Na finále Red Bull Paper Wings 2009 se do Salcburku sjelo 253 soutěžících z 83 zemí, kteří vzešli z celkem 613 kvalifikací. V architektonickém skvostu zvaném Hangár 7 pak závodili ve třech disciplínách: největší vzdálenost, čas vlaštovky strávený ve vzduchu a akrobacie. A díky oceánu kreativity „popírali“ zákony fyziky. Jejich šikovné ruce totiž z obyčejné A4 občas vykouzlily hotový zázrak.
V kategorii, v níž šlo o nejdelší čas letu, získal titul šampiona Brazilec Leonard Ang, jehož papírový výtvor se udržel ve vzduchu 11, 66 sekund. Za tu dobu sice Usain Bolt přeběhne stometrovou trať a ještě si povolí elasťáky, pro normálního smrtelníka a jeho vlaštovku je to ale nepředstavitelně dlouhá doba.
Světový rekord pro nejdelší letovou dobu papírových strojů je přitom neuvěřitelných 27 vteřin: tou dobou by už Usain Bolt mohl odevzdávat moč na dopingové kontrole.
Akrobacii ovládl Japonec Takeshige Kishlura Kisshii, jehož nadšení nebralo konce. „Když jsem letěl sem na mistrovství, bylo to vůbec poprvé, kdy jsem sedl do opravdového letadla. Teď se navíc vrátím domů jako šampion! Myslím, že mi to snad ani nikdo neuvěří,“ vyprávěl s úsměvem od ucha k uchu.
Největší drama přichystalo finále v hodu na dálku. Až posledním hodem, který měřil 54, 43 metrů, obhájil svůj titul Jovica Kozlica z Chorvatska. Něco ho to ale stálo.„ Spal jsem celou noc s ledem na rameni. Tři týdny tréninku si vybralo svou daň na mé odhodové ruce. Ale zvládl jsem to,“ dodal ještě před tím, než na něj naskákal celý tým.
Jen pro informaci: Nejdelší let, který byl kdy změřen, činil více než 63 metrů. To je větší vzdálenost, než kterou překonali při svém prvním letu bratři Wrightové. Jeho autorem je Ken Blackburn, jenž denně trénoval tři hodiny, šest dní v týdnu. Po devíti měsících tréninku se urodil rekord, který doposud nebyl překonán.
Vlaštovky poslouží i vědcům
Papírová letadla, nebo chcete-li vlaštovky, ale neslouží jen pro zábavu. Někteří vědci se snaží pomocí těchto tichých kluzáků najít optimální aerodynamické tvary pro nové konstrukce letadel.
Tým vedený profesorem Šiniči Suzukim z University of Tokyo v Japonsku právě testuje model, který chce vypustit z mezinárodní vesmírné stanice. Model by měl po startu sklouznout zpět na zemský povrch. Vybraný astronaut vypustí na sto třicetigramových modelů z výšky 400 km nad zemí.
Modely jsou připravovány tak, aby vydržely náročné podmínky ve vesmíru. V laboratořích byly testovány na nadzvukovou rychlost a ublížit by jim neměly ani teploty na hranici -300 stupňů Celsia.
Podle profesora Suzukiho pomohou sesbírané poznatky při vývoji budoucích modelů letadel. „Myslíme si, že budeme schopní vytvořit zcela nové koncepty a že by ve velmi blízké budoucnosti mohly být z těchto designů vyrobeny nové typy letadel.“
Jak si vyrobit vlaštovku elitní kategorie
(… nebo alespoň takovou, která nepřistane za dvě vteřiny)Křídla by měla být tenká a plochá. Vyvarujte se trhlinám a boulím na povrchu. Pokud budete házet vlaštovkou i venku, můžete použít lepidlo a přidat různé komponenty.
Pro stabilitu je rozhodující tvar písmen Y a V, díváme-li se na křídla vlaštovky zepředu. Vlaštovky, které tento tvar nemají, mají tendenci kroužit kolem své podélné osy a spadnout na zem.
Ohnutím konců křídel můžete ovlivnit směr, kterým vlaštovka poletí. Zásadním faktorem je těžiště – určuje totiž směr, kterým bude vlaštovka létat. Papír skládejte tak, aby bylo těžiště pokud možno co nejblíže ke špičce modelu.
Ve většině soutěží se používá standardní papír formátu A4 s gramáží 80g/m2, což je nejpoužívanější kancelářský papír. Někteří závodníci ale preferují těžší papír. Světový rekordman Ken Blacburn používá gramáž 96 g/m2.
