SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tv„Čepoval jste někdy pivo?“ ptají se mě pořadatelé soutěže. Přiznávám, že nikdy. Rozhodnou proto, že bych měl absolvovat rychlokurz, aby piva pak vypadala aspoň trochu jako piva.
Zkouším načepovat první. To se mi povede skvěle. Osm dalších nestojí za nic a desáté je prohlášeno za ukázkové. Není čas dál trénovat, ujímám se role předskokana. Ve sklepě hospody je už totiž připraveno 15 netrpělivých výčepních, kteří se kvalifikovali do finále.
„Jsou skutečně z celého světa. Je tady základna z Čech - z Prahy, Plzně či Písku. Pak je tady část, která je z Evropy typu Londýn, Rumunsko, Německo. A letos je tu například i Korejec,“ říká organizátor soutěže Karel Doubek.
Stoupám si za pípu ve sklepě. Nejdřív si zkouším, jak teče. Zkušební pivo okomentuje jeden ze soutěžících větou: „Nó, to je strašně na h*vno.“ Další mi tvrdí, že každou sklenici budu muset umýt houbičkou, i když to není pravda. Všech 10 půllitrů už mám totiž připravených u pípy. Cítím, že někteří nedokážou přenést přes srdce, že amatér bude čepovat pivo! Když jsem navíc řekl, že jdu pivo „točit“, výčepní málem spadl na zem.
VIDEO: Ve 30 se cítí jako v osmdesáti. Pokus s oblečkem děsí mladé |
„3..2..1... START!“ zakřičí organizátor Karel Doubek. Začínám čepovat. Sklenici narazím na pípu tak, že sklo div nepraskne. Sám vidím, že spíš než pivo čepuju pěnu. Někteří se chytají za hlavu, jiní fandí. Když mám 10 piv, objevuje se další problém. Jak je mám chytit a odnést?
„Vem si platíčko!“ volá jeden z výčepních. „Zavolej brigádníka!“ přidává se další. To jsou rady. Nakonec se mi podaří vsunout do každého ucha prst a vybíhám. Za hlasitého fandění zdolávám první schody, pak rovinku a další schody. Dav burácí. Přibíhám před porotu.
Dříve se ze sklepa běhalo běžněZávod navazuje na tradici. „Dřív nebylo pivo chlazené jinak než ledem, tím pádem bylo uložené ve sklepě. A jelikož u Pinkasů byla ohromná výtoč, bylo potřeba, aby se pivo ze sklepa vynášelo ve velkém množství. Proto ho vynášeli po 15 pivech – v každé ruce sedm a jedno přitisknuté mezi. Z toho vyplynulo, že jak takto běhali, ničili si nohy. Takže kdo pracoval u Pinkasů, měl noční můry. Proto jsme před jedenácti lety založili soutěž Pinkasova noční můra,“ popisuje organizátor Karel Doubek. |
Čas prý stopnou v okamžiku, kdy překročím práh. To jsem nevěděl, myslel jsem, že až když položím piva na stůl. Bohužel jsem neodhadl rychlost doběhu a piva hodím na stůl tak, že ohodí i celou porotu.
Je vidět, že vítěz Stanley Cupu Hrdina má skvělé reflexy, takže bleskurychle vyskočí. Emeritní sládek Plzeňského pivovaru Václav Berka, který sedí uprostřed, ale nemá šanci uniknout a pivo mu končí v klíně, na košili, zkrátka všude. Třetí porotce, kterým je výčepní z restaurace U Pinkasů Tomáš Babica, se jako jediný nehodě celou dobu směje. Načež bere hadr do ruky a začíná vytírat.
Na pomoc přicházejí i uklízečky. Je potřeba zbavit piva schody, podlahy, stůl, papíry s bodovým hodnocením i oblečení. Finále se proto odkládá.
Dostávám 3, 3 a 4 body. „Z patnácti, jo?“ raduju se. Poté zjišťuju, že jsou to body trestné. Připočítají se mi k času, takže nakonec moje skóre činí 2 minuty 59 sekund a 17 setin.
Zda má tento čas šanci obstát v konkurenci, zjišťuju vzápětí, kdy se konečně rozbíhá finále. Nemá. Nejlepší výčepní totiž zvládl načepovat 10 piv a vyběhnout s nimi nahoru za minutu a půl.
VIDEO: Reportér Smlsal zkusil znovu autoškolu. Komisař ho vyhodil |
„Rozhodně bych však ocenil odvahu, to myslím velmi vážně. Ne každý si troufne vůbec stoupnout za kličky. Takže oceňuju, úžasný. A za druhé, na to, že to pravděpodobně není vaší profesí, smekám klobouk. To, co jste přinesl, vypadalo, že by se dalo servírovat. Moc dobrý,“ hodnotí pak organizátor Doubek můj výkon.
Když si vzpomenu, že pivo skončilo všude možně, jen ne ve sklenicích, nechce se mi oněm komplimentům úplně věřit. Ale závod jsem si užil, jen škoda, že už mě na běh asi nikdy nepozvou.