Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rozkoš jako ze sexu. Učení cizí řeči potěší mozek jako milování

aktualizováno 
Vědci našli činnost příjemnou jako sex, dobré jídlo či vyhrávání v hazardních hrách. Osvojování si nových slovíček v cizí řeči aktivuje tytéž části mozku a způsobuje podobné potěšení, tvrdí nová studie. Otevřete tedy slovníky a chopte se učebnic.

Podle vědců je to tak, s učebnicí cizí řeči v ruce povzbudíte mozkové centrum odměny jako při intimních hrátkách. | foto: Profimedia.cz

Řeč je pilířem lidské společenské interakce, odborníci však dosud neměli zcela jasno v tom, jaké biologické mechanismy nás motivují, abychom se cizí slovíčka učili. Na tuto otázku se rozhodli odpovědět španělští a němečtí vědci. Na pomoc si vzali 36 dobrovolníků, kteří se během experimentu jednak účastnili her o peníze, jednak se učili slova v cizí řeči. Vědci přitom pomocí magnetické rezonance sledovali, co se děje v jejich mozcích.

Zjistili, že když si účastnici pokusu zapamatovali význam nového slovíčka, vzrostla aktivita v části mozku zvané striatum ventrale. Totéž se odehrálo v případě herní akce. A tatáž reakce mozku je spojena, to už ví věda dávno, se sexem, konzumací dobrého jídla nebo například alkoholu. V dotyčné mozkové oblasti je totiž centrum odměny, rozkoše, motivace. Závěr? Osvojování si cizího jazyka může vést k potěšení stejně jako ostatní zmíněné činnosti. A i proto se řeči učíme.

Kromě toho však výzkum promluvil i do toho, co víme o lidské evoluci. Tradičně se totiž mělo za to, že řeč souvisí s kortikální strukturou mozku a jejím vývojem. Oblast striatum ventrale je přitom považována za evolučně mnohem starší.

„Studie klade otázku, zda osvojování si řeči opravdu pochází pouze z kortikálního vývoje, a předpokládá naopak, že na osvojování si řeči mají vliv i emoce,“ uvedl Antoni Rodríguez Fornells, který se výzkumu účastnil. Jinými slovy: naši primární potřebu obsáhnout řeč a komunikovat formují i mechanismy odměny a potěšení.

Kromě toho studie, kterou uveřejnil magazín Current Biology, potvrdila, že motivaci učit se řeč si udržujeme po celý život a že právě ona nám pomáhá osvojit si i druhý jazyk v dospělosti.

Znalost druhé řeči oddaluje stárnutí mozku

A to se vyplácí, jak doložila už před půl rokem studie edinburghských vědců, vydaná v magazínu Annals of Neurology. Zjistila, že lidé, kteří se během života naučili druhý jazyk, se chlubí mnohem lepším myšlením, než jak by napovídaly výsledky IQ testů z jejich dětství. Skotští výzkumníci přitom své závěry postavili na rozsáhlém a detailním zkoumání. Vyšli z testů, jimiž prošla skupina 853 dětí ve věku jedenácti let v roce 1947 a které pokrývaly jejich kondici od tělesné stránky přes zrak, krevní složení až po paměť či rychlost myšlení.

Respondenty přitom věda neztratila z dohledu. Mezi roky 2008 a 2010, to bylo účastníkům výzkumu po sedmdesátce, testy zopakovali vědci z edinburghské univerzity. Našli mezi nimi i 160 lidí, kteří ovládali druhý jazyk, 95 z nich se ho naučilo, než dosáhli osmnácti let života, zbylých 65 poté. Právě bilingvní skupina prokázala nejlepší výsledky kognitivních schopností, především v testech všeobecné inteligence a čtení.

„Naše studie dokazuje, že bilingvismus, i když ho dosáhneme v dospělosti, prospívá mozku,“ cituje agentura BBC Thomase Baka, který výzkum vedl. Dodal však, že pořád existují nezodpovězené otázky, například zda stárnutí zpomaluje samotná znalost druhého jazyka, nebo jeho aktivní používání.

Nebyla to však první studie, která na pozitivní dopady znalosti druhého jazyka poukázala. Už v roce 2013 právě Bak, tehdy ještě spolu s indickými kolegy, prokázal, že bilingvismus oddaluje nástup stařecké demence, a to bez ohledu na vzdělání, pohlaví, zaměstnání či bydliště. Podle vědců je to díky tréninku mozku prostřednictvím „přepínání“ mezi odlišnými gramatickými strukturami, koncepty, zvuky, slovy i normami.

Totéž tvrdila již rok předtím americká studie a lepší funkci mozku lidí, kteří znají dva jazyky, dokládala biologickým důkazem. Nervový systém těchto lidí podle testů reaguje lépe, citlivěji a přesněji na zvuk. Osmačtyřiceti zdravým studentům, z nichž třiadvacet mluvilo dvěma jazyky, vědci pouštěli nahraná slova a elektrody snímaly reakce jejich mozků.

Ukázalo se, že za standardních laboratorních podmínek reagují mozky obou skupin stejně. Když však mluvil řečník na podkladu rušivých zvuků, předčili bilingvní respondenti své kolegy, byli totiž schopni naladit mozek účinněji na vypravěčova slova a potlačit rušivé prvky nahrávky. Znalost dvou jazyků je pro mozek něco jako posilování, složili znalosti cizích řečí poklonu vědci.

Autoři:


Nejčtenější

Vyšehradští jezdci: sígři, kteří v padesátých letech děsili Prahu

„Páskovská“ móda Vyšehradských jezdců zahrnovala speciální účes „eman“. Nosil...

Královští vyšehradští jezdci. Skupina sígrů, která se v padesátých letech stala legendou. Frajírci, rebelové, rváči....

VIDEO: Moje sexuální robotka mi bude partnerkou, říká Američan

Toto je Harmony. Sexuální robotka, ale „nejživější“ ze všech.

Před deseti lety se rozvedl a nelituje. Tím spíš, že má novou přítelkyni. Jmenuje se Harmony. Není živá, ale jako by...



Lidé neumějí využívat svou sexuální energii, říká MOgirl Klára

„Jsem hrdá na to, že jsem se vydala vlastní cestou a že žiji život podle sebe,“...

Většina lidí neví, co vše jim může dát sexuální energie, a neumějí s ní pracovat, říká MOgirl Klára. Snaží se to proto...

VIDEO: Foglar ze mě udělal pořádného kluka, řekl Jindra Hojer v Rozstřelu

Chemik Ing. Jindřich Hojer, CSc. inspiroval spisovatele Jaroslava Foglara k...

Šanci vstoupit do příběhů Rychlých šípů považuje za vyznamenání. A velmi si cení zážitků i etiky, kterou mu dal oddíl...

Věčně namol: alkohol byl britským námořníkům věrným druhem

Hladinku je třeba udržovat. Námořníci čekají na svůj příděl na lodi HMS HMS...

Tlumil nudu všedních dnů, ale i strach před bitvou. A britské vojenské námořnictvo, stejně jako armády jiných zemí,...

Další z rubriky

Neznámé sporty: drsňáci se kopou do holení, ovšem systematicky

Cílem je vydržet víc než soupeř, okopáváním ho oslabit a finálním kopem vyvést...

Základní dovedností je vydržet bolest déle než protivník, o mnoho jiného prakticky nejde. Kopat druhého do holeně totiž...

Vědci odkryli 2 500 let starý důkaz existence piva, našli ho v Iráku

Proces výroby piva v Egyptě: muži vlevo vymačkávají zákvas, poté se nápoj dává...

Pijeme ho celá celá tisíciletí. Věděli jsme to už dlouho, ale ponejvíc z psaných pramenů. Díky nové technice teď...

Vyšehradští jezdci: sígři, kteří v padesátých letech děsili Prahu

„Páskovská“ móda Vyšehradských jezdců zahrnovala speciální účes „eman“. Nosil...

Královští vyšehradští jezdci. Skupina sígrů, která se v padesátých letech stala legendou. Frajírci, rebelové, rváči....

Najdete na iDNES.cz