce 1924. Celkem jedenáct terapií mu údajně přineslo zlepšení zraku, zastavení plešatění a další pozitivní následky. Vypadá o sedm, ne, o deset let mladší, napsal o účincích pokusů jeho druh Leonid Krasin.
Na experimenty však Bogdanov doplatil životem. Zemřel buď proto, že přijal krev mladého chlapce nemocného malárií a tuberkulózou, podle jiných zdrojů kvůli odlišným krevním skupinám, o nichž neměla věda v jeho době ponětí. Pro úplnost však dodejme, že někteří autoři poukazují na velmi vzrušený politický dopis, který před smrtí napsal a který by mohl poukazovat na sebevraždu.
Krev jako zdroj zdraví však láká dodnes. Ostatně Karmazinova firma není jediná, kdo se po stopách potenciálních pozitivních účinků transfuze plazmy vydává. Na základech stanfordské studie je postavená i firma Alkahest, jejíž kořeny jsou v gigantu Johnson & Johnson. Podle šéfa Alkahestu Karolyho Nickoliche podá jeho společnost v rámci experimentů osmnácti lidem s Alzheimerovou chorobou celkem po čtyřech infuzích plazmy od mladých dárců během čtyř týdnů. Cílem je zjistit, zda to, co funguje u myší, platí i u lidí, tedy zda transfuze odstraní některé následky Alzheimerovy choroby.
Výsledky pokusů má Alkahest představit v listopadu. Budou-li nadějné, bude dalším úkolem izolovat látky, které za zlepšení budou moci, a pokusit se je vyrábět synteticky. A patentovat si je, ovšemže.
