Red Bull vám dává křídla, tímto sloganem se známá firma snaží prosadit na trhu energetických nápojů. Nyní je hlavním sponzorem projektu nazvaného Stratos, v němž o to, mít křídla, vůbec nejde. Cílem je padat k zemi z výšin stratosféry jako kámen.
Délka chystaného letu se přibližuje délce maratonu a potvrá něco kolem pěti a půl minuty.
Do příslušné výšky ne příliš daleko od nejzazší hranice s vesmírným prostorem se Baumgartner chystá vznést balonem naplněným heliem. Za místo pokusu byl určen americký stát Nové Mexiko. Bude mít na sobě oblek podobný těm, které nosí kosmonauti. Kromě padáku bude vybaven i dostatečnou zásobou kyslíku.
Projekt Stratos nemá být jen realizací šíleného nápadu či propagačním trikem. Organizátoři zdůrazňují i jeho vědecký aspekt. Mimo jiné má ukázat, co vše je potřeba k záchraně v extrémně vysokých výškách. To se může hodit kosmonautům při nezdařeném startu.
Šance pro vesmírné turisty
Přesně takový výzkum stál u zrodu dosavadního rekordu, kdy se před padesáti lety, v roce 1960, snesl k zemi americký voják Joe Kittinger. Vyskočil z balonu ve výšce zhruba 31 kilometrů. Přežil, rychlost zvuku však tehdy nepřekonal. Dnes jednaosmdesátiletý Kittinger Baumgartnerův pokus bedlivě sleduje a dává mu cenné rady.
"Dodnes je záchranný systém v raketoplánech certifikován na výšku zhruba 30 kilometrů," upozornil na serveru Space.com šéf lékařského týmu projektu Stratos Jonathan Clark, který podobnou pozici dříve zastával i u americké kosmické agentury NASA.
"Výškový limit byl daný právě Kittingerovým seskokem. Dnes, kdy se řada společností snaží zapojit do vesmírného transportu či turistiky, je důležité, aby existoval propracovaný záchranný systém pro co největší výšku," dodal.
Překročení rychlosti zvuku přitom nebylo jednoduché ani pro letadla, poprvé se to podařilo v roce 1947.
Příprava na rekordní pokus už trvá více než tři roky. Během nich Baumgartner absolvoval přes dva tisíce seskoků.
Již předtím však Nebojácný Felix, jak se jednačtyřicetiletému vyučenému automechanikovi ze Salcburku přezdívá, provedl několik pozoruhodných kousků. V roce 1999 seskočil z Petronas Towers v malajsijském Kuala Lumpuru. V roce 2003 přeletěl jako první člověk na světě vlastními silami kanál La Manche, když použil speciální křídlo z uhlíkových vláken. V Rio de Janeiru zase s pomocí navázaného šípu přehozeného přes pravou ruku sochy Ježíše Krista vyšplhal na slavný monument a seskočil.
Jak se vyhnout rotaci těla?
Jeho nejnovější cíl však patří do jiné kategorie. Obtíže jsou nesrovnatelné. Na trase jeho letu jsou oblasti, kde je kolem minus šedesáti stupňů Celsia a vzduch je mnohonásobně řidší.
Největší riziko však Baumgartnerův tým spatřuje ve zdánlivě drobném detailu, ve způsobu, jakým parašutista zahájí svůj let k zemi. Pokud na začátku udělá něco špatně, může ztratit schopnost svůj let kontrolovat. Pak by se mohl dostat do nezvladatelných rotací, kdy se tělo otáčí kolem své osy rychlostí 120 otáček za minutu. A to by bylo osudné.
Předpokládá se, že by Baumgartner mohl dosáhnout rychlosti zvuku zhruba po třiceti sekundách. Pak by měl začít plachtěním zmírňovat rychlost pádu a ve výšce 1,5 kilometru nad zemí otevřít padák.
Nad všemi plány se však jako stín vznáší základní otázka. "Stále nemáme tušení, co se stane, až rychlost mého těla dosáhne zvukové bariéry," citoval Baumgartnera server Space.com.
