Spousta dosavadních výzkumů sice naznačovala, že gender klíčovým faktorem je, všechny však měly jedno společné: nezahrnovaly úspěšné a mocné ženy. A to byla podle názoru výzkumníků z univerzity v holandském Tilburgu vedených psychologem Jorisem Lammersem chyba.
"S tím, jak je ve vrcholných mocenských pozicích víc a víc žen a jak jsou považovány za rovnoprávné mužům, se mohou měnit též obecné domněnky o jejich chování," vysvětluje psycholog. "A to může vést k tomu, že se u žen stále víc setkáváme s negativními druhy chování, které se dřív týkaly mužů."
Jeho tým studoval 1 561 kvalifikovaných zaměstnanců. Osmapadesát z nich zastávalo nemanažerské pozice, dvaadvacet procent bylo supervizory, čtrnáct procent patřilo do středního managementu a šest do vysokého.
Všech respondentů a respondentek se vědci dotazovali na jejich minulé románky a jejich vztah k podvádění. Brali v úvahu úroveň jejich sebevědomí, to, jaká moc se pojí s jejich pracovním zařazením, jak často služebně cestují, i to, jak vnímají riziko odhalení případné nevěry.
Zjistili, že gender respondentů či respondentek nehraje žádnou roli. Podvádění a zálety se jím neřídí, mnohem silnějším faktorem je to, jak mocnou pozici pracovně zastávají a jak vysoké mínění sami o sobě mají. Gender není, jde-li o podvádění a nevěru, nijak silným faktorem, zdůrazňuje Lammers.
"Pravděpodobnost, že dojde k nevěře, je tím větší, čím mocnější a vlivnější dotyčný či dotyčná je," vysvětluje vedoucí studie, kterou zveřejnil magazín Psychological Science.
"Pocit menší moci vede k tomu, že se víc soustředíme na potenciální hrozby a nebezpečí, pocit moc naopak k utlumení oné obezřetnosti a k postoji, že můžete dostat, cokoli chcete, a riziko prostě berete tak, že patří k věci." Korumpující síla moci se přitom ale netýká jen nevěrného chování, vlivní lidé mají též tendenci ignorovat i etické ohledy.
