Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Kurz boulderingu. Základní technika a materiál

  12:00aktualizováno  12:00
Překonávání balvanů a krátkých těžkých cest má své zvláštní kouzlo. Představuje výzvu a přitahuje všechny hravé. Jak jednou do říše boulderingu nahlédnete, budete chtít zdolávat pořád složitější a složitější stěny. Náš seriál vám bude na téhle cestě průvodcem.

Boulderování je levný sport. Skoro nic k němu nepotřebujete. Stačí pár lezeckých bot neboli lezeček a magnézium neboli maglajz.

Pytlík na magnézium vás přijde na pár stovek. Kupte si takový, do něhož se vám vejdou pohodlně obě ruce. Nanášet si na dlaně a prsty bílé magnézium proti pocení (neboli maglajzovat) budete hlavně na zemi, takže oběma rukama najednou. Kupte si magnézium sypané nebo v kouli.

Magnézium

S lezečkami už to tak jednoduché není. Tyhle většinou kožené botky vám v budoucnu pomohou udržet se i na tak malých stupech, až se vám to nebude zdát možné. Důležité ale je, vybrat si ty pravé. Měly by vaši nohu těsně obepínat a mít dostatečně pevnou podrážku, která vám bude podepírat chodidlo, když budete stát na špičce. Jestli vás v lezečce bolí noha už po pár sekundách zkoušení v obchodě, raději nebrat. Ani přes přesvědčování prodavače, že to tak má být. Postupně, jak polezete obtížnější bouldery, přejdete možná na těsnější či měkčí typ.

Rozhodující může být i tvar. Většina lezeček je tvarována asymetricky a do oblouku. Pokud se v nich ale vaše noha příliš necítí, najdete i rovnější střihy, jak je vidět na fotce.

Jestli si nejste jisti, zda vás bouldering chytne, nemusíte si lezečky zpočátku ani kupovat. Za pár desítek korun si je půjčíte u každé indoorové stěny. Na nákup si připravte tisícovku, spíš ale víc.

Obléct si na boulder můžete v podstatě cokoli, co je vám pohodlné. Pamatujte na to, že se při makání zapotíte. Vhodným materiálem je proto bavlna. Kalhoty se nosí většinou tříčtvrteční, aby se zakryla kolena a zbytečně jste si je neodřeli a zároveň si na nohavici nešlapali.

Lezečky

Pokud boulderování propadnete, pořídíte si určitě nějaké cool lezecké oblečení. Mnoho lezců, kteří už mají pěkně propracovaná záda, leze do půl těla a v džínách.

Máte-li vše potřebné, můžete vyrazit na nejbližší boulderovku, kterou si najdete na internetu. Otevřeno bývá od oběda do pozdních večerních hodin.

Před lezením se rozcvičte

Než se však navlečete do lezeček a vrhnete na svůj první boulder, pořádně se rozcvičte a rozlezte. I když se už nemůžete dočkat, až začnete šplhat jak opice, nepodceňujte to. Vaše tělo se musí postupně rozehřát, jinak si hned něco natáhnete a dlouho se pak na boulderu neukážete.

Začít můžete už po cestě na boulderovku. Jděte rychlejší chůzí nebo lehce poběžte, abyste si rozproudili krev a dali tělu vědět, že se bude hýbat. Pokud vylezete z auta rovnou před vchodem, nezbývá vám, než pochodovat na místě nebo zlehka poskakovat přímo na boulderovce. Teprve potom můžete začít s protahováním.

Kromě klasických protahovacích cviků má boulderování své specifické nároky na protažení především předloktí a prstů. Patřičné protahovací cviky od ostatních brzy odkoukáte. Předloktí si protáhnete s nataženou paží před sebou tlakem do ohnuté dlaně obrácené dopředu.

Protahování

Podobně můžete předloktí protáhnout i v kleče s dlaněmi opřenými o zem a prsty směřujícími ke kolenům nebo opřením se o stěnu. Kromě rukou věnujte zvláštní pozornost i nohám.

Rozlezením se připravíte pořádný výkon

Bouldering jako hra

Bouldering je název pro lezení bez lana, při kterém se na skalkách, balvanech nebo indoorových stěnách překonávají krátké nízké cesty, tzv. bouldery (angl. balvan). Každý takový boulder představuje lezecký "problém", jehož obtížnost se klasifikuje podobně jako v lezení (v současnosti až do 8C).

Při boulderování zapojujete všechny svalové skupiny i svůj mozek. Hrajete si s přírodou, sebou samým i s kamarády, testujete, kam až se dají posunout vaše výkonnostní hranice. Kdy ta hra skončí, rozhodujete vy.

Po protažení se můžete konečně obout do lezeček a přistoupit ke stěně. Nikoli však proto, abyste ze sebe hned vydali maximum, ale abyste se pomalu a postupně rozlezli. Tahle část je stejně důležitá jako rozcvička.

Teď jde o to, dostat se zvolna do módu lezení. Osvěžit si při jednoduchých krocích základní techniku. Procvičit si prsty a ruce při všech typech úchopů a chodidla ve všech účelných polohách. Největší chybou by bylo začít boulder session něčím těžkým a naprosto se tak vyčerpat už na začátku.

Zprvu se budete se muset na správnou techniku hodně soustředit, dávat si pozor na křečovité držení a přílišné využívání síly rukou. Časem se vám lezecké pohyby dostanou pod kůži a začnete je dělat automaticky a s lehkostí. Někomu to může jít rychleji, někomu pomaleji.

Rovnováha je důležitější než síla

Boulderování není jen o síle. Zvláště na počátku, kdy polezete to nejlehčí, co na boulderovce najdete, budou zabírat především vaše nohy. A ty má každý silné docela dost. Důležitější než namakat svaly je proto naučit se pracovat s rovnováhou a s těžištěm, získat orientaci v prostoru a hlavně, bavit se u toho. Kvůli tomu to přece děláte.

Podíváte-li se na zkušeného boulderistu při jeho rozlézací "warm-up" sekvenci, bude se vám zdát, že je to pro něj hračka. Že už se na stěně narodil. Pohybuje se skoro bez námahy a plynule. Zatímco vy se lopotíte, třesete se vysílením a odpadáváte ze stěny už po pár krocích, ti zkušenější kolem vás oblezou celou boulderovku, aniž by se zadýchali.

Platí totiž, že čím lepší techniku máte, tím snadněji se vám leze. Kdykoli se vám proto bude zdát něco příliš namáhavé, je to signál, že něco děláte špatně. Raději slezte, vyklepejte si ruce a nohy a znovu si zopakujte hlavní principy lezení.

Základní principy lezení

Hlavní silou, která nás posunuje vzhůru, jsou nohy. Začátečníci dělají často tu chybu, že "tahají rukama". Ruce by měly být pokud možno natažené a prsty mají tisknout jen tak akorát, abychom se udrželi.

Jednotlivé pohyby nohou a rukou by měly mít svoji logiku, u lezení je proto třeba zapojit nejen svaly, ale i mozek. Je důležité promyslet si kroky předem na zemi. Při rozlezení však stačí promýšlet jen jeden dva kroky dopředu. Vyhlédnout si příští chyt, dát si nohy tak, abychom na něj po zvednutí bez problému dosáhli, přehmátnout a tak pořád dokola.

Vzdálenosti mezi stupy a chyty si volte ze začátku malé. Zvednout se na pokrčené noze, kterou stojíte nad úrovní vašeho pasu, dokážete nejspíše až po delší praxi.

Koordinace vašich pohybů vzhůru nebo do strany by měla neustále vycházet z plynulého přesouvání těžiště do rovnovážných poloh. Nejlépe se leze, pokud máte těžiště přímo nad stupem, na němž stojíte. Ruce pak nenesou skoro žádnou váhu a vše spočívá na nohách. V převislých profilech už to nebude tak jednoduché, ale o tom až přespříště.

Horňák, spoďák, bočák a další chyty

Zpočátku si budete na boulderu podvědomě vybírat ty nejlehčí chyty, tzv. "madla", která popadnete celou rukou. Dále se chytům říká podle toho, z jaké strany se drží. Chyty, které se drží shora při vzpažení, nazýváme horní chyty. Opakem jsou "spoďáky", které se dají dobře chytit zespodu, když táhneme rukama proti tlaku nohou. Poslední variantou jsou boční chyty, na nichž se na natažené ruce odkláníme do strany, a tím se stabilizujeme.

Otevřený úchop horního chytu


Kromě různých směrů, jimiž se dá chyt držet, se různí i poloha prstů při jeho uchopení. Existuje otevřený, polootevřený, polozavřený a uzavřený typ úchopu. Který z nich použijeme, záleží na síle našich prstů. Obecně platí, že čím těžší je chyt udržet, tím uzavřenější je.

Dále existují chyty na stisk, prsťáky, spáry, chyty na tření či na tlak, Dalo by se říci, co chyt to jiný způsob, jímž takzvaně nejlépe bere, neboli způsob, jakým se dá nejefektivněji držet.

Uzavřený úchop, kdy palec přitlačuje ukazováček k chytu, je nejpevněší, ale také nejvíc namáhá prsty

Čím víc polezete, tím rychleji dokážete odhadnout bez zdlouhavého ohmatávání jen zrakem, jak bere zrovna tenhle chyt. Ale tím častěji narazíte i na chyty, které zkrátka neberou. Nakonec pak skončíte u nejjednodušší klasifikace chytů: bere, nebo nebere.

Stoupejte si na špičky

Nohy jsou naše nejsilnější končetiny. Abychom toho při lezení co nejefektivněji využili, musíme se naučit správně stoupat. Mnoho začátečníků pokládá chodidla všemožně na vnitřní nebo vnější hranu a vůbec nevyužívá tu nejideálnější část nohy, na které se v lezečce nejlépe postaví.

Při lezení si stoupáte na špičku

Tou je špička.

Díky úzkému a pevnému zakončení se na ní postavíte i na ten nejmenší stup. Udržíte se tam ale teprve tehdy, až tomu uvěříte. Čím sebevědoměji na stupu stojíte, tím více ho zatěžujete a tím stabilnější váš postoj je. Nakonec, díky fyzikálním zákonům nás na skále i překližce dokáže udržet pouhé tření. Zpočátku se ale soustřeďte hlavně na špičky a vybírejte si solidní stupy.


Od teorie k praxi

V praxi lezení není až tak těžké, jak by se mohlo z našeho úvodu zdát. Stačí se odhodlat a vyrazit to někam zkusit. Jestli si nebudete vědět rady, určitě se najde někdo, kdo vám na boulderovce poradí.

Případně se můžete zapsat do kurzu boulderingu, které pořádá třeba Lokal Blok. Tento největší pražský boulder prostor funguje už léta kousek od Anděla na náměstí 14.října, vstupné sem stojí 60 Kč.

Autor:


Nejčtenější

Sexuchtivá, upřímná, náladová: seznamte se s MOgirl Nikol

Mám ráda nezávislost, kritický rozum a etický přístup ke zvířatům, říká MOgirl...

Na pět přívlastků, které ji charakterizují, se zeptala člověka, který je pro ni důležitý a zná ji. Jeho verdikt zněl:...

Všichni jste sériový vrah. Jak bývalý astrolog zesměšnil horoskopy

První horoskopy měly čtvercovou podobu. Tento patřil francouzskému králi Louisi...

Na horoskopy dodnes věří čtvrtina populace západního světa, prim hraje Amerika. Vytrvale jim důvěřuje přes 35 procent...



OBRAZEM: Viktoriánská prodejná láska. Archiv odkryl unikátní fota

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní...

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní snímky zatčených. První vznikly již v roce...

Nefungující segregace: sídliště Pruitt-Igoe se stalo peklem pro chudé

Segregované sídliště pro chudé nebylo řešením, stalo se vězením svých obyvatel...

Cílem bylo napěchovat chudé na jedno betonové sídliště. Vyčistit od nich město. Projekt založený na rasismu a segregaci...

Hodiny jeho práce smyje déšť. Život je taky jen dočasný, říká umělec

Sklad pro Sněhurku, Mogilovo, Bulharsko: Malba vznikla v prostorách vinařství...

Jezdí po světě a maluje na zdi a chodníky. Jeho projekty vedou diváky k úžasu, ale také nutí přemýšlet nad smyslem...

Další z rubriky

Sebevědomý lev jsem proto, že makám a nepodvádím, říká Terminátor Karlos

Karlose „Terminátora“ Vémolu zpovídal Jakub „Buba“ Ouvín pro pořed televize...

Lvi žerou první, zní jeho heslo, má ho ostatně vytetované na ruce. A není pochyb, že on sám se mezi lvy počítá....

Cyklistické heslo veslaře Synka: Nesmí mě předjet nikdo vyšší a těžší

Ondřej Synek na trati boleslavského závodu seriálu Kolo pro život.

Rozhlédne se po kraji, pozdraví diváky, prohodí slovo se soupeři a ještě zajíždí velmi dobré výsledky. Trojnásobný...

Tvrdila jsem, že ženy do klece nepatří, říká MMA zápasnice Sandra Mašková

Overdrive

Když někoho při zápasu zmlátí, mrzí ji to. Přesto vyhrává. „Když dostanu ránu, přepnu do módu, že mi jde o přežití,“...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz