Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rozkoš jako ze sexu. Učení cizí řeči potěší mozek jako milování

aktualizováno 
Vědci našli činnost příjemnou jako sex, dobré jídlo či vyhrávání v hazardních hrách. Osvojování si nových slovíček v cizí řeči aktivuje tytéž části mozku a způsobuje podobné potěšení, tvrdí nová studie. Otevřete tedy slovníky a chopte se učebnic.

Podle vědců je to tak, s učebnicí cizí řeči v ruce povzbudíte mozkové centrum odměny jako při intimních hrátkách. | foto: Profimedia.cz

Řeč je pilířem lidské společenské interakce, odborníci však dosud neměli zcela jasno v tom, jaké biologické mechanismy nás motivují, abychom se cizí slovíčka učili. Na tuto otázku se rozhodli odpovědět španělští a němečtí vědci. Na pomoc si vzali 36 dobrovolníků, kteří se během experimentu jednak účastnili her o peníze, jednak se učili slova v cizí řeči. Vědci přitom pomocí magnetické rezonance sledovali, co se děje v jejich mozcích.

Zjistili, že když si účastnici pokusu zapamatovali význam nového slovíčka, vzrostla aktivita v části mozku zvané striatum ventrale. Totéž se odehrálo v případě herní akce. A tatáž reakce mozku je spojena, to už ví věda dávno, se sexem, konzumací dobrého jídla nebo například alkoholu. V dotyčné mozkové oblasti je totiž centrum odměny, rozkoše, motivace. Závěr? Osvojování si cizího jazyka může vést k potěšení stejně jako ostatní zmíněné činnosti. A i proto se řeči učíme.

Kromě toho však výzkum promluvil i do toho, co víme o lidské evoluci. Tradičně se totiž mělo za to, že řeč souvisí s kortikální strukturou mozku a jejím vývojem. Oblast striatum ventrale je přitom považována za evolučně mnohem starší.

„Studie klade otázku, zda osvojování si řeči opravdu pochází pouze z kortikálního vývoje, a předpokládá naopak, že na osvojování si řeči mají vliv i emoce,“ uvedl Antoni Rodríguez Fornells, který se výzkumu účastnil. Jinými slovy: naši primární potřebu obsáhnout řeč a komunikovat formují i mechanismy odměny a potěšení.

Kromě toho studie, kterou uveřejnil magazín Current Biology, potvrdila, že motivaci učit se řeč si udržujeme po celý život a že právě ona nám pomáhá osvojit si i druhý jazyk v dospělosti.

Znalost druhé řeči oddaluje stárnutí mozku

A to se vyplácí, jak doložila už před půl rokem studie edinburghských vědců, vydaná v magazínu Annals of Neurology. Zjistila, že lidé, kteří se během života naučili druhý jazyk, se chlubí mnohem lepším myšlením, než jak by napovídaly výsledky IQ testů z jejich dětství. Skotští výzkumníci přitom své závěry postavili na rozsáhlém a detailním zkoumání. Vyšli z testů, jimiž prošla skupina 853 dětí ve věku jedenácti let v roce 1947 a které pokrývaly jejich kondici od tělesné stránky přes zrak, krevní složení až po paměť či rychlost myšlení.

Respondenty přitom věda neztratila z dohledu. Mezi roky 2008 a 2010, to bylo účastníkům výzkumu po sedmdesátce, testy zopakovali vědci z edinburghské univerzity. Našli mezi nimi i 160 lidí, kteří ovládali druhý jazyk, 95 z nich se ho naučilo, než dosáhli osmnácti let života, zbylých 65 poté. Právě bilingvní skupina prokázala nejlepší výsledky kognitivních schopností, především v testech všeobecné inteligence a čtení.

„Naše studie dokazuje, že bilingvismus, i když ho dosáhneme v dospělosti, prospívá mozku,“ cituje agentura BBC Thomase Baka, který výzkum vedl. Dodal však, že pořád existují nezodpovězené otázky, například zda stárnutí zpomaluje samotná znalost druhého jazyka, nebo jeho aktivní používání.

Nebyla to však první studie, která na pozitivní dopady znalosti druhého jazyka poukázala. Už v roce 2013 právě Bak, tehdy ještě spolu s indickými kolegy, prokázal, že bilingvismus oddaluje nástup stařecké demence, a to bez ohledu na vzdělání, pohlaví, zaměstnání či bydliště. Podle vědců je to díky tréninku mozku prostřednictvím „přepínání“ mezi odlišnými gramatickými strukturami, koncepty, zvuky, slovy i normami.

Totéž tvrdila již rok předtím americká studie a lepší funkci mozku lidí, kteří znají dva jazyky, dokládala biologickým důkazem. Nervový systém těchto lidí podle testů reaguje lépe, citlivěji a přesněji na zvuk. Osmačtyřiceti zdravým studentům, z nichž třiadvacet mluvilo dvěma jazyky, vědci pouštěli nahraná slova a elektrody snímaly reakce jejich mozků.

Ukázalo se, že za standardních laboratorních podmínek reagují mozky obou skupin stejně. Když však mluvil řečník na podkladu rušivých zvuků, předčili bilingvní respondenti své kolegy, byli totiž schopni naladit mozek účinněji na vypravěčova slova a potlačit rušivé prvky nahrávky. Znalost dvou jazyků je pro mozek něco jako posilování, složili znalosti cizích řečí poklonu vědci.

Autoři:




Nejčtenější

Ursula Andressová dala opálené kůži certifikát sex-appealu.
Dějiny opalování: snědá kůže byla symbol chudiny, změnila to bondgirl

Ještě před sto lety byla opálená kůže ve vyšší společnosti nemístná. Byla znakem chudých, kteří musejí manuálně pracovat. Opačná módní vlna začala nesměle,...  celý článek

K mumii slavného dobrodruha a vojevůdce barona Trencka se po víc než sto letech...
Divoká dobrodružství barona Trencka: plenil, pil a honil sukně

Byl vojákem mimořádně odvážným, ale i krutým, i vůči civilistům. Mnohokrát jen o fous unikl smrti, a to nejen na bitevním poli. Utkával se v duelech a kvůli...  celý článek

Ve filmech bývá psychopat extrémně antisociálně vyšinutý jedinec, násilný a...
Psychopati mezi námi: mohou být i mistry kreativity a zachránci životů

Jejich schopnost ovládat jednotlivce a manipulovat davy z nich dělá rozené vůdce. Chladnokrevností a bezohledností se dokážou vždy prosadit. Psychopati však...  celý článek

Cvičení je zdravé. Vědci však pro tuto rovnici přinášejí další a další doklady.
Před Alzheimerovou chorobou ochrání mozek cvičení, říká studie

Stačí mírná intenzita, ale důležitá je dennodenní pravidelnost. Takové cvičení se vám odvděčí mnoha zdravotními benefity. Mezi ně patří i ochrana vašeho mozku...  celý článek

Další z rubriky

Gundolf Köhler byl u neonacistů Karl-Heinze Hoffmanna. Vraždil na Oktoberfestu.
S bombou na Oktoberfest. Němečtí neonacisté neváhali kvůli národu zabíjet

Říkali si Wehrsportgruppe Hoffmann a cvičili v lesích útoky vedené s neonacistickými ambicemi. Jen u příprav se však nezastavili, jeden z členů Gundolg Köhler...  celý článek

Ne, pornografie rozhodně nepodává realistický obraz těl ani výkonů mužů a žen.
Kvůli pornu nejsou ženy spokojené s výkony svých partnerů

Nadnesená očekávání, nerealistické sny. V pornofilmech jsou výkony adrenalinovější, vyvrcholení intenzivnější, těla „předpisovější“. Deformují proto přístup k...  celý článek

Muži by si měli najít do holičských salonů cestu zpět, říkají špičkové holičky...
Holičství je něco jako pánský klub, říká skotská holička

V posledních desetiletích se ze života mužů vytratila, na přelomu 19. a 20. století však byla salonní úprava vousů součástí jejich životů. „Není na tom vůbec...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.