Ve víně je pravda − a miliony!

  10:00aktualizováno  10:00
O tom, že víno není jen výtečným nápojem, ale může být i výnosným obchodním artiklem, svědčí nejlépe příklad nejmenovaného amerického sběratele, který na aukci koupil lahev Château d´Yquem 1857 za téměř 2,5 milionu korun, čímž z něho vytvořil nejdražší víno světa. Tedy na čas, protože ceny vyhlášených značek stále stoupají...

"Nyní je třeba pít," řekl kdysi Horatius. S vínem se však dá i výhodně obchodovat. | foto: Profimedia.cz

Může za to Napoleon!

Mnozí čtenáři teď budou lamentovat (případně meditovat) nad tím, jak může něco tak nepatrného a nestabilního – rozbít lze každou lahev − stát takové nekřesťanské peníze a zda se taková investice může vůbec vyplatit.

Může.

I proto jsou lidé, a není jich vůbec málo, kteří dávají před kamennou či elektronickou bankou přednost té vinné, případně sklípku, kam chodí kontrolovat svůj majetek a občas z něj něco třeba i něco málo upijí...

Za vznik takzvaných velkých vín může císař Napoleon III. Ten v roce 1855, při příležitosti pařížské výstavy, svolal sommeliéry a nejvyhlášenější odborníky a dal jim za úkol provést takzvanou klasifikaci, což znamenalo roztřídit tisíce vinohradů do tříd podle kvality.


Při něm byl použit stejný systém jako ve školním známkování, od jedničky do pětky. Šedesát jedna z nich, těch úplně nejlepších, obdrželo prestižní predikát Grand Cru Classé, nejvyšší možné ocenění. Tento systém platí dodnes a je třeba říct, že i na "vedoucích pozicích“ se za ta dlouhá léta změnilo jen pramálo.

Špičkoví vinaři jsou si totiž dobře vědomi, že klientela, která kupuje nejdražší značky, chyby a omyly zásadně neodpouští, i toho, že dobré jméno lze zkazit jen jednou, takže pokud nejsou stoprocentně spokojeni s úrodou, víno pod zavedeným názvem raději nevyrobí!

Značek, jimž se povedlo proniknout mezi elitu, je pak naprosté minimum. Důvody jsou přitom hlavně v geologických podmínkách a poloze. Svou roli − a velkou − hraje matička příroda, podle mystiků však do hry vstupují i jiné, tajemné síly. Jak jinak se, argumentují, dá vysvětlit, že vinice v Chateau Margaux, vzdálené od sebe sotva dva metry (!) produkují révu zcela odlišných vlastností?


Umění stárnout

Velká vína jsou výjimečná především v tom, že jsou vyrobena tak, aby mohla desítky − někdy i stovky − let stárnout a vyzrávat. Tento proces umožní především vysoký obsah taninu, takže se velmi vyznačují svíravou, trpkou chutí. Proto nejen že by nemělo smysl konzumovat je "mladá“, ona by se v tomto stadiu nedala vůbec pít!

Vinice

Na to, až se jejich textura zjemní a jednotlivé složky se vyladí do dokonalé harmonie, se musí čekat hodně, hodně dlouho. Problémem při dlouhém skladování je však korek, přece jen nemá takovou životnost, takže se musí měnit, což není vůbec snadné. Pokud se to udělá špatně, je z cenného vína břečka.

Ani zdaleka ovšem neplatí dosti často citovaná rovnice  "čím starší, tím lepší". Jde o jeden z mnoha zažitých omylů. Ve skutečnosti má každé víno svůj čas, kdy jeho vlastnosti dosahují ideální harmonie.

Na základě vlastností odrůd v určitém roce a technologie je možné určit, kdy se dostane na absolutní vrchol. Jeho stanovení je velmi důležité, protože když ho nápoj překoná, rychle umírá.

Zkrátka a dobře, když i to absolutně nejlepší víno necháte ve sklepě moc dlouho, můžete ho nakonec leda vylít.

Vinařství Petrus

Vinice Petrus

Lahve určené k archivaci musejí být uloženy vždy naležato (nejlépe v regálech k tomu určených) ve tmě či pološeru, ideálně v místnosti se 70procentní vlhkostí a stálou teplotou dvanáct stupňů.

Nikdy se vedle nich nesmí skladovat nic jiného, zejména pak ne brambory! Korkové zátky totiž nejsou nepropustné, víno přes ně dýchá a nasává pachy z okolí.

Největší z velkých

Na světě jsou desetitisíce vín. Mezi nimi existuje velmi úzká společnost s přívlastkem "nej“.

Nejlepší, nejslavnější, nejdražší.

Jsou to: Chateau Haut-Brion (oblast Graves), Chateau Lafite-Rothschild, Chateau Mouton Rothschild, Chateau Latour (všechny Paulliac), Petrus z Pomerolu v Bordeaux, Romanée-Conti z Burgundska a samozřejmě i Chateau Margaux, které představuje spojení skvělé architektury v podobě krásného zámku a dokonalého moku.

Romane Conti

Romane Conti

Pro ten nejlepší se používá pouze réva z nejstarší části vinice, přičemž průměrné vyprodukované množství je 40 hektolitrů z hektaru. Nebyl by jistě problém dosáhnout vyšších výnosů, hrozny by ale byly méně koncentrované a plné, čímž by ztratily punc výjimečnosti.

Legendou se stal i Petrus z distriktu Libournais (nejen díky letitým dodávkám na stůl anglické královny). Zatímco některá chateau vypadají už na první na pohled honosně, toto připomíná spíš skromné selské sídlo. Nikde ani stopa po bohatství, jen prosté budovy a řady vinohradů.


A i když má většina vín z Bordeaux jako základ odrůdu Cabernet - Sauvignon, představuje právě Petrus výjimku potvrzující pravidlo. Téměř čistý (95 procent) merlot, který mnohem hůř stárne a představuje pro vinaře ten nejtěžší oříšek, zde ukazuje své možnosti v podobě možná nejdokonalejšího vína na světě.

Chateau Margaux

Chateau Margaux

Vlastnit takové rarity si pochopitelně mohou dovolit (kromě samotných firem) jen velmi bohatí sběratelé, případně majitelé luxusních restaurací, kterým pomáhají − vystavené s plnou parádou ve vitríně − zvýšit společenskou prestiž.

Obchodníci a sběratelé

Proč se platí za tak nepatrný předmět tak astronomické částky?

Některé důvody jsou logické − nízké výnosy, vysoká kvalita, obrovské množství ceněné ruční práce, drahé dubové sudy. Vedle toho má ovšem vliv i to, že špičkových vín je omezené množství, zatímco řady zájemců o koupi valem přibývají. I proto, že výnos z prodeje vína nepodléhá dani z příjmu!

Chateau du Margaux

Podíváme-li se na věc z hlediska zhodnocení počátečních investic, záleží pochopitelně na výběru i vložených prostředcích. Obvykle se výnos pohybuje na hranici 10−15 procent ročně, při velmi dobrém nákupu je to však až 30 procent či víc! Takový úrok v bance nedostanete a pohled na lahev rubínového moku je určitě příjemnější než na výpis z konta.

Zájemce o tuto netradiční formu "spoření“ musí ovšem nejprve vyřešit to, jakou sbírku zvolí. Jsou totiž dvě − horizontální či vertikální. V prvé kupuje všechny velikosti (obvykle 0,7, 1,5, 3, 4, 5 l) stejného druhu nabízeného v témže roce určitou vinicí, u druhé je to sled jednotlivých ročníků, pochopitelně těch nejúrodnějších. Za zcela minimální vklad považují odborníci sto padesát tisíc.

To nejsou zase takové peníze, řekne si možná mnohý čtenář: jdu do toho! Jenže je tady jedno velké nebezpečí − než se do toho vůbec pustí, musí mít zaručený odbyt.

Chateau Lafite Rotschild

Chateau Lafite Rotschild

Prodat drahé lahve ze soukromého sklepa je extrémně obtížné, hlavně kvůli absenci záruky, že nejde o podvod. A je nutné si uvědomit, že nejkratší časové období, ve kterém se takto vložené prostředky začnou vracet, je pět, podle reálnějších odhadů spíš deset a více let!

Mnozí sběratelé, tedy ti opravdu mohovití, praktikují metodu, která by se dala nazvat "výdělek s požitkem“. Spočívá v tom, že jednu láhev (nebo i víc) koupí pro zisk a druhou v určitý čas, kdy dosáhne vrcholu, vypijí. Pokud mají dobrý odhad, vydělají na té první tolik, že druhou mají v podstatě zadarmo!

"Nunc est bibendum“

Aneb "nyní je třeba pít“, pravil kdysi Horatius. I špičková vína si lze dopřát, aniž by k tomu bylo potřeba vzít si úvěr od banky, populární jsou zejména takzvaná druhá vína − u nichž se cena pohybuje od tisícovky výš.

Vinice Pomerol

Pomerol

U prestižních značek nejsou ani v nejmenším podřadná, platí pro ně jiná pravidla než pro ostatní. Hlavně jsou stáčena dříve, díky čemuž rychleji zrají a jsou vhodná ke konzumaci dříve než první, určená k archivaci.

Hrozny obvykle pochází ze sousední vinice s vyšším výnosem, stárnou však v sudu, který byl použit pro první víno, takže ho stylem velmi připomínají. Jde o geniální marketinkový tah, jak prodat "průměrnější“ víno pod jménem slavného bráchy.

Ale pozor! Byť vypadá levněji, není vždy zárukou výhodného nákupu. Odborník si často raději najde první víno méně slavného, leč výtečného vinařství, než druhé, několikrát dražší od slavného.

Existuje tu také odlišný systém prodeje. Výrobci dobře vědí, že nejsou obyčejní vinaři, nemají zapotřebí "nabízet je pocestným“. Jednou z nejzajímavějších možností, jak se je pokusit přece jen získat, bývá nákup "en primeur“.


V takovém případě zákazník zaplatí podstatně nižší cenu − ovšem v době, kdy víno zraje v sudech a není známa jeho kvalita. Obdrží ho přibližně rok či dva po platbě. I když jde o vcelku neobvyklý obchod, mnohdy se ukáže být výhodný.

Někdy mimořádně.

U výjimečných ročníků, jako byly, nahlédneme-li do těch starších, 1990 a 1996, se takto vložené prostředky již teď mnohonásobně zhodnotily a v tomto trendu nadále pokračují. Investice v řádu několika tisíc se tak může vrátit až stonásobně!

Riziko je vlastně minimální, pokud se kupující "netrefí“, vystřídá finanční efekt silný chuťový prožitek. U nás se (kromě jiných) prodává Château Margaux Cru Classé za deset tisíc a Petrus Pomerol AOC z roku 2001 za cca 27 tisíc korun, není ovšem problém si objednat prakticky jakoukoli značku. Tedy pokud na ni máte.

Autoři:


Nejčtenější

Každý je světec. Než ke mně přijde s kapavkou, říká dermatovenerolog

"Můj obor je vedle plastické korektivní dermatologie či kosmetologie popelkou...

Je to pohyb na tenkém ledu. Diagnóza pohlavně přenosné choroby je velmi intimní verdikt. I proto je většinou reakcí...

Miluji kuře na paprice od mamky a pět knedlíků, říká MOgirl Lenka

Touhy, sny, plány mám, ale žiji současným dnem, říká MOgirl Lenka.

Podle vlastního soudu je neústupná, sebevědomá, energická. A nezastírá, že též tvrdohlavá a sarkastická. „Jsem taková,...



Sexuální jiskru do dlouhodobého vztahu dokáže vrátit každý, tvrdí studie

Akrobacie v posteli netřeba, sex v posteli dlouhodobého páru oživí společně...

Je to jednodušší, než jste mysleli. Rutinu ze sexuálního života nemusíte vyhánět na drahé dovolené uprostřed Karibiku,...

Udělat vibrátor nebo tramvaj je podobné, říká designérka Marešová

Anna Marešová získala za designovou kolekci erotických pomůcek pro ženy hlavní...

Její vibrátory byly oceňované a nepřehlédnutelné. Nemá však pocit, že by její práci přespříliš poznamenaly, že by...

VIDEO: V Brně vybírali i nejškaredější tetování, vyhrál rozpitý motýl

Soutěž o nejhorší tetování na Tattoo Grand Prix v Brně vyhrálo dílo, které má...

Zvířata z reálného světa i z říše fantazie, abstraktní obrazy s prvky kubismu nebo futurismu, ale také rozsáhlé malby....

Další z rubriky

Kruté metody poprav: ušlapání slonem a řezání zaživa

Lyngchi bylo jedním z nejnehumánnějších způsobů poprav, které historie přinesla.

Trest smrti je z principu definitivní záležitost. V leckterých společnostech se však nezdál dostatečně uspokojivý....

Šlofík není lenošení. Dopřávejte si ho, pomáhá rozhodování

Šlofík pomáhá výkonnosti, tvrdí věda.

Není to lenost, není to pohodlnost. Schrupnout si po obědě je velmi racionální, zdravé, pragmatické rozhodnutí. Šlofík...

Mafie a citrony. Zločinná síť možná vznikla na Sicílii z pěstování ovoce

Na Sicílii měla samozřejmě kořeny i rodina fiktivního mafiánského kmotra Vita...

Na začátku byli předáci, kteří zajišťovali práci na výnosných sicilských citronových plantážích. Postupně ve svých...



Najdete na iDNES.cz